Nejprve tedy, jak trestní řízení začalo. Aktivistka Mgr. K. K. ze sdružení In Iustitia (jedná se o oznamovatelku, proto celé její jméno v souladu se zákonem neuvádíme) telefonicky sdělila policii, že vyšla kniha, která se jí ani trochu nelíbí a proto by za ni měl být někdo postaven před soud. Policie se dotázala nám dobře známého Miroslava Mareše, co si o tom myslí, ten odvětil, že případ je
na hraněa doporučil policii oficiálního historika Jana B. Uhlíře z Vojenského historického ústavu v Praze. Kterýžto vyjádření na své ideové odpůrce ochotně sepsal ([1], [2], [3]) a připravil tak půdu nejen pro stíhání shora jmenovaných, ale i dalších historiků, kteří nejsou v hodnocení dějin 2. světové války s oficiální českou historiografií zajedno, konkrétně Franze Chocholatého Grögera a Tomáše Krystlíka. V posledním si přisadil rovněž nám známý mladý neidealista Štěpán Výborný, jehož rozbor Našeho směru je taktéž ve spisu založen.
Nechci svými poznámkami připravovat čtenáře o požitek z četby authentických pramenných materiálů, přece však si dovolím ocitovat zřejmě nejzdařilejší pasáž Uhlířova díla:
Je nepochybně nutné položit si základní otázku, zda projevy Adolfa Hitlera v předkládané formě představují pro českého čtenáře přínos. Jednoznačně nikoli! A to v žádném směru.
Mám za to, že když policejní orgán napsal do adresy Vojenského historického ústavu omylem místo ulice U památníku
U pomátníku, nebyl dalek pravdy: v té budově pod Žižkou se opravdu někdo pomátl.
Příjemný, přínosný zážitek z četby posudků, přátelé!
Aktualisováno.
Protože není vyloučeno, že zázraky se dějí nejen v Karlových Varech, poslal jsem v tomto smyslu Vojenskému historickému ústavu žádost o informace. Nejspíš se dozvím, že údaj o pracovní vytíženosti státem placeného badatele je něčím opravdu velmi intimním; osobně nepochybuji, že doktor Uhlíř po vzoru jiných státních zaměstnanců v Ústavu
dřel jako kůň…
Aktualisováno.
Žádost o informace již zjevně dorazila; dle údivu personálu zřejmě vůbec první v historii oné velkolepé instituce.
Komentáře
vyhledavac.cak.cz/.../...
Zminena mlada dama provozuje podobne koniasske aktivity dlouhodbe a to uz v dobach, kdy se jeste p.Mazel sve verejne kariere ve veci "extremismu" zdaleka nevenoval a uzival si jiste nelehkeho a trudneho udelu, jaky jiste provazi post vysokych uredniku ministerstva vnitra.
ds
Rozdíl mezi Ivošem a Mazlem je.... jeden za 18 a druhý bez 2 za 20...
Copak není státní zaměstnanec, který pobírá plat?
Proč by měl dostávat placeno 2x?
Jsem debil, když vidím, za co je možný u fízlů taky žádat prachy.
Jan Petrásek
Beru to celkem osobně, protože tím porušuje moje ústavní právo dle čl. 15 odst. 2 Listiny "Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena."
Ale i co se týká jiných svobod, tak je oznamovatelka vnitřně rozpolcena: "Klára Kalibová, kterážto prý, spatřivši při podobné příležitosti* Patrika Vondráka a Filipa Vávru, vzkřikla hlasem velikým, že dokud všichni extremisté neopustí sál, nebude v řečnickém výkonu pokračovat." (*přednáška na thema extremismus)
"Slečna se jmenuje Klára Kalibová a je to kolegyně Ondřeje Cakla. Při té akci má slečna Klára v očích nepříčetný svit."
www.reflex.cz/.../cirkus-co-neprodelal.html
romea.cz/.../...
Představuji si, že v normální pluralitní společnosti mohlo vzniknout toto společné prohlášení.
