Začátkem července jsem na tomto blogu vystavil prvoinstanční rozsudek nad Romanem Janouškem. Za jeho anonymisaci si soud řekl o 400 Kč, což byla částka, kterou jsem mu bez námitek zaplatil: sám anonymisuji často a vím, že je to činnost pracná a nevděčná.

Nyní jsem z článku na Právním prostoru zjistil, že soud si tutéž anonymisaci dává zaplatit znovu a znovu od každého žadatele, přestože mu s poskytnutím další náklady evidentně nevznikají. Což mne arci rozzlobilo (byť toliko do výše zaplacené sumy), a ihned jsem soudu napsal, ať mi peníze kouká vrátit.

Problém je v InfZ, který situaci, že by o jednu a tutéž informaci, vyžadující mimořádně rozsáhlé vyhledání informací, požádalo více osob, explicite neřeší a správný postup nelze dovodit ani výkladem. V případě, že nedojde k překryvu žádostí, je řešení triviální: první žadatel zaplatí plné náklady a ostatní by měli být odkázáni na již zveřejněnou informaci podle ustanovení § 5 odst. 3 a § 6 InfZ. Je-li žadatelů víc, zřejmě nezbývá než do okamžiku, než první z nich zaplatí, žádat o úhradu i další (není jisto, zda první zaplatí, a ani to není jeho povinnost, cf. § 17 odst. 5 InfZ), avšak složitou otázkou je, co dál, tedy až peníze dorazí na účet soudu nebo do soudní pokladny.

Jako právně nejčistší se mi jeví všem dalším žadatelům, kteří byli k úhradě vyzváni, oznámit, že povinnost k úhradě jim zanikla, a případné přesto provedené platby vracet. Jinou variantou je náklady mezi žadatele, resp. mezi ty, kteří do 60 dnů zaplatí, rozdělit, což se sice jeví jako prima facie spravedlivější, avšak mohou vznikat těžko řešitelné komplikace v případě, že některý ze žadatelů podá proti výši úhrady stížnost podle § 16a odst. 1 písm. d) InfZ.

Co provedl Městský soud v Praze, je ovšem nehoráznost a příklad nesmyslného, literalistického výkladu zákona, nehledě na to, že soud nesplnil ani svou povinnost informaci do 15 dnů od poskytnutí zveřejnit na Internetu (ta byla sice kritisována a má být příští novelou InfZ zrušena, ale prozatím platí).

Komentáře   

0 # Anonymní 2014-07-23 14:00

Janouškovy nitky až k soudci Burešovi
Případ autonehody Romana Janouška, při níž před dvěma roky srazil ženu, čeká na odvolací řízení. Případ tak v dohledné době skončí na stole soudců Vrchního soudu v Praze. Jenže právě v tom je potíž. Z policejních odposlechů, které získal web Lidovky.cz, totiž vyplývá, že Janouškovým neformálním rádcem je lobbista Martin Ulčák s mimořádně dobrými konexemi v justici.
"Odvoláš se ty, pak to půjde na vrchňák a tam už budeme vědět, na koho to spadne," uvedl Ulčák, který se může chlubit třeba známostí s předsedou vrchního soudu J. Burešem, píší Lidové noviny.

0 # Anonymní 2014-07-23 14:04

V minulosti jsem se setkal s vychcaným domluveným postupem některých žadatelů, kdy nejprve jedna osoba požádala o informaci a pak nechtěla platit a následě jiná osoba žádala o tutéž informaci a odmítala platit s tím, že již má povinný subjekt požadovanou informaci vyhledanou. Památkáři se to jeden čas snažili (i když tam byli důvody i jiné, konkrétně osoba žádající rozsáhlé a složitě vyhledatelné informace a nikdy pak neplatící) řešit zcela protiprávním požadavkem záloh.

AHL

0 # Tomáš Pecina 2014-07-23 14:16

To mě taky napadlo. U anonymisace by to ale nemělo hrozit, protože dokud žadatel nezaplatí, nezačnou anonymisovat.

0 # Anonymní 2014-07-23 17:19

Správný postup je nejprve chtít úhradu a až následně vyhledávat. Opačný postup je v případě, kdy žadatel nemá povinnost zaplatit, neefektivní a absurdní. A stanovit takovou povinnost by nebylo správné - žadatel by měl předem vědět, kolik to bude stát, a na základě toho se rozhodnout, zda informaci chce.

0 # Tomáš Pecina 2014-07-23 17:55

To je další z drobných nedomyšleností InfZ po novele z r. 2006: v praxi nelze přesně odhadnout, kolik práce si vyhledání informací vyžádá, a povinný subjekt přesto musí částku oznámit žadateli.

