Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Politikův policajt nebo policajtův politik?
Ohledně bobtnající kausy, již pracovně nazýváme Šlachtu nebo Mažňáka?
, vynořily se tři verse o stavu věcí. Ponechme stranou versi romantickou, jejímž proponentem jest kupříkladu Petr Uhl: ta je prima facie příliš vzdálená realitě, to, co sledujeme, skutečně není boj dobra se zlem.
Zbylé dvě verse se rozcházejí v tom, jaký vztah panoval mezi oběma nekladnými hrdiny, takto Andrejem a Robertem. Podle první byl Babiš Šlachtův ráfek
, jenž se vposledku vymknul kontrole. To tvrdí mj. Jaroslav Kmenta. Podle verse poslední byl tento vztah odpočátku spíš symetrický, a později se dokonce změnil ve vztah ovládajícího a ovládaného: Babiš, disponující výstupy bezpečnostní divise Agrofertu, poskytoval Šlachtovi informace i masivní mediální P.R. prostřednictvím koncernových novinářů, a Šlachta za to plnil Babišovy zakázky, mj. na likvidaci policistů, kteří měli nebo mohli vyšetřovat jeho trestnou činnost.
Tuto versi zastáváme i my, protože si rozumně vzato neumíme představit, jak by mohl být schopný intrikán Babiš pouhým informátorem Šlachty, jehož intelektuální vlohy jsou zřetelně podprůměrné. Dokážeme si představit, že se Babiš jako Šlachtův ráfek
tvářil, nikoli však, že by jím skutečně byl.
Výsledkem komplotu, jehož se účastnili i další aktéři, notabilně státní zástupci obou vrchních státních zastupitelství, bylo arci v polistopadových dějinách této země bezprecedentní porušování demokratických pravidel výkonu veřejné moci, včetně rutinního a účelového překračování kompetencí jednotlivých státních orgánů.
Otázkou, na niž neznáme odpověď, je, co bylo spouštěcím mechanismem Šlachtova pádu. Jednou možností je, že po blamáži ve druhém hlavním líčení Rittig/Nečasová práskli v Lidovém domě do stolu a řekli si, že taková extempore dále Šlachtovi tolerovat nebudou. Jinou možností je vazba na kausy Vidkun a Holub-Máchová, ve kterých Šlachta obešel GIBS, ve druhém případě dokonce s tím, že tímto způsobem mohl být vyvíjen nátlak na policisty vyšetřující Čapí hnízdo.
Jak předesláno, tento příběh nemá kladných hrdinů. I když Šlachta možná není osobně zkorumpován, byl-li ve vleku A. Babiše – tedy samotného krále korupčníků –, a vykonával-li v tandemu s Išvanem a jeho lidmi policejní práci jakobínskými, s terorisováním společnosti hraničícími prostředky, nerespektuje přitom ve jménu vyššího dobra zákony, je jeho odchod pro tuto zemi přínosem, a ještě větším přínosem by bylo, kdyby se podařil odstranit ty státní zástupce, kteří Šlachtovi jeho eskapády umožňovali. To bude arci záležitostí na roky, možná na desetiletí, a v tomto ohledu záleží především na tom, zda bude mít Ústavní soud odvahu postupovat proti veřejnému mínění a rušit příkladmo rozsudky založené na důkazech získaných na základě úkonů účelově volených, místně nepříslušných soudů.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 4668
Adieu!
Slovy Vítězslava Nezvala dovolujeme si dáti stručné sbohem plukovníku Robertu Šlachtovi; vyšetřování trestné činnosti nebyla nikdy jeho silná stránka, jiné věci mu šly lépe, např. kádrové posudky. O Šlachtovo uplatnění v civilu, pokud hrozbu skutečně splní, nemáme arci obav, dokážíce si jej představit v mnoha důstojných a intelektuálně padnoucích rolích: jako trenéra v posilovně, stavěče terčů, popřípadě vyhazovače holubů na střelnici, pracovníka ochranky v hypermarketu, evenutálně v bordelu, za přepážkou na poště, případně, po vzoru jeho slavnějšího předchůdce, za volantem taxíku.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 10683
Policejní déjà vu
Shodou okolností jsem se v posledních týdnech zabýval událostmi, které předcházely komunistickému putschi v únoru 1948, a nemohl jsem si proto nevšimnout, že něco podobného se děje před našima očima, tady a teď.