Potomci přeživších z obcí a osad Lidice, Ležáky, Zákřov, Prlov, Ploština, Lačnov a Český Malín
Český svaz bojovníků za svobodu
Česká unie židovské mládeže
Svaz osvobozených politických vězňů a pozůstalých
Federace židovských obcí
Židovská liberální unie
Židovské obce
Unikátní projekt zvukového dramatu měl přiblížit atmosféru života v obci těsně před tragickým 10. červnem 1942. Potomci obyvatel Lidic, kteří přežili vyhlazení obce, však s podobou zvukového dramatu nesouhlasí, protože podle nich události zkresluje a tvrdí, že sdružení Sonosféra nemá právo nakládat se vzpomínkami pamětníků z Lidic.
Nemám nervy tady líčit čím vším jsem si s nimi prošel, jsem po infarktu a nesmím se rozčilovat, ale p.Krystlík ví o čem mluvím.
Tak me tak napada, ze neni to tak davno kdy UVKSC rozhodoval jake knihy jsou pro ceskeho ctenare prinosem a dokonce rozhodoval jake knihy se smeji vydavat.
Pro Boha jak si ten sovinisticky Svejkistan predstavuje svobodne rozhodnuti co muze cesky ctenar cist nebo co je pro neho prinosem?
PS. V ceskem tisku jsem cetl, ze pan Klaus (byvaly president) navrhoval, ze by CR mela vystoupit z EU. Ja tedy s jeho navrhem plne souhlasim, ponevadz s tou mentalitou vetsiny Cechu vy svejkove nepatrite do civilizovane Evropy.
Velmi mne pobavilo jak p. Uhlíř jásá, že žádný "český historik" se k autorské spolupráci s tím "zcela nedůvěryhodným webem, jehož vlastní duch a obsah je nacionalistický, s výrazně pravicovým až extrémně pravicovým zaměřením".
Bodejž by se přihlásil, vždyť by v této době českého státního kultu takový "český historik" přišel o teplé místečko v ulici "U pomátníku" (nebo jinde) a i o grantovou podporu podporující tuto státní ideologii.
A vůbec od kdy je popírání genocidia na sudetských němcích zákonné, Borisi?
Mimochodem, co se Vám vybaví, když někdo řekne "český historik"?!? :)
Při sousloví "český historik" se mi vybaví PhDr. Ing. Tomáš Krystlík.
Jeho kniha "Zamlčené dějiny" jsou skutečně zamlčené dějiny.
Možná právě proto žije v Německu...
Vezmeme-li dílo pana Uhlíře jako upřímný pokus pánům Kamas, Beer a Novák výchovně vysvětlit, že se mýlí a že svými odkazy na projevy AH mohou jen umocnit bázeň, kterou v sobě Češi mají, je možné, že pánové věc správně pochopí a že nebude třeba ji dotáhnout do konce, kterým je znám mistr Jan Hus.
To za dané situce by bylo lepší řešení než celou věc trestně stíhat. Já tuto pasáž díla tak chápu a panu Uhlířovi tímto vyjadřuji své uznání.
mv
Jenže Poláci připadlí do říše záborem polského území rukovali do Wehrmachtu a SS, pokud byli zapsáni v Deutsche Volksliste, Abteilung III! Z DVL, Abt. IV jen tehdy, obdrželi-li "deutsche Staatsangehörigkeit auf Widerruf."
Pan Uhlíř buď nezná dostatečně historii nebo vědomě lže.
Češi připadlí odstoupením Sudet do říše, hlučínští Moravci a Češi z Těšínska rukovali do německých branných sil také bez výjimky.
Poslední prapory a pluky Wehrmachtu v roce 1945 sestávaly téměř výhradně z Poláků.
V německých branných silách sloužilo více Čechů než ve všech československých armádách na straně spojenců dohromady!
Znám nicméně případ člověka, který př odvodu do Wehrmach vystoupil s tím, že je Čech a následně odveden nebyl. Spousta jiných, kteří neuměli německy, byla...
194 000 Čechů v odstoupených územích Německu bez Hlučínska, kteří neoptovali,
49 000 Hlučíňanů československé národnosi (sčítání 1930) dostalo zpět říšskou státní příslušnost,
115 000 - 30 000 odešlých osob v roce 1938, všechny čs. národnosti v čs. Těšínsku, tedy cca 85 000 se prohlásilo za osoby slezské národnosti, aby mohly zůstat. Ty byly pak považovány za Němce.