0 # Anonymní 2014-07-28 11:38

Pokud se týká státních úřadů, pak náklady na podávání informací musejí být prakticky nulové, protože úředník a zaměstnanec úřadu mají hodinovou mzdu a kvůli vyřizování žádostí dle InfZ nemají žádné pracovníky navíc, které by jinak neplatili. Zaměstnanec má poté povinnost dle ZP v platném znění využívat svoji pracovní dobu k výkonu práce. Čili pokud musejí udělat nějakou práci navíc, není to náklad, který by úřad nesl jako břemeno při plnění žádosti - zaměstnankyně soudu bude pouze místo pití kafe dělat práci navíc, což je její povinnost dle zákona. Pouze pokud by její pracovní kapacita, jakož i kapacita všech úředníků byla naplněna natolik, že by kvůli vyřizování žádosti museli dělat přesčas, pak jde o náklad spojený s výkonem povinnosti dle InfZ. Něco jiného dále samozřejmě je, pokud by zpracování žádosti vyžadovalo například externí zakázku, tu by musel příslušný úřad vyúčtovat zájemci o informace. Ale takto, myslím, nepracuje žádný úřad v žádné žádosti dle InfZ.

0 # Anonymní 2014-07-23 14:39

Pane Pecino, Vy jste platil 400Kč za anonymizaci? Rozumím tomu správně? Za anonymizaci se neplatí. Platí se jen a pouze za "mimořádné rozsáhlé vyhledání informace". Anonymizace a vyhledání je něco jiného.
Dle mého názoru jste neměl platit ani za vyhledání. V době počítačů i na správě soudů nemůže být problém vyhledat příslušný rozsudek i podle jména účastníka, i když neznáte spisovou značku. Či-li žádné mimořádné vyhledávání nepřichází v úvahu.
T. Moláček

0 # Tomáš Pecina 2014-07-23 18:02

Typický případ nepřípustně rozšiřujícího výkladu právního předpisu v neprospěch občana, ale pokud vím, zatím to nikdo moc judikatorně neřešil. I pro mě bylo rychlejší a jednodušší to zaplatit než sepisovat třístránkovou stížnost.

0 # Anonymní 2014-07-28 22:11

5 Ca 353/2006-50:

Protože ustanovení § 17 odst. 1 zákona o informacích, umožňuje žádat úhradu za vyhledání informace, nelze dle mínění soudu v souladu s tímto ustanovením žádat úhradu i jiných činností, konaných až po té, co informace již byla vyhledána. Odlišný je totiž nejen obsah obou pojmů ("vyhledání - zpracování") ale především i výsledek činností, které lze pod ten který pojem podřadit. Za vyhledání informace proto nelze považovat následné zpracování informace již vyhledané, byť by šlo o úkon nezbytný k tomu, aby vyhledaná informace vůbec mohla být žadateli poskytnuta. Je věcí zákona, aby konkrétně upravil, které úhrady lze žádat. Extenzivní výklad zákona v případě zákonného ustanovení, na základě kterého je ukládána povinnost, není dle mínění soudu na místě (čI. 4 odst. 1 Listiny). Soud proto dospěl k závěru, že je důvodná žalobní námitka, že pokud žalobkyni byly účtovány náklady za zpracování informace, stalo se tak v rozporu se zákonem, který možnost takové úhrady nezakládá. Uvedené bylo důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí.

Lukáš Blažej

0 # Tomáš Pecina 2014-07-29 07:27

Vida, ten jsem znal, ale domníval jsem se, že je po novele obsoletní. Zjevně tomu tak není.

Až příště budu chtít nějaké rozhodnutí MS-P a budu ochoten investovat do soudního poplatku, zkusím ho použít.

Kromě toho existuje další důležitý argument, a sice povinnost anonymisovat rozsudky pro účely zařazení do systému elektronické database judikatury.

0 # Anonymní 2014-07-23 20:24

Dotáhnete to až k případnému soudnímu sporu? To je fakt nehoráznost. F.B.

0 # Tomáš Pecina 2014-07-23 20:27

Ne. Bagatelní civilní spory vedou v této zemi jen milovníci loterií a jiných sázkových her.

0 # Anonymní 2014-07-24 22:46

Škoda. Tady jde o princip. A třeba i o vytvoření predecedentu. F.B.

0 # Tomáš Pecina 2014-07-24 22:58

Jak chcete vytvořit precedens, jestliže není přípustné ani odvolání?

0 # Anonymní 2014-07-25 00:19

Tak třeba Vás oblíbenec u ÚS Šimíček by zapracoval, ne? :-D

0 # Anonymní 2014-07-25 00:44

US by to s velkou pravdepodobnosti taky odmitl, protoze je to bagatelni a zadatel neprokazal, ze se to deje opakovane.

0 # Anonymní 2014-07-25 01:01

Nestacilo by se domluvit s par lidmi, zopakovat to nekolikrat, a prekrocit hranici bagatelnosti? A pak jen doufat, ze to prvni instance neroztrhne do nekolika rizeni...

Ja bych klidne na tuto srandu ctyrmi sty korunami prispel (a potom pohledavku postoupil).

