Trestní stíhání skončeno, věznění exposlanci vypuštěni z cel na svobodu, vydávací představení odvoláno, státní zástupce Ištvan mediálně označen za troubu… – přiznejme si, že takto rychlý obrat nikdo z nás ještě před 24 hodinami neočekával.
Co z usnesení Nejvyššího soudu
proniklo na veřejnost, budí značné rozpaky a dává vzpomenout jiných extravagantních výkonů českého soudnictví, příkladmo nálezu
Melčák v. PSP. Ve večerním vysílání
České televise se ztrapnil
odborník
na trestní právo Jiří Jelínek, začněme proto stručným poučením:
Parlamentní imunita, právní institut starobylý a vznešený, přichází v českém právním řádu ve třech podobách: 1. absolutní ochrana zákonodárce před trestním, případně přestupkovým stíháním za v Ústavě vymezené skutky, imunita kategorická a nesejmutelná, jež taktéž slove indemnitou; 2. procesní ochrana zákonodárce před jakýmkoli trestním stíháním, před jehož zahájením musí být získán souhlas komory, jejímž je členem; a 3. (volitelná) ochrana před přestupkovým stíháním, kdy je jen na vůli zákonodárce, podrobí-li se běžné nebo parlamentní proceduře projednání přestupku.
Imunita druhého druhu (procesní), nedávno omezená, je do značné míry anachronismem, protože vytváří-li a aprobuje-li vládu parlamentní většina, může ta samá většina poslance vydat ke stíhání; skutečný smysl měla tato imunita v situaci, kdy parlament čelil pretensím panovníka – je-li suverenem lid, pozbývá smyslu a jen ve společnosti vyvolává napětí a nelibost, jsouc široce pociťována jako výsada nezasloužená.
V případě exposlanců Fuksy, Šnajdra a Tluchoře jde arci pouze o indemnitu, absolutní ochranu zákonodárce před stíháním za způsob hlasování a za projevy učiněné v parlamentu. Té nelze zákonodárce nijak zbavit, nelze se jí vzdát ani ji oslabit. Někdy je tato forma imunity nazývána ne zcela přiléhavě imunitou hmotněprávní, což odráží fakt, že trestní stíhání je nepřípustné vždy, bezvýjimečně. Ústavní podmínkou takové ochrany, má-li být poskytnuta zákonodárcovu projevu, je nicméně to, aby k němu došlo na půdě parlamentu, čímž se liší od dalších dvou typů imunity, které mají personální povahu a poskytují zákonodárci ochranu bez ohledu na to, kde ke skutku došlo.
Z usnesení Nejvyššího soudu, resp. těch jeho částí, které byly publikovány, je nejdůležitější následující pasáž:
Za projev učiněný v poslanecké sněmovně je namístě pokládat i jednání poslance v souvislosti s jeho politickou činností a tedy také jednání vedoucí k politickým dohodám, kompromisům či politickým rozhodnutím, ať už v rámci jedné či více politických stran či jejich koalic. Jde tak stručně řečeno o vyjádření postojů v rámci politické soutěže probíhající nepochybně i v poslanecké sněmovně, a to i ze strany jednotlivých poslanců.
To ovšem znamená, že rozšířil-li Nejvyšší soud v usnesení
Lid v. Bárta pojem projevu na všechna právní jednání, notabilně i nabídku úplatku, zašel nyní o krok dál a imunisoval všechny skutky imunitou nadaného zákonodárce, které mají politický charakter, bez ohledu na místo, kde k nim došlo.
Tento výklad je v rozporu s jednoznačnou dikcí Ústavy a jeho důsledkem by byla generální imunisace (dekriminalisace
) politiky v rozsahu, který nemá obdoby: pod jednání v souvislosti s politickou činností zákonodárce je totiž možno podřadit přijetí úplatku nejen ve sporné formě výnosného místa (sinekury), ale i přímé výhody např. formou přijetí platby v hotovosti.
Připadá-li nám takový výklad extremní, vzpomeňme kausy Víta Bárty, kde Nejvyšší soud imunisoval jednání, které lze za legitimní politickou dohodu označit jen s maximálním vypětím právně interpretační fantasie.
