Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Kuriosní dohru má rozsudek Vrchního soudu v Praze nad Igorem Ševcovem. Protože náš nekonečně moudrý zákonodárce v návalu jiných, podstatnějších úkolů opomněl novelisovat komunistické ustanovení § 139 odst. 1 písm. a) TrŘ, je Ševcov povinen podrobit se omezení trestem mu uloženému, aniž by přesně věděl, co všechno mu bylo zakázáno.

 
Je to dosti podobná situace jako ta, o níž jsme psali minulý týden v souvislosti se správní žalobou proti rozhodnutí, které není třeba písemně vyhotovit. Protože rozsudek odvolacího soudu se stává pravomocným a vykonatelným vyhlášením, nikoli doručením písemného vyhotovení, může Ševcov toliko pátrat v paměti, co přesně soud řekl a jak svůj zákaz mínil. Nesmí se účastnit jen výslovně archistických akcí, anebo se omezení vztahuje na všechna politická shromáždění, včetně sluníčkářských a nacionalistických? A co další sportovní a společenské akce, ty mu byly rovněž zapovězeny?
 
Než bude rozsudek doručen, což obvykle trvá přibližně měsíc, bych odsouzenému doporučil, aby z důvodu opatrnosti raději nevycházel z domu; jeden nikdy neví, do čeho se nechtěně přimotá.
Přidat komentář