Že je po Musilově nálezu Ústavního soudu o platech úředníků zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, klinicky mrtev, jsme psali okamžitě. Proces jeho umírání, jak o něm referuje Jan Horák na Lidovkách, není arci prost některých zábavných prvků. Příkladmo tato pasáž z nového pokynu (ten bychom si podle InfZ vyžádali, ale protože nejsme hlídacím psem demokracie, neuspěli bychom, proto to ani nezkoušíme): Sotva však bude možné takové postavení [tj. hlídacího psa] přiznat osobě, která sice provozuje internetové stránky, jejich podstatou je ovšem pouze nevěcná kritika činnosti veřejné správy bez jakékoli objektivní podoby. Tedy nepůjde-li o aktivitu podobnou aktivitě
novinářské
, ale o pouhé, a dnes hojně rozšířené, veřejné nepodložené kritizování všeho a všech.
V 60. letech, kdy byl, mimochodem, soudce Musil ještě členem komunistické strany, existoval takový požadavek rovněž: přípustná byla toliko tzv. konstruktivní kritika. A rozumí se samo sebou, že i konstruktivně
kritisovat směli jen povolaní, tedy komunisté. Takzvané síly reakce, zejména příslušníci v třídním boji poražené buržoasie, musely držet hubu a krok.
A tak to, milé děti, bude teď i u nás. Děkujeme, Jene, jak praví klasik (klasička), vaše moudrost je nad naše chápání!
Aktualisováno.
Dokument byl objeven. A hned ho tedy vyzkoušíme; hlídacím psem demokracie sice nejsme, ale možná pomůže něco statistiky: od r. 2006, kdy žádosti o informace systematicky evidujeme, jsme vedli s ministerstvem vnitra celkem pět soudních sporů týkajících se žádostí o informace. Ve čtyřech jsme byli úspěšní, jeden – týkající se zakázky na prolomení kryptografických šifer – dosud trvá, jednání u Městského soudu v Praze je nařízeno na konec ledna. V dalších třech případech ministerstvo žádosti vyhovělo bez nutnosti podat žalobu, jeden případ byl postoupen jinému povinnému subjektu.
Aktualisováno.
Žádost o informace jsme rozšířili; kde dřív stačil jeden odstavec, jsou nyní potřeba čtyři strany – inu pokrok.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Kritiku ano, ale konstruktivní, soudruhu!
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Informační právo
- Kategorie: Platy a odměny
- Počet zobrazení: 5155
Komentáře
Mám-li být upřímný, pak z "platového nálezu" Ústavního soudu rovněž nejsem příliš nadšený, což mi ovšem nebrání jej respektovat.
V minulosti jsem v obdobné právní věci rovněž uspěl, byť obstrukční aktivity, raději nejmenovaného povinného subjektu působily vskutku bizarně ... (viz rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14.12.2016, č. j. 15 A 17/2014-65; srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2.2.2017, č. j. 2 As 24/2017-22). Další žádost o identické informace po anabázi připomínajících soudních peripetiích, již bude posuzována dle výše kritizovaného "metodického doporučení".
Richard
Mzdy ve státní správě totiž nejsou smluvní, nýbrž tabulkové. Pokud trochu víte, jak to ve státní správě chodí, snadno můžete odhadnout, případně někde zjistit, jakou má dotyčná osoba praxi, vzdělání, jakou má tedy tarifní třídu a stupeň a tedy i jaký by měla mít plat. Tabulkové platy jsou veřejně známé.
RSS kanál komentářů k tomuto článku