Neméně děsivá je asymetrie, která je v případě korupčního jednání založena mezi zákonodárci a ostatními občany. Zákonodárce může v souvislosti s výkonem mandátu jak uplácet, tak úplatky přijímat, avšak ten, kdo mu úplatek poskytl, případně kdo ho přijal, je i nadále trestně odpovědný. Jestliže by se tedy např. zjistilo, že lobbista zaplatil poslanci pět milionů korun za to, že bude hlasovat pro určitý zákon, lobbista bude trestně stíhán, zatímco poslanec bude díky své imunitě odpovědný toliko politicky. Tím by se úroveň české politiky propadla o další patro a velmi se obávám, že to by už ani jinak téměř nekonečně trpělivý a shovívavý volič neunesl a než demokracii s takto disponovanými politiky, raději by zvolil diktaturu, kde vykonavatelé moci nejsou vůči vůli diktátora imunní a kde bývá zvykem čas od času uspokojit volání davu po odsouzení korupčníků, bez ohledu na to, zda ke korupci skutečně došlo a zda byla řádně prokázána.
Proto nemůžeme rozhodnutí Nejvyššího soudu uvítat: přestože jím na jedné straně končí pochybné a abusivně vedené trestní stíhání, jeho důsledky budou z dlouhodobého hlediska devastující.
Komentáře
*I když je to jen podmínka nutná, nikoli dostatečná, viz pan kolega Černý, u kterého lituji jeho klienty.
Proto říkám nutná, nikoli dostatečná.
Jestli odůvodnění správně rozumím, tak z vyšetřování vypadávají poltické skutky, čili hlasování a jeho motivy a odstoupení z mandátu a jeho motivy, což i já považuji za politické projevy.
Čili to co má žalobce v rukou je, že někomu byla nabídnuta trafika, ale už ne to co bylo jejím cílem, což je těžko úplatek. Něco "za nic". Proto nepřípustnost celého stíhání.
Na druhou stranu, za součást indemnity prostě motivy hlasování a jednání považuji a tam opravdu nemají OČTŘ co dělat. A bez těch motivů se úplatek neprokáže.
Má to ale zajímavý dopad. I finanční úplatek za čin pod indemnitou je nestíhatelný. Je to ale pouze imho NUTNÝ logický důsledek současně definované indemnity.
Mj. za první republiky byla hustota stíhaní poslanců daleko větší, většinou ovšem za verbální činy proti republice, představitelům, zřízení a úřadům a sněmovna i senát svoje členy v drtivé většině nevydávala, považujíc to za součást politické činnosti, čímž vlastně konstantně rozšiřovala indemnitu na veškerou politiku tak, jak to nyní udělal NS. Korupce se tehdy skoro nestíhala.
Pak se ale nesmí řešit ani hlasování zaplacené milionem v tašce.
Přesto to považuji za rozumnější model, než OČTŘ řídící Sněmovnu.
Možná bude nutno předefinovat imunitu i indemnitu jako celek, ale podle mne je reprezentace voličů vyšší hodnotou, než momentální stíhání. I v zájmu politické stability.
§ 10 Vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení
(1) Z pravomoci orgánů činných v trestním řízení podle tohoto zákona jsou vyňaty osoby požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva.
(2) Vznikne-li pochybnost o tom, zda nebo do jaké míry je někdo vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení podle tohoto zákona, rozhodne o tom na návrh dotčené osoby, státního zástupce nebo soudu Nejvyšší soud.
Proto o tom rozhoduje ve zvl. řízení NS.
Já jsem to pochopil tak, že NS definoval "půdu Sněmovny" ve smylu tak říkajíc stavebním. Tj., že půdou Sněmovny se rozumí ten barák a co se s tane mezi poslanci v tom baráku, je indemnováno.
Obdobně to myslím chápe i VSZ a ostatně se v tomto smyslu nechal slyšet i jeden z obhájců.
PV
Nicmene bych dodal, ze není uplne jasno, zda NS nerozsiril indemnitu i mimo pudu snemovny, minimalne Istvan se nechal slyset, že v této věci bude chtít po NS ještě jednoznačné upřesnění, protože to podle nej neni jasne.
Druha vec je podle me ona presumpce pobytu poslance ve snemovne ("ze skutku popsaného v odůvodnění vzneseného obvinění nijak neplyne, že se tak mělo stát mimo půdu poslanecké sněmovny či jejích orgánů"), ktera taky muze mluvit ve prospech Marsu...kdyby tam odletel tajne. :)
Predpokladam, ze v teto veci bude jasne ve chvili, kdy páni soudci dopisi oduvodneni, nicmene uz samotna skutecnost, ze zavdali pricinu k pochybam, je docela skandalni.