Horší je to s vyčíslením Čechů v zahraničních armádách na straně spojenců. Mohlo jich být i podstatně méně než 3000, protože oficiálně existovala národnost československá (ne česká a slovenská), židovská (židé, pokud znali nějaký slovanský jazyk, se prohlašovali za Čechy, Slováky nebo Rusíny). Statistiky jsou kontaminovány odvody Slováků ze slovenského území do Svobodovy armády v roce 1944.
Ty 3.000 jsem dopočítal bez ohledu na Vámi zmiňované národnosti (počítal jsem všechny uvedené). Možná 3.500, víc to téměř určitě nebylo. Hodně lidí mate těch 18.000 volyňských Čechů, kteří tvořili čs. armádní sbor. Já počítal jen ty co utekli a bojovali v zahraničí, jak ale říkám, jen hrubě.
Hitler se 23. 9. 1940 rozhodl, že rasově vhodné Čechy poněmčí v časovém horizontu jednoho sta let a svůj názor do své smrti nezměnil.
„Existují tři možnosti řešení problému Čechů:
1. Čechům sídlícím v protektorátu na souvislém území bude i budoucnu poskytnuto mimořádné státoprávní postave-ní. Češi sami mezi sebou budou moci mít autonomní správu a možnost vyžití v tomto prostoru. Němci budou žít vedle nich, samozřejmě v rovnoprávnosti a jako němečtí státní příslušníci. Toto řešení považuje Vůdce za nebezpečné, pro-tože by v souladu s mentalitou a svérázem Čechů mohlo někdy vést k dalším projevům odbojnosti a novým protiříšským rejdům.
2. Totální vysídlení Čechů z Čech a Moravy do jiného prostoru. To nepřichází v úvahu už proto, že sedm milionů Čechů od nás nebude chtít nikdo převzít. Okamžité vysídlení je kromě toho nežádoucí, nesmíme vytvořit vakuum, neměli bychom ani německé lidi k zaplnění: Vůdce se zmínil o poměrech v župě Povartí (Warthegau), kde se není možno obejít bez polského obyvatelstva.
3. Použití řady různých metod ke germanizaci prostoru. To Vůdce z historických a rasově politických důvodů považuje pro větší část národa Čechů za možné, pokud zároveň s tím bude rasově neupotřebitelná a protiříšsky smýšlející část Čechů vyloučena, příp. podrobena zvláštní proceduře. Na to však počítá s obdobím sta let. Výběr Čechů určených k asimilaci je třeba provádět přesně a přísně a může probíhat jen na základě určitých směrnic.“
12. 10. 1940 se Frank u Hitlera dověděl, že po dobu trvání války bude zachován protektorát a že se má začít s poněmčováním Čechů hned. Frank po příjezdu do Prahy uložil podřízeným rozpracovat Hitlerovy pokyny podle hospodářských oborů. Útržkovité informace ze zpracování se dostaly ven a ilegální tisk v protektorátu začal s propagandou, že český národ bude Němci vyhlazen. Časopis V boj psal v listopadu 1940: „V tom, že musíme být zničeni a vyhubeni, jsou Frank a Neurath zajedno. Frank řádí a řve, pan Neurath nám utahuje smyčku kolem krku a nebere si na to ruka-vičky. Jiného rozdílu mezi nimi není!“
Z výpovědi K. H. Franka po válce před československým soudem: „Už hned po své emigraci, tedy ještě v roce 1939 nebo nejpozději v roce 1940, vypouštěl Beneš z Londýna do světa pověsti, podle kterých Adolf Hitler plánoval vysídlení Čechů na Sibiř. Účel, který Beneš těmito pověstmi sledoval, byl očividný. Beneš disponoval početně malou ale dobře fungující zpravodajskou službou. Jejím prostřednictvím věděl, že gestapo ví o neustálém tematizování otázky vysídlení Sudetoněmců malými českými šovinistickými spolky. Svým tvrzením o německých vysídlovacích plánech tedy chtěl gestapo předstihnout tak, aby ze své strany nezveřejnilo české vysídlovací plány."
Jan Petrásek
Ja mel zato, ze komunisticka era kdy zakon rozhodoval co se smi a co se nesmi vydavat uz davno pominula.
Jan Petrásek
P.S. Výklad zákona je jiná věc. Dotaz zněl: "Co to máte za zákony?"