Když vedení policie oznámilo reorganisaci útvarů zaměřených na boj s organisovaným zločinem, zvedla se – arci pečlivě orchestrovaná a řízená – bouře nevole, jejímž společným znakem je původce: Andrej Babiš a jeho jako jeden muž vystupující politické hnutí. Začali to novináři jeho Lidovek, poté následovalo prohlášení Babišova spojence Radima Jančury a dosud relativně neutrálně vystupujícího nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, a dnes následovalo rasantní prohlášení ministra spravedlnosti za ANO Roberta Pelikána. O něco jemněji proti plánu zalobboval i president Zeman.
Připravovaná reorganisace, v jejímž rámci by měl ztratit část kompetencí ÚOOZ Roberta Šlachty, je přirovnávána k někdejšímu odstranění Mrázkova vyšetřovatele Evžena Šírka, a je vytvářen dojem, že bude-li Šlachta odstaven od moci, tato země nevratně upadne pod nadvládu různých mafií.
I kdybychom něčemu takovému chtěli uvěřit, měli bychom zpozornět, kdo jsou Šlachtovi přímluvci a co je spojuje: totiž blízký vztah k Andreji Babišovi, tedy muži, jehož existence, politická i ta občanská, vyjádřená možností pobývat na svobodě, visí nyní na vlásku toho, že jej policie nebude stíhat za dotační podvod v kause jeho resortu Čapí hnízdo, a to optimálně i v případě, že OLAF uzavře své vyšetřování s výrokem Podvod
– a to se může stát každým týdnem, ne-li dnem.
Tato země má s ovládnutím policie jedinou politickou stranou svou zkušenost právě z r. 1948, a to natolik neblahou, že bychom neměli být neteční.
Šlachta, Ištvan a další orgány, co spolu mluví a náramně si rozumějí, jinak známí též jako Bratrstvo protikorupční pracky, by měli být hodnoceni na základě výsledků, a ty jsou na jednu stranu sice imposantní – vždyť který policejní útvar nebo státní zástupce dokáže zajistit pád vlády! – ale z hlediska soudní koncovky, včítaje v to i názor Ústavního soudu o porušování ústavních práv při účelové volbě soudu v přípravném řízení, jde o jedno velké, seriové a pokračující fiasko.
Dopustíme-li, aby byla u trestních orgánů místo odbornosti a kvalitní práce honorováno oddanost, můžeme se vbrzku nadít něčeho podobného jako kdysi: nebude se to asi jmenovat Vítězný únor, ale poraženým bude, stejně jako tehdy, primárně právní stát.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 7290
Cinklá justice v akci
Destrukce právního státu v přímém přenosu. Nic jiného mne nenapadá nad zprávou, že Nejvyšší soud odložil vykonatelnost rozsudku v kause Zdeňka Altnera. Soudružka soudkyně Blanka Moudrá dobře ví, na čí stranu se má ve sporu vládní strany s prostým občanem postavit. Více k tomu v tuto chvíli nenapíšu, an akutně hrozí, že bych se jadrným komentářem mohl dotknout jemnocitu citlivějších mezi svými čtenáři.- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Jiné případy
- Kategorie: Zdeněk Altner
- Počet zobrazení: 8393
Liberecký soudce Zbránek uznán vinným
Zavřít obviněného nedůvodně do vazby: beztrestné, psát kriticky a ostře o imigrantech: důtka. Rozhodnutí dosud není vystaveno, proto si ponecháváme výhradu, že Zbránkovy texty mohly být skutečně vulgární a soudci nepříslušející, a v plném rozsahu se rozhořčíme, až bude rozhodnutí vystaveno.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Jiné případy
- Počet zobrazení: 5481
149 / 504