Mno a treti, podle me nejzavaznejsi, aspekt je zvlastni vyklad indemnity pri vzdani se mandatu (=hlasovani dle NS) ve vztahu k prijeti uplatku. NS judikoval toto "Pokud za daných okolností hlasoval o přijetí zákona či vzdal se poslaneckého mandátu, nelze takové jeho jednání vztáhnout současně k naplnění všech znaků skutkových podstat již označených trestných činů." Z toho nemuze vyplyvat nic jineho, nez ze i kdyby vzal libovolny uplatek za konkretni hlasovani, a to kdekoliv, tak indemita pri hlasovani zabranuje, aby poslanec naplnil vsechny skutkove znaky prijeti uplatku.
Takze bych ten Mars uplne nezavrhoval... :) PD
Pokud jde o druhý bod, předně justici musí být úplně jedno, jaká je politická situace ve státě, to si musí ustát. Pokud jde o namítanou délku přípravného řízení ve fázi před sdělením obvinění, tak v takto složité trestné činnosti půl rok je super rychlost. Kap
Především je factum, že Urbanová byla Čunkova milenka. Jejich láska skončila údajně v okamžiku, kdy Čunek (Vsetín) nechtěli Urbanové za krajně nevýhodných podmínek prodat hájovnu (ve skutečnosti RD) z majetku Městských lesů Vsetín. Dále stojí za povšimnutí, že Urbanová na Čunka vminulosti podala již jiné trestní oznámení, konkrétně mělo jít o sexuální obtěžování. To bylo odloženo. Nu a pak je tam ten naprosto šílený časový odstup. Sečteno a podtrženo: krajně nevěrohodné svědectví.
Dále - pokud jsem to správně pochopil - se policie mohla přetrhnout, aby Čunka dostala. Že takovouto aktivitu normálně nevykazují je věc jedna. Významnější je to, že na Čunka ani po detailním prošťourání jeho života nenašli vůbec nic, co by výpověď Urbanové podporovalo.
Čili jediným důkazem snad měla být výpověď Urbanové. Čili ukázkově na zastavení v přípravě (nebo co chtěli tomu soudu jako předložit?). Každopádně mi připadalo naprosto neuvěřitelné, že ho snad chtěli doopravy obžalovat (jak potom vykládali). Normálně by to OČTŘ v takové důkazní nouzi rovnou odložil, resp. zastavil a udělal si čárku.
Nechci moc řešit, jak se to ze Vsetína dostalo do Přerova. Jenom uvedu, že jsem s daným SZ kooperoval jako zmocněnec poškozeného. Svůj totálně matný a laxní přístup k věci tehdy korunoval tím, že na HL usnul. Řekl bych, že spánek je jeho běžný modus operandi a sveřepé pronásledování Čunka z něj excesivně vybočuje.
Za takové situace pak logicky druhá strana vyvinula protitlak a mocensky to zařízli.
PV
Maření přípravy a průběhu voleb a referenda
Kdo jinému násilím nebo pohrůžkou násilí nebo lstí brání ve výkonu volebního práva nebo hlasovacího práva v referendu anebo jiného takovým způsobem k výkonu volebního práva nebo hlasovacího práva v referendu nutí,
kdo jinému nebo pro jiného v souvislosti s výkonem volebního práva nebo hlasovacího práva v referendu poskytne, nabídne nebo slíbí finanční, majetkový nebo jiný obdobný prospěch, aby volil nebo hlasoval v rozporu s nezávislým vyjádřením své vůle,
kdo padělá údaje v dokladu o počtu členů politické strany nebo na petici pro volební účely nebo v jiném dokumentu souvisejícím s volbami nebo referendem anebo vědomě použije takového dokumentu jako pravého,
kdo vědomě nesprávně sečte hlasy či poruší tajnost hlasování, nebo
kdo jinak hrubým způsobem maří přípravy nebo průběh voleb do zákonodárného sboru nebo zastupitelstva územního samosprávného celku anebo přípravy nebo průběh referenda, až do vyhlášení jejich výsledků,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
**************************************************************************
Analogicky a kontinuálně : Kdo zákonodárci v souvislosti s výkonem jeho hlasovacího práva (zvýšení daní a církevní restituce) nabídne prospěch /formou tzv. trafiky/, aby se vzdal mandátu (což je maření přirozeného výsledku demokratických voleb v tom čase), …….. M.Ch.