Takze ty vase svejkovsky zakony se od tech komunistickych moc nelisi. Hmm, to tedy koukam. :-)))
Jan Petrásek
jan petrásek
Milkman
Jan Petrásek
Jan Petrásek
theredphoenixapl.org/.../...
Mimo jiné se tam píše, proč lidé, kteří vraždili, měli klidné spaní a bylo jim taky fajn, jako Petráskovi. Ten sice ještě justičně nevraždí, ale je to jen shoda dějiných okolností. V jiné době by hnal nevinné gilotinu a nemrknul by okem.
Každý si totiž racionalizuje své chování, aby si nepřipadal jako svině a k tomu stačí i minimum intelektu. Pak si stačí mumlat pro sebe nějakou takovou sebeospravedlňující mantru - a hlasy z okolí, zbytky vlastního svědomí, nějaké minimum sebereflexe, které sleduje vlastní jednání z opovržením a hnusem - lze přehlušit. Dokonce lze chodit i na diskuze, které takové chování právem odsuzují, a svou nemorálnost, hloupost a lokajskou mentalitu nést jako štít.
Vám pro psychoanalýzu stačí opravdu málo informací. Nechcete se tím živit?
Jan Petrásek
Jan Petrásek
Jan Petrásek
Je přece zřejmé, že já jsem nikoho neanalyzoval. Parafrázoval jsem Browninga z uvedeného odkazu, pouze s tím, že tato parafráze vysvětluje vaše zdravým rozumem a obecnou slušností nepochopitelné chování. Pokud je to pro vás hned "psychoanalýza", vysvětluje to fakt, že pak nejste schopen pořádnou analýzu ani poznat. Mimochodem, ta parafráze o recionalizaci je základní psychologická poučka, ale rozumím tomu, že z psychologie, sociologie a dalších společenských věd jste toho moc nepobral. Viditelně pak ani z historie.
Je taky otazka, zda to samotne udelani posudku neni na pomezi podvodu, protoze to udelal on osobne a ne ustav, ktery to dostal (treba v Italii by toto jednani bylo samo o sobe na prokuratora).
Vice treba zde:
metodikahodnoceni.blogspot.cz/.../...
Ano, ale takovou žádost by s velkou pravděpodobností odmítli.
Nebo to zařadí jako svou badatelskou činnost s nějakým jeho neprofánním názvem jako když jsem naposled četl jeho slovo historika, bylo mi na blití z jeho nacionalistické rétoriky na str. 9 a i z rozhovoru na str.8. www.praha2.cz/files/%3D44083/.
Jen tak na okraj, to jsou ty jeho odborné stati v tisku.
V odborném tisku pak píše o konzervaci motáků pplk. Josefa Mašína....
Ale ani slovo, že při konzervaci bylo cca 25% těchto motáků "znehodnoceno" i když před tím byly čitelné a že před konzervací nebyly provedeny jejich scany... tak tím se už ani jeden z autorů nechlubí (J. B. Uhlíř, spoluautoři M. Ďurovič a B. Bartl, Historie a vojenství č. 3, s. 108 – 111, 9/2012)!!!
K podobným ničením nehodících se historických reálií zplesnivěním a pod. ale dochází ve Vojenském historickém ústavu Praha na Žižkově velmi často, když jsem chtěl před 3 lety nastudovat v archivu ručně psané legionářské deníky, tak pouze ty sporné byly tak důkladně ošetřeny (savem !!!), že byly nečitelné a samozřejmě jejich fotokopie byly nedohledatelné, prý stěžujte si. Ty nesporné byly uloženy dokonce v roztoku, prostým dožádáním jsem pak zjistil kam které osoby a jejich pozůstalost jsou z nacionalistického pohledu zařazovány, trochu mi tím ulehčily pátrání po osobách, které se nehodily...
Je to tam jedna nacionalistická banda před časem i teď...
Nevím proč sem pletete současnost, já jsem popsal zkušenost s přístupem k nehodícím se historickým reáliím.
Dnes bych do VHÚ na Žižkově nedovedl vstoupit a panu Uhlířovi ani na pozdrav neodpověděl.
Je to tam jedna nacionalistická banda před časem i teď...
Představa, že tahle banda dementů na někoho píše posudky, které ho mohou dostat do kriminálu, je zároveň směšná i děsivá.
-es-
RSS kanál komentářů k tomuto článku