Ústavní soud zveřejnil na svých stránkách dnešní nález ve věci tzv. "justiční mafie". Pečlivou a zevrubně odůvodněnou aplikací testu proporcionality soud dospěl k závěru, že došlo k porušení ústavních práv stěžovatelky Marie Benešové, když rozhodnutím vrchního soudu byla věc odňata zákonnému soudci Vojtěchu Ceplovi ml.
K ústavnosti aplikace ustanovení § 221 odst. 2 OSŘ soud uvedl, že "důvodem pro postup dle § 221 odst. 2 občanského soudního řádu mohou být pouze závažné vady, ve smyslu vad zcela zásadních a zjevných, přičemž i tento pojem je třeba vždy interpretovat restriktivně a šetřit v maximální možné míře ústavně zaručená práva účastníků řízení".
Na hranici pikanterie pertinentní je "obíčko" obsažené v § 37 nálezu:
Toliko jako obiter dictum uvádí Ústavní soud ještě jeden důvod, který měl rovněž vést vrchní soud při aplikaci § 221 odst. 2 občanského soudního řádu ke zdrženlivosti, a to, že je nepochybně i v zájmu vedlejších účastníků, aby v řízení pokračoval týž samosoudce. Je-li smyslem jejich žaloby ochrana jejich dobrého jména a profesní pověsti, jakož i pověsti justice jako takové (což lze dovodit mimo jiné i z toho, že požadují, aby stěžovatelce byla uložena povinnost vyrozumět o své případné omluvě média), odnětí věci soudci JUDr. Vojtěchu Ceplovi případný úspěch vedlejších účastníků v očích veřejnosti předem znehodnocuje. Předmětem kritiky, kvůli níž je řízení o žalobě na ochranu osobnosti vedeno, byl zejména postup vedlejších účastníků v kauze trestního stíhání bývalého místopředsedy vlády Jiřího Čunka, kdy jedním z nejvíce kritizovaných bodů bylo odnětí této trestní věci z působnosti Okresního státního zastupitelství v Přerově, kde měl státní zástupce v úmyslu podat obžalobu, a její přidělení Okresnímu státnímu zastupitelství v Jihlavě. Obdobný postup, tzn. odnětí věci soudci, který vynesl rozsudek v neprospěch vedlejších účastníků, se proto v těchto souvislostech nutně jeví přinejmenším jako rozporuplný.
Číst dále...