Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Plzeň, město slynoucí pivem, fotbalem a vynikající právnickou fakultou, ze které co absolvent, to velikán svého oboru. Kupříkladu Milan Chovanec, t. č. ministr vnitra. Ten své vzdělání zocelil v dalším špičkovém učilišti obdobné pověsti, v Karlových Varech. Výsledek je patrný na jeho nápadu, že proti rozhodnutí pražského magistrátu nezahájit přezkumné řízení ve věci šibenicového pochodu podá žalobu.

Primo, správní žaloba je nepřípustná, což bylo judikováno např. v jedné z chomutovských kaus (usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1344/09).

Secundo, ještě předtím, než soud rozhodne, odpovědnost za přestupek v roční lhůtě počátkem července letošního roku zanikne. Čímž zazvoní zvonec a pohádce o chytrém a vzdělaném ministrovi vnitra bude konec.

Komentáře   
0 # Anonymní 2016-05-27 19:44
juris utriusque (varensis et pilsensis) baccalaureus
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2016-05-27 19:56
Ano. PVID. Pilsenis Varisque Iuris Doctor.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Sekal 2016-05-28 11:14
Ale no tak :-)))
Nic takového ho ani v Plzni ani ve Varech nenaučili, to má z vlastní hlavy :-)))
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2016-05-28 12:30
To je jasny duvod pro urychlenou novelizaci zakona, rocni lhuta na projednani prestupku je dokonce i mimo dopravni oblast kratka, melo by to byt alespon 10 let. ESLP prestupkovou rovinu neresi, takze bychom to mohli dat mozna jeste delsi, zadna rizika nam nehrozi. A mozna by se mohla vyzkouset i generalni objektivni odpovednost v rodine, kdyz majitel auta musi zabranit tomu, aby auto nepachalo prestupky, proc vlastne neni prestupkove odpovedny i rodic za sve potomky? H**zl syn prestupce, rodice si jej meli dobre vychovat, tak at' nesou odpovednost.

MH
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2016-05-28 12:40
Lhůta už je dvouletá, to si úředníci nedávno vymohli (v prvním roce musí být nicméně řízení aspoň zahájeno). Očekávám další prodlužování, návrh byl tři roky, proč ne deset, v boji proti "pirátům silníc" nelze být troškaři.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2016-05-28 14:06
Tu lhutu jsem myslel trosku jinak a ano, vim to. Jenze i s tou dvouletou (nasledne tri/ctyr/...) bude problem, ze kdyz urednik dnes stihne pravomocne skoncit X % pripadu, tak i s delsimi lhutami se to cislo vyznamne nezlepsi. Jasne, lide co jen rok obstruovali maji asi problem, ale cele to vede jen ke zvysovani kvantity rozhodnuti a ne kvality. A jsme ve spirale - zvysi se uspech odvolani, ta budou snadneji napadnutelna, takze bude potreba jeste delsi lhuta, urednikovi budou na stole kypet nevyrizene veci za X let zpetne...

Prijde mi to, ze pravo se dostava neuveritelne za hranici nejake racionality. A pak do toho prijde policajt nebo urednik a nasadi tomu absurdni korunu, kdyz se vymaha spolecensky naprosto marginalne nebezpecne chovani, ale jsou za to drakonicke tresty.

Paradoxem je, ze kdyz treba urednikovi z Zivn. odboru nebo COI jsem ukazal, ze se firma se nenecha tak snadno oholit, hned stahli krovky (a to jsem si vysledkem rozhodne nebyl moc jist).

