Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Když jsem v únoru letošního roku psal o rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 51/2007-67 a jeho autory, soudce NSS Mazance, Passera a Příhodu – byť s určitou vnitřní výhradou – povýšil do stavu oslovského, napsal jsem, že soud tímto rozhodnutím "otevřel stavidla bezpráví".

Predikce se potvrdila. Ministerstvo vnitra včera vydalo slíbený "zakazovací manuál" pro obce a v tomto pozoruhodném textu přisoudilo závěrům NSS z uvedeného judikátu klíčové postavení (zejm. str. 19–20 manuálu).

Nic proti osvětě, ta je zajisté velmi žádoucí (sám si ostatně při styku s místním úřednictvem často připadám jako mobilní doškolovací středisko v oboru správního práva), avšak z dikce ministerského manuálu mrazí. Svoboda shromažďování je tu pojata jako nutné zlo a boj proti ní se presentuje formou svého druhu bojové hry: úředníci dostávají návod nikoli k tomu, jak tuto svobodu občanům zajistit a být jejím garantem, ale jak ji popřít, popř. omezit, a zákon pokud možno soudně nenapadnutelným způsobem obejít.

Zvlášť pozoruhodný je seznam "risikových dní", kdy lze podle názoru ministerstva zakázat shromáždění s odůvodněním, že skutečný účel neodpovídá oznámenému: obzvláště pikantní je zmínka o datu úmrtí Adolfa Hitlera 30. dubna s varovnou poznámkou "možné kolise se svátkem čarodějnic" – to zřejmě, kdyby horlivost úřednictva překročila obvyklou mez.

Manuál byl presentován na tiskové konferenci, na které navíc vyšlo najevo, jak bude quasipovolovací řízení, jež nahrazuje ústavně garantovaný oznamovací režim, vypadat v praxi: ministerstvo zřídilo speciální "horkou linku", na kterou úředník, který chce shromáždění zakázat, zavolá, sdělí údaje o svolavateli, toho muž či žena na druhém konci linky prověří v policejních databasích a úředníkovi poskytne informaci, zda se jedná o svolavatele oprávněného anebo o "závadovou" osobu, která právo konat shromáždění v naší vyspělé demokracii nemá, a je možno vydat zakazující rozhodnutí.

Vše přirozeně zcela v souladu s tím, jak oslovský senát Nejvyššího správního soudu ve své hvězdné hodině judikoval…

4 komentáře
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 2248

Je to malý krok pro Ústavní soud, ale obrovský skok pro lidstvo: jak informoval Jan Petrov, IT oddělení Ústavního soudu umožnilo vytvářet trvalé odkazy (tzv. permalinky) na nálezy a usnesení obsažené v elektronické sbírce Nalus. Znamená to, že např. nález č. j. I. ÚS 523/07#1 lze přímo – a neměnně – adresovat na URL
http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-523-07_1.

Bravo! Drobným problémem zůstává, že permalink není nikde ve výsledcích hledání zobrazen, takže ho musíme zkonstruovat sami ad hoc, ale trochu toho kutilství lze přece od českého právníka vyžadovat!

5 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 2731

Není snadné být v této zemi mafiánem.

Na vlastní kůži to, zdá se, poznává Jan Kočka ml., devatenáctiletý vnuk jednoho ze šéfů českého podsvětí Václava Kočky. Kočkova mafie, jak je všeobecně známo, je napojena na ČSSD, tatáž strana kontroluje v "nestranické" Fischerově vládě ministerstvo vnitra a dojde-li k podobné "nehodě", jaká se mafiánskému synkovi přihodila včera nad ránem, je zaděláno na pořádnou polízanici.

Nikdo, ani policie, ani státní zástupce, ani soudce, si nebudou moci dovolit nechat na sobě obvinění, že Kočku protežovali, a tak se klidně můžeme dočkat toho, že pokračovatel slavného zločineckého rodu nakonec skončí za mřížemi.

7 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 2503

Značné mediální pozornosti se v uplynulém týdnu těšila spektakulární akce Útvaru pro odhalování organisovaného zločinu, který zadržel deset organisátorů neonacistických koncertů a provedl u nich domovní prohlídky. Policejní mluvčí i důstojníci nešetří superlativy, media dávají najevo zdrženlivou spokojenost, veřejnost je nadšena: tak se na ně musí, na ničemy extremistické! Nové vedení ministerstva vnitra ukázalo tvrdou ruku a dalo najevo, že v České republice se žádná zakázaná hudba provozovat nebude!

Kdyby se media zabývala podstatou věci – a měla k tomu aspoň základní odbornou kompetenci – musela by se ve své chvále velmi mírnit. Nemohlo by jim např. ujít, že usnesení, jímž bylo zahájeno trestní stíhání, psal patrně kdosi, kdo na policejním rychlokursu právě v době, kdy se probírala subjektivní stránka trestného činu, chyběl (a pro něhož bude velkým překvapením, že by se měl ve svém produktu zabývat i otázkou úmyslu – tento výraz se mimochodem v celém jedenáctistránkovém dokumentu nevyskytuje ani jednou, což je v případě, že je sdělováno obvinění z úmyslného trestného činu, poněkud povážlivé).

A také, kdyby media měla paměť a vyšší než rudimentární stupeň analytických schopností, našla by si záznam z vystoupení policejního mluvčího po loňském koncertu v Ochozi u Brna, a zeptala by se kpt. Bc. Krautwursta, jak je možné, že posuzuje jako trestný čin to samé, co policejní mluvčí tehdy hodnotil slovy: "Pořadatelé zvládli akci uhlídat naprosto v pořádku".

Copak je důvodem tak radikální změny optiky? Že by snad trestní stíhání bylo účelové, zahájené na politickou objednávku? Je-li tomu tak, asi bychom se neměli pohoršovat nad procesem s Miladou Horákovou, neboť následky byly tehdy sice tragičtější, ale princip, dobrovolné podřízení orgánů činných v trestním řízení politickému zájmu nositelů moci, je přesně tentýž.

Aktualisováno.
Aktivistická proestablishmentová media, konkrétně Aktuálně.cz, sice námi zveřejněný anonymisovaný dokument reflektovala, ale ve své chvále policejní práce neustala. Buďme velkorysí: ať si policisté svých pět minut slávy užijí. Jen nevím, zda po zprošťujícím rozsudku, který lze s poměrně vysokou pravděpodobností očekávat, budou mít její mluvčí dost odvahy předstoupit před novináře znovu a vysvětlit, kdo a kde udělal chybu.

90 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Power
Počet zobrazení: 6225

O sporech občanů se státem a o jejich zvláštnostech jsme v poslední době na Paragraphu psali několikrát. Pěkný exemplář rozsudku, v němž soudce naprosto nepokrytě "kope" za stát a