Dosti eratická kodifikace pro případ rozpuštění politické strany jak v zákoně o politických stranách, tak ve volebním zákoně, způsobuje, že po rozpuštění Dělnické strany (DS) může dojít k některým zajímavým a ne zcela předvídatelným situacím.

Kuriosní je, že zákonodárce si tento fakt uvědomil a včlenil proto do zákona o politických stranách § 16, jenž však zůstal nenaplněn, neboť zvláštní zákon upravující důsledky zrušení politické strany nebo hnutí nebo pozastavení jejich činnosti nebyl nikdy přijat.

Doručením rozsudku NSS oběma stranám a určenému likvidátorovi nabude rozhodnutí o rozpuštění DS právní moci a stane se zároveň vykonatelným. Od tohoto okamžiku počíná běžet třicetidenní lhůta, v níž lze rozsudek napadnout návrhem podle čl. 87 odst. 1 písm. j) Ústavy.

Podáním tohoto návrhu se vykonatelnost rozsudku odkládá a strana může pokračovat v činnosti, jako by se nic nestalo.

Dále bude záležet na Ústavním soudu. Návrh se projednává jako běžná ústavní stížnost, s tím rozdílem, že o něm rozhoduje plenum ÚS. To však může návrh odmítnout jako zjevně neodpodstatněný, takže s obstrukcemi, mají-li být efektivní, musí DS začít už při jeho podání.

Jestliže Ústavní soud rozsudek zruší, je další průběh banální a právně nezajímavý. Zajímavé naopak může být, když ÚS nevyhoví a napadený rozsudek potvrdí.

Doručením nálezu nebo usnesení Ústavního soudu všem účastníkům a vedlejším účastníkům řízení se obnovuje vykonatelnost rozsudku a strana je definitivně a nezvratně zrušena-rozpuštěna.

Důležité je, kdy se tak stane. Jsou tři možnosti:

1. Předtím, než strana zaregistruje svou kandidátku. V takovém případě se strana nemůže voleb zúčastnit a žádné právní bizarnosti nenastávají. Vzhledem ke lhůtám ve volebním zákoně je však tato možnost u DS prakticky vyloučena.
2. Po registraci kandidátky, ale před datem voleb. Při této eventualitě (jež je reálná, avšak DS má v rukou dostatek obstrukčních instrumentů, aby k ní nedošlo: minimálně podání blanketního návrhu a námitku podjatosti) strana nesmí vést volební kampaň, ale její kandidáti jsou vytištěni na volební lístky, a to bez jakéhokoli upozornění o zrušení strany. Voliči tuto stranu a její kandidáty mohou volit. Jejich hlasy se sečtou, nicméně straně se nepřidělí žádné mandáty.
3. Nejzajímavější – a v našem konkrétním případě i nejpravděpodobnější – situace nastává, pokud rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci až po uskutečnění voleb. V takovém případě všechny mandáty zůstávají platné, ale – zcela nesystémově – zaniká nástupnictví náhradníků. Pokud by některý z poslanců DS zemřel, odstoupil nebo ztratil způsobilost k výkonu mandátu z jiného důvodu, jeho mandát by zůstal až do konce volebního období uprázdněn a sněmovna by tedy měla méně než 200 poslanců.

Tak se tedy budeme těšit – držte si klobouky, jedeme s kopce!

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)