MH
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Philip Sudak 2016-05-28 14:26
Rozumím tomu správně, že správní orgán prvé stolice se rozhodl nezahájit správní řízení (věc odložil), ministr vnitra podal nadřízenému orgánu podnět k zahájení přezkumného řízení, a toto rozhodlo, že tak neučiní?
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2016-05-28 14:33
Dle mediálního podání se jeví, že právě tak to bylo.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2016-05-28 15:22
První stupeň odložil, druhý stupeň neshledal nečinnost.
Není žádné rozhodnutí (odložení není rozhodnutím), není žádný účastník (kterým už vůbec nemůže být ministr), není žádný nezákonný zásah (tím méně vůči ministrovi), není žádná nečinnost (ani vůči podezřelému-potenciálnímu účastníkovi, a už vůbec ne vůči ministrovi).
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2016-05-29 01:34
Co nedává smysl z právního hlediska, dává smysl z hlediska politického. V politice má taková odmítnutá žaloba určitou cenu.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Philip Sudak 2016-05-29 02:42
Jestliže správní orgán obce, v přenesené působnosti, odloží oznámení přestupku, z povahy věci se nikdy nejedná o nečinnost (contra dictio in adiecto), leč o úkon, mající povahu rozhodnutí sui generis, a jako proti takovému je zcela právně bezvýsledné brojit proti němu žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti ve smyslu ustanovení § 80 správního řádu.

Jest-li ten, kdo tvrdí, že odložení věci bylo nezákonné, osobou, která by byla v zahájeném řízení účastníkem (zpravidla poškozený), opravným prostředkem je stížnost, a následně žádost o přešetření způsob vyřízení stížnosti, podle ustanovení § 175 et sequentia správního řádu, jakožto subsidiární (zbytkový) opravný prostředek, kterým lze, krom nevhodného chování, brojit proti jakémukoli postupu správního orgánu, není-li k jeho ochraně jiného.

Tvrdí-li však nezákonnost odložení někdo, kdo by v zahájeném řízení neměl postavení účastníka (např. oznamovatel), může podat toliko PODNĚT nadřízenému orgánu k postupu podle ustanovení § 126 obecního zřízení.

Nadřízený orgán podnět posoudí, a shledá-li důvodným, přikáže orgánu obce, jaké úkony má v věci, do šedesáti dnů, vykonat (např. zahájit řízení).

Z povahy věci nemůže ten, kdo ve věci nebude nikdy účastníkem, do způsobů vyřízení jeho podnětu brojit jakoukoli správní žalobou. S ohledem na postavení poškozeného v správním řízení o přestupku, zpravidla, ani tento.

Co na tom, proboha, ministr nechápe?!
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2016-05-29 12:25
Odložení není žádný rozhodnutím, ani sui generis. Je to opatření správního orgánu. A brojit proti němu LZE, ne že ne, právě podnětem proti nečinnosti (konstrukce je taková, že pokud mělo být zahájeno řízení o přestupku, je správní orgán prvního stupně nečinný, a nadřízený orgán mu může uložit, aby řízení zahájil). Postup podle § 126 ObecZř také není vyloučen (byť je nesystémový, dopadá jen na obce - systémová je ochrana před nečinností, dopadá na všechny).
Závěr MHMP, že nečinnost nebyla shledána, pak také není žádné rozhodnutí (jak se píše shora v článku).
Postup MHMP už vůbec není přezkumným řízením (podle § 94 SŘ), protože to lze zahajovat jen vůči pravomocným rozhodnutím a nekolika usnesením, a tím odložení přestupku není. (Sdělení o nezahájení přezkumu podle § 94 SŘ tak jako tak není rozhodnutím a není je možno žalovat.)
V každém případě je žaloba nesmysl, není kdo by ji podával ani proti čemu.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2016-05-29 13:20
Podle tiskové zprávy chce podat správní žalobu proti rozhodnutí. Lze tedy vyloučit, že by hodlal brojit proti nečinnosti, ledaže by chtěl žalovat rozhodnutí magistrátu nepřijmout opatření, což ale žalovatelné není: v těchto případech se přímo žaluje na nečinnost prvoinstančního úřadu.

