Jde-li o vládní stranu, zásada pacta sunt servanda neplatí, s tím se prostě občané postkomunistických zemí musejí smířit. Na rozsudku Nejvyššího soudu ve prospěch ČSSD pokládáme za nejskandálnější, že to, co zpochybnil, musí být z mandátní smlouvy jasné i tomu nejméně bystrému čtenáři, tedy že právní služby mají být této straně Zdeňkem Altnerem poskytovány za účelem toho, aby se strana domohla vlastnictví akcií společnosti Cíl a. s. a Lidového domu, a že 10% podílová odměna bude plynout, inter alia, z příjmů z nájmu Lidového domu. Co bylo při uzavření smlouvy nade vší pochybnost jasné smluvníkům, nyní začalo být účelově nejasné náležitě motivovanému senátu Nejvyššího soudu ve složení (soudruh soudce) Pavel Krbek, Pavel Horňák a (soudružka soudkyně) Ivana Zlatohlávková; útěchou nám může být, že po tomto korupčním výkonu je jedna věc jistá: členové sociální demokracie se po příštích volbách do Sněmovny podívají už jen s visačkou Návštěvník
.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Nechoď, Zdeňku, s pány na led
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Jiné případy
- Kategorie: Zdeněk Altner
- Počet zobrazení: 2598
Komentáře
RSS kanál komentářů k tomuto článku