Jak je tedy možné, že byli trafikanti již propuštěny?
Nebo existuje něco jako "blanketové" rozhodnutí soudu? Odůvodnění později, výrok ale zavazuje?
Ve vazebních věcech se výrok oznamuje zvlášť, to je běžná praxe.
Mohu snad podat ústavní stížnost podle par.72 zÚS, odst 1a, v níž budu tvrdit, že zásahem orgánu veřejné moci (NS) bylo porušeno moje ústavně zaručené základní právo rovnosti v právech dle čl. 1 LZPS, tím, že poslancúm je nad literu Ústavy orgánem veřejné moci přiděleno právo, které já nemám, například právo beztrestně korumpovat a být korumpován.
Případně si mohu stěžovat i na porušení čl. 2, odst 2 LZPS, že státní moc byla uplatněna v mezích nad rámec stanovený zákonem (Ústavou).
Plus i druhý bod. Protiústavním zásahem orgánu veřejné moci nad mez stanovenou zákonem jsem ohrožen a omezen na svých nezcizitelných právech. Mohl jsem třeba mít v úmyslu na balkoně PS vykřikovat protisocanská hesla, aniž bych se musel bát, že mě poslanec ČSSD v rámci politického projevu vůle beztrestně zastřelí. Nebo jsem mohl aspirovat na předsedu DR Čepra a Šnajdr mi to korupčně vyfoukl... Zprostředkovaně platím vyšší daně díky korupcí zvýšeným státním výdajům. Atd, atd...
Já nic podávat nebudu, neznám ani žádného advokáta. Vy znáte a umíte v tom chodit...
Přispěl bych notabilně na náklady. Předpokládám, že by nebyl problém uspořádat i menší sbírku...
Jako podklad pro ústavní stížnost to pořád nevidím.
Hroch není orgán veřejné moci, a nemám v postavení vůči němu žádná občanská práva.
V právním státě se postup podle zákona musí opírat o objektivní kritéria a o racionální, v realitě zakotvené důvody, a nikoli o čistě subjektivní, o skutkové důvody nepřenou (libo)vůli toho, kdo pravomoc vykonává. Že ano.
A ten druhý bod?
Druhý bod vám vysvětlil Kalousek v TV: o žádnou korupci nešlo, oba poslance do funkcí jmenoval jako odborníky na slovo vzaté. Jmenování nemělo s jejich složením mandátu žádnou souvislost. A zkuste mu to vyvrátit, jestliže navíc zřejmě nebyl tak hloupý, aby něco domlouval po mobilu!
Ad 2. bod. Protiústavním zásahem orgánu veřejné moci nemyslím přidělení trafiky, ale opět jen toto konkrétní rozhodnutí NS. Které činí beztrestným např. otevřené přijetí úplatku za hlasování před TV kamerami. A když bude beztrestné, bude ho zcela jistě přibývat. A mně růst škody...
S Kaldou to nemá co dělat.
Jak bylo naznačováno v tiskovce Ns, rozhodnutí bude asi skutečně "imunizovat" i přijímání igelitkových úplatků.
Proto vidím problém s aktivní legitimací u jiných osob
ds
lidovky.cz/.../...
Klasický český přístup, na 3/4 citace vyjádření účastníků a zákonů a vlastní právní názor jsou prakticky je ty věty, které už byly v médiích. Takže vodítko do budoucna žádné, tohle fakt vypadá hodně "koupeně", ale pokud si to koupil Tluchoř, ta se na to možná vztahuje imunita.:D
alarmujici je take ze takovy nazor zastava clovek ktery 10 let pracoval jako ustavni soudce ...Martin Levy
novinky.cz/.../...
Jenomže taky Ištvan asi neměl blábolit o veřejném zájmu jako o vykonávání mandátu poslance, ale měl to spíš spojit s obsazováním funkcí ve státem vlastněných firmách. Kdo ví, mohlo to být záměrné.Beztak každý ví, že hlavním cílem celé té taškařice bylo dostat k veslu Zemana..
Jiří Janošek
RSS kanál komentářů k tomuto článku