Vskutku, jeho právní obzor je tak zamlžený, že je zřejmé toliko to, že Chovanec hodlá učinit politické gesto, jehož forma není z jeho vnějších projevů seznatelná (a je možné, že to neví ani on sám).
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2016-05-29 15:49
Žádné rozhodnutí ale neexistuje.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2016-05-30 14:01
Policista hymnu na Hradě nezakázal. Jen řekl, že se to nesmí, vysvětluje Chovanec
novinky.cz/.../...
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2016-05-30 15:21
Tak vidíte! Já věděl, že se to nakonec nějak vysvětlí!
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2016-05-30 15:42
V kontextu popsaného si dovoluji také přidat stručnou doušku. Budu-li vycházet z odborné literatury jíž v současnosti disponuji, pak - (citace) - "Co se týče procesního režimu pro odložení věci, ustanovení § 66 odst. 4 PřesZ uvádí, že se rozhodnutí o odložení věci nevydává [...] Skutečnost, že se zde nevydává žádný typ rozhodnutí (ani tedy usnesení), však neznamená, že by byl tento postup zcela neformální. S ohledem na § 180 odst. 2, resp. § 158 odst. 1 SpŘ se jedná o jiný úkon správního orgánu, na který se vztahuje část čtvrtá SpŘ [...] Podle současného správního řádu totiž platí, že uvedené odložení nemusí být konečné a díky § 156 SpŘ lze tento úkon přezkoumat s přiměřeným použitím ustanovení o přezkumném řízení (viz Jemelka, L., Vetešník, P. Zákon o přestupcích a přestupkové řízení. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, str. 317). Nutno však poznamenat, že Ministerstvo vnitra ČR, odbor všeobecné správy tuto interpretaci jednoznačně odmítl. Osobně souhlasím s tím, co již výše uvedl Philip Sudak, tedy v dané právní věci nelze aplikovat obecný prostředek ochrany před nečinností a to podle § 80 et seq. správního řádu, ale naopak je přípustné brojit za pomoci institutu stížnosti ve smyslu § 175 odst. 1 téhož zákona. Pochopitelně za předpokladu, že "stěžovatel" by vystupoval jako osoba dotčená postupem správního orgánu ve smyslu § 2 odst. 3 správního řádu (jednalo by se o potenciálního účastníka daného sankčního řízení). V minulosti jsem rovněž požádal Ministerstvo vnitra ČR, odbor legislativy a koordinace předpisů o stanovisko k této zajímavé problematice, přičemž citovaný odbor zaujal tento názor: "K možnostem obrany proti odložení věci podle přestupkového zákona lze uvést, že s ohledem na speciální úpravu v § 66 přestupkového zákona (rozhodnutí se nevydává) lze podat proti odložení stížnost podle § 175 správního řádu. Dále je možné se obrátit na nadřízený správní orgán (krajský úřad) s podnětem na provedení kontroly výkonu přenesené působnosti u podřízeného správního orgánu (viz stanovisko Ministerstva vnitra ČR, odbor legislativy a koordinace předpisů ze dne 29.4. 2015, č. j. MV-66608-2/LG-2015). Tolik, alespoň mé dosavadní zkušenosti.

Jan K.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2016-05-30 21:16
Omlouvám se za O T.... Příklad

Obecně závazná vyhláška, o omezení provozní doby hostinských provozoven

Chtěl bych si zkusit taky právní povědomí a zkusit si svou causu.

