Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Možná vůbec nejkuriosnější případ v historii polistopadového restitučního soudnictví měl další kolo.

Ve věci jde o to, že syn komunistické političky Gertrudy Sekaninové-Čakrtové (vdovy po komunistickém novináři Ivanu Sekaninovi; 1908–1986) Michal Čakrt se domáhá v restitucích vydání nemovitostí, jež připadly státu poté, co jeho matka – v té době náměstkyně ministra zahraničí – v r. 1952 odmítla dědictví. M. Čakrt tvrdí, že politička jednala v tísni a pod hrozbou persekuce.

Stát se totéž v běžném soukromoprávním sporu, soud by bezesporu aplikoval ustanovení § 3 odst. 1 ObčZ a nárok by zamítl, neboť svou nemravností je Čakrtův požadavek srovnatelný s hypothetickým nárokem velitele koncentračního tábora na majetek v táboře zavražděných Židů (pomiňme, že v jiných případech české právo nároky podobného druhu podporuje, příkladmo v otázce majetku konfiskovaného emigrantům).

Sekaninová-Čakrtová stála na jednom z nejvyšších pater, ne-li při samém vrcholu utlačovatelské moci a představa, že by byla sama předmětem mocenského nátlaku, je absurdní. V restitučním sporu, který je svou povahou veřejnoprávní, však takový důvod místo mít nemůže, a tak se soudy musely pokusit o něco tvořivějšího.

První pokus královéhradeckého krajského soudu, založený na tvrzení, že Sekaninová-Čakrtová jako věřící komunistka odmítala soukromé vlastnictví a nemohla tudíž jednat v tísni, ale dědictví se vzdala dobrovolně, zrušil Nejvyšší soud a je nutno poznamenat, že naprosto oprávněně: soudu nemůže být nic známo z jeho vlastní úřední činnosti, neboť v té době v dnešní podobě vůbec neexistoval, informace o vztahu političky k soukromému vlastnictví nejsou ani skutečností známou všeobecně (všeobecně je naopak známo, že mnozí komunisté měli vztah k majetku, zejména cizímu, více než vřelý) a zejména není správná inference, že z důvodu takového názoru nemohlo být její rozhodnutí skutečně učiněno v tísni nebo pod hrozbou persekuce.

Co vymyslel krajský soud napodruhé, z novinářského pojednání seznatelné není, takže si zřejmě budeme muset počkat na nové rozhodnutí Nejvyššího soudu: bohužel, opět se ukázalo, že českými žurnalisty vytvářené zpravodajství ze soudní síně je na stejné úrovni, jako když nám pětileté dítě reprodukuje děj Hamleta.

(O Gertrudě Sekaninové-Čakrtové, která jako jeden ze čtyř poslanců odmítla v r. 1968 vyslovit souhlas s "dočasným" pobytem sovětských vojsk a poté byla aktivní v disidentském hnutí, odvysílal v loňském roce v cyklu Portréty zdařilý pořad Český rozhlas 6.)

Komentáře   

0 # Anonymní 2008-11-26 16:48
!Českými žurnalisty vytvářené zpravodajství ze soudní síně je na stejné úrovni, jako když nám pětileté dítě reprodukuje děj Hamleta."

Velice, velice trefné. Děkuji.

Jan Údřemko
0 # Anonymní 2010-07-02 12:05
Ty pozemky a nemovitosti původně vlastnila rodina Stiassných, kterou téměř celou vyvraždili nacisté. Sekaninová-Čakrtová s obrovským štěstím přežila (a stala se tak dědičkou), bohužel však uvěřila, že komunismus je způsob, jak zajistit, aby se hrůzy nacismu nikdy neopakovaly.

Nicméně, ona byla z celé početné rodiny jediná, kdo se komunismem nějak pošpinil. Z morálního hlediska to není překážka k tomu, aby byl majetek vrácen členovi rodiny, který se komunismem neměl nikdy nic společného.
0 # Tomáš Pecina 2010-07-02 14:20
Jako její syn ovšem žádný bezprostřední restituční nárok nemá, ten je odvozen od nároku jeho matky, takže vaše úvahy o tom, zda měl s komunismem co společného, jsou nemístné.
0 # Anonymní 2010-08-04 17:03
Já jsem také nepsal o právním nároku. Nejsem právník a do dědického ani restitučního práva nevidím.

Psal jsem o údajné nemorálnosti jednání restituenta - nemůžete morálně odsoudit fakt, že se někdo snaží domoci vrácení ukradeného majetku svých zavražděných předků, na základě toho, že jiný z příbuzných byl komunista.
0 # Anonymní 2010-08-04 17:05
"Sekaninová-Čakrtová stála na jednom z nejvyšších pater, ne-li při samém vrcholu utlačovatelské moci a představa, že by byla sama předmětem mocenského nátlaku, je absurdní." -- toto také není pravda, předmětem nátlaku pochopitelně byli i tehdejší mocipáni. Všemocné StB řízené přímo z Moskvy se báli i oni.
0 # Tomáš Pecina 2010-08-04 19:40
To je ovšem stejná logika, jakou se hájil velitel Auschwitzu Rudolf Höß – jen plnil rozkazy.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)