Jednání D. Navary příliš nechápeme: vynakládá nemalé finanční částky naprosto iracionálním způsobem, když už dávno mu musí být jasné, že mne tímto způsobem nemůže porazit, nejen proto, že jsem – ve vší skromnosti – daleko lepší právník než on, ale zejména proto, že si zvolil cestu, která k cíli vést nemůže, neboť i velmi tupý soudce z jeho podání a zejména ze způsobu, jakým u soudu vystupuje, pochopí, že jeho umanutost není výrazem skutečného příkoří, které by mělo být odčiněno, ale snahy instrumentalisovat justiční aparát k osobní odvetě.
Jestli chce Navara bojovat proti
nacistickému zlu, nechť tak činí podobně jako např. Klára Kalibová a ať si vybere případ, kdy je někomu fysicky ublíženo pro jeho původ; pak navíc nebude stát proti mně, protože já takové jednání odsuzuji a rozhodně bych podobného násilníka nehájil a nepodporoval. V oblasti svobody projevu je Navara, stejně jako jiní, arci bez šance.
Číst dále...