Informační spor s ministerstvem vnitra o zadávací dokumentaci k dešifrování komunikace pozvolna přešel do střední hry: soupeř rozvinul nadějnou křídelní kombinaci, ale my útočíme středem přímo na jeho krále, a kromě toho, že jsme odmítli předložený důvod utajení požadovaných informací, ptáme se, jestli není celá šifrovací zakázka přípravou k činnosti, kterou policie vůbec není oprávněna vykonávat. Zvláště mne pobavilo, jak pečlivě je v rozhodnutí utajen odpovědný útvar, jímž je podle čísla jednacího Útvar zvláštních činností SKPV; zvláštní činnosti, to je policejní eufemismus pro odposlechy, tedy jediný prostředek, který je policie schopna při odhalování trestné činnosti aspoň trochu obstojně zvládnout (a jen se občas nestačí divit, že soud jí předestřenou interpretaci odposlechů a jejich tajné řeči
neakceptuje).
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Smí policie dešifrovat komunikaci?
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Informační právo
- Kategorie: Šifrování
- Počet zobrazení: 3657
Komentáře
Petr V
Co si od toho slibujou? I to blbý PGP je slušnej vořech a nemaj na něj.
No, možná že mezi ty šmudly můžeme směle zařadit i naprostou většinu těch, co se motají okolo "práva", viz to "anonymizované" PDF, co tu TP tuhle vystavoval
No, pak ještě dvě věci: V komerčních věcech mohou být zadní vrátka (na to jsou v CIA kabrňáci) a v těch s volným kódem zase chyby (viz naposledy v OpenSSL, na jaře jsem záplatoval, jako splašený).
Každý není jako TP, aby měl desktop na Linuxu. Já taky ne, ale jenom kvůli aplikačnímu SW.
Q
- na rychlosti zarizeni nezalazi, jak kvalitne sifruje, je to vzdy otazka implementace dane sifry a pouziti dostatecne silneho sifrovani
- chyby jsou ve vsech produktech, jak volnych, tak placenych
- zadni vratka nevklada ani tak CIA, ale treba takova IEEE umyslne nepouziva silne sifrovani pro prumyslove produkty, Intel davava nekvalitni generator pseudonahodnych cisel apod.
- smirovani je zjevne zalozenim uz jen CSIRT.cz tymu
"- na rychlosti zarizeni nezalazi, jak kvalitne sifruje, je to vzdy otazka implementace dane sifry a pouziti dostatecne silneho sifrovani"
Které ovšem většinou vyžaduje vyšší výpočetní výkon – a ten se dá snížit jenom kvalitou algoritmu.
Já své šifrované tunely řeším na OpenVPN, nějaký výpočetní výkon to stojí a jinak to být nemůže. Malá krabička s procesorem o příkonu 1W prostě kvalitní šifru neupočítá dostatrčně rychle.
"- chyby jsou ve vsech produktech, jak volnych, tak placenych"
No jistě, jenže v těch uzavřených se docela těžko zjišťují. Nechtěl jsem aby to vyznělo proti free SW. Jsem jeho skalním zastáncem.
Rozveďte poslední 2 body, prosím.
Q.
Petr V
Petr V
Nojo, u těch velkých ano, u malých nikoli. Pro daný požadavek na rychlost to neupočítají, i kdyby tu lepší šifru uměly. Ony ty lepší šifry, mrchy, žerou víc výpočetního výkonu. Úspěšný právník má tak nějak taky vyšší hodinovou sazbu, než ten, co vyleze ze školy. Psal jsem: " levných zařízení (routery) s malým výpočetním výkonem".
Q.
Routery uz cca 15 let sifrovat umi, jak jinak byste navazal spojeni s routerem pres ssh, ssl?
Take maji uz dneska ruzne moznosti sifrovat vybrane toky dat, typicky VPN, ssh tunely, IPSEC a jine - ano neni to typicka vlastnost routeru, ale umi (HP, Cisco, H3, Mikrotik).
Ano, rozumíme si. Měl jsem na mysli router, jako fyzické zařízení, nikoli router, jako pojmenování funkcionality zařízení v TCP/IP sítích (zřejmě myslel p. Pecina).
Mimochodem, Mikrotik – nechápu! Tolik muziky za tak malé peníze, to je úžasné. Cenou je mezi těmi "malými", o nichž jsem mluvil, ale výkonem nikoli.
TP:
Konkrétně jsme to myslel takto: LAN1 - jakýkoli provoz, pak "chytrý router s
šifrovaným IP tunelem a firewallem", dále WAN (tam sídlí vlci), pak opět "chytrý router s šifrovaným IP tunelem a firewallem" a další LAN (LAN2).
Pohled LAN1 -> LAN2 je pak transparentní a bezpečnost proti vlkům je dána kvalitou tunelu. Rychlost spojení LAN1 – LAN2 pak závisí na kvalitě implementace šifry a výkonu šifrovacího stroje v routeru (a samozřejmě fyzické propustnosti vedení, tu neuvažuji). Dále uvažuji, že na LAN už vlci nesídlí.
Místo LAN2 (LANx) může být třeba jeden uživatel s jedním počítačem, pak musí vše běžet přímo na jeho stroji (z hlediska bezpečnosti není optimální).
Mám tedy na mysli šifrování "za letu". Pokud si něco zašifruji a pak to pošlu "vlčí cestou", tak je situace jednodušší. To ale pro stálou práci není.
Tenhle princip umožňuje zřídit spisovnu v bezpečné oblasti. Chránit se pak musí jenom klíč.
Q.
TCP/IP je nozina protokolu.
Toto nestačí? m.alza.cz/edimax-br-6428nc-d518026.htm
Petr V
RSS kanál komentářů k tomuto článku