MH

0 # Tomáš Pecina 2014-07-25 01:25

Existuje cca pět let starý judikát týkající se věcné příslušnosti u obchodních sporů, podle kterého se jednotlivé obchodní případy pro účely stanovení věcné příslušnosti nesčítají. Takže i když mi postoupí padesát lidí své pohledávky za 400 Kč, bude to stále bagatelní spor.

0 # Anonymní 2014-07-25 15:07

Proč hned soud? Nejprve snad stížnost na MSp. Mgr. Rozsypal se mi zdá vcelku rozumný.
T. Moláček

0 # Tomáš Pecina 2014-07-25 15:10

Bylo judikováno, že vraceni zaplacených nákladů se řeší i po novele v civilu jako kondikce, stížnost je nepřípustná.

0 # Anonymní 2014-07-25 19:04

Rozumím, vlastně jste to psal. Soudní rozhodnutí jste potřeboval, tak jste za něj zaplatil. Vzdal jste se tak možnosti podat stížnost na vyměření úhrady nákladů řízení k MSp.
T. Moláček

0 # Anonymní 2014-07-28 16:00

Ad vecna prislusnost (TP 25. července 2014 1:25): mate (z casti) pravdu, nicmene pokud se nepletu, byla dlouhodobe rozdilna praxe VS Pha/Olomouc, snad az do minuleho roku. Jenze ke zmene nazoru doslo ciste z duvodu aby se zrusila dvojkolejnost (tedy posileni prava na zak.soudce vs. ekonomicnost rizeni).

US se k takove veci pokud se nepletu vubec nevyjadroval. Nevidim to tedy uplne bez sance.

MH

0 # Tomáš Pecina 2014-07-28 19:38

Ústavní soud se stěží kdy bude touto otázkou zabývat, protože určení věcné příslušnosti, je-li seznatelné ze zákona a z judikatury, může být víceméně libovolné.

0 # Anonymní 2014-07-28 22:07

A co tedy požádat znovu, třeba i prostřednictvím jiné osoby, odmítnout zaplatit, a řešit to pak přes stížnost jako odepření práva na informace? F.B.

0 # Anonymní 2014-07-28 22:08

To už by přece bylo možno dovést do správního soudnictví, kdyby byla stížnost neúspěšná, ne? F.B.

0 # Anonymní 2014-07-28 22:10

A pak by se v rámci řešení odepření informace museli popasovat i s těmi neoprávněně požadovanými náklady, nebo se mýlím? F.B.

0 # Tomáš Pecina 2014-07-29 07:29

Nemýlíte, ale zásadním problémem je, že pokud nezaplatíte, rozsudek vám nepošlou, a vy ho často potřebujete. Soudní spor tedy znamená zdržení nejméně o rok, při rychlosti správních soudů i déle.

0 # Anonymní 2014-07-29 09:49

Od toho člověk na světě není sám, ale má právnické osoby, kamarády, přítelkyně, sourozence...

0 # Anonymní 2014-07-29 11:56

Ad vecna prislusnost (TP 28. července 2014 19:38): Jiste, ale dle meho nazoru jsme zde mimo ramec vecne prislusnosti, dopady vykladu jsou hlubsiho charakteru (je mi odeprena moznost odvolani, prip. dovolani). Jak jsem psal, VS v Olomouci mam-li spravne informace udelal odklon od sveho pravniho nazoru pouze pro zruseni dvojkolejnosti.

Uznavam, ze je zde ale mnoho duvodu, pro ktere lze oduvodnit odmitnuti stiznosti.

MH

0 # Tomáš Pecina 2014-07-29 12:10

Přesně tak. Je nad síly prostého stěžovatele vysvětlit Ústavnímu soudu, že když mi někdo dluží dvě stě tisíc, je úplně jedno, zda je dluží z důvodu nezaplacení jedné faktury nebo deseti. Velmi se obávám, že takto štěpit se začnou i nároky z opětujících se plnění, např. nájemného. Pro soud to bude jednodušší, a to je hlavní kriterion.

0 # Anonymní 2014-07-29 12:53

Ja mam hlavne pocit, ze civilni soudy se snazi zbavit rizeni lze-li to jakkoliv krkolomne oduvodnit a to i proti vuli vsech ucastniku. I kdyz na druhou stranu mne napadaji hned dve rizeni, ktere jsem mel pred MS Pha (tzn. v "jurisdikci" zminovaneho pravniho nazoru VS Pha) a tam by se zminovana judikatura VS Pha dala uplatnit (v muj neprospech, priznavam narovinu, ze jsem umele poscital ruzne naroky vc. smluvnich pokut aby to bylo nad 100 000) a presto v rizeni bylo meritorne rozhodnuto. Je asi potreba mit stesti.

MH

0 # Anonymní 2014-07-25 10:29

No, třeba by to ÚS nakonec vzal, přece jen jde o překážku výkonu ústavního práva, i když to pro soud bude bagatelní.

0 # Anonymní 2014-07-25 15:03

V případě práva na informace US důsledně bagatelitu bere jako důvod k odmítnutí. A to v mnohem horších případech.

Aktualisovat komentáře
RSS kanál komentářů k tomuto článku

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)