Myslíte, že ji mohu napadnout, pokud vyjmenovává jen některé ulice, že např. neni "obecná"?
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2016-05-30 21:20
Jeste dodatek, o co mi principem jde.., proč regulovat vyhláškou, když existují obecné pravidla... Např. rušeni nočního klidu?
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2016-05-30 21:27
Je to právě naopak, obecně závazná vyhláška obce nesmí být (zpravidla) plošná, ale musí určité činnosti omezovat jen na vymezených místech. Výběr by arci neměl být arbitrární, což bylo problémem s dávnou vyhláškou města Duchcov zakazující v některých částech města např. grilování nebo sezení na rantlech a jiných místech k tomu neurčených.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2016-05-30 21:27
Opravuji: bylo to v Krupce.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2016-05-30 22:49
Takže obecní legislativní tvořivosti se meze nekladou, ba právě naopak. Čím detailnější a specifičtější, tím lepší...
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2016-05-31 06:46
Přečetl jsem si usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1344/09 a nějak jsem nepochopil, jak to souvisí s tímto případem? Navíc o tom, kdy je správní žaloba nepřípustná tam také nevidím :-( Neni ten odkaz na jiné rozhodnuti? nebo čtu blbě?
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2016-05-31 12:09
Ano, čtete blbě.

Obiter dictum Ústavní soud dodává: Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že podal Ministerstvu financí podnět k zahájení přezkumného řízení dle ust. § 94 a násl. správního řádu, kterým se domáhal přezkumu rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 16. ledna 2008 č. j. 34/105214/2007. Podle ust. § 94 odst. 1 správního řádu v přezkumném řízení správní orgány z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. Podnět k provedení přezkumného řízení ve smyslu ust. § 94 odst. 1 a násl. správního řádu je tzv. nápravným prostředkem dozorčího práva; k zahájení řízení zde může dojít výlučně z úřední povinnosti, nikoliv přímo v důsledku podnětu účastníka. Podnět k provedení přezkumného řízení podle ust. § 94 a násl. správního řádu není návrhem na zahájení řízení a účastník, který takový podnět podá, tedy nemá na přezkoumání pravomocného rozhodnutí v přezkumném řízení právní nárok. Jestliže správní orgán neshledá důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli. Nevyhoví-li správní orgán podnětu, nevydává o tom rozhodnutí, jež by bylo přezkoumatelné ve správním soudnictví (k tomu srov. konstantní judikaturu Vrchního soudu v Praze ve věcech správního soudnictví a následně i judikaturu Nejvyššího správního soudu).
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2016-05-31 23:45
Čtete dobře. Magistrát se nezabýval podnětem k přezkumnému řízení, ale podnětem k odstranění nečinnosti.
Společné to ale může být v tom, že ani v jednom případě není nárok na pozitivní konání úřadu.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Petr Adámek 2016-06-04 05:50
novinky.cz/.../...

Týden poté, co ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) prohlásil, že se bude bránit proti rozhodnutí úředníků z Prahy 1, že šibenice na demonstracích nejsou přestupek, podal k Městskému soudu v Praze žalobu proti nečinnosti.

...

„Žalovaný vycházel při svém hodnocení převážně z podání vysvětlení podezřelé osoby a řádně nezhodnotil veškeré relevantní skutečnosti daného případu,“ uvedl Chovanec v textu žaloby, jejíž kopii má Právo k dispozici.

„Zpravidla přitom nelze plně spoléhat na podání vysvětlení osobou podezřelou, naopak je třeba hodnotit tuto výpověď kriticky a vycházet i z objektivních skutečností,“ doplnil ministr. Zároveň uvedl, že úřad měl vyslechnout i druhého muže, který šibenice na demonstraci nesl.

...

Ministr vnitra přitom chce, aby soud nařídil úřadu zahájit v této věci řízení o přestupku a do třiceti dnů rozhodnout. Praha 1 přitom případ loni v říjnu rovnou odložila, aniž správní řízení vůbec vedla. Chovanec soudu také navrhl, aby v případě, že žalobu odmítne, posoudil nečinnost v daném případě jako nezákonný zásah.

...

Pražská radnice přitom argumentovala jinými případy z minulosti, kdy podobná jednání nebyla brána jako přestupek. V žalobě se proti tomu šéf vnitra vymezil slovy, že dostatečným tvrzením pro vyloučení odpovědnosti za jednání nemůže být způsob, jakým byla jednání posuzována v minulosti.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2016-06-04 11:04
ROFLMAO.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
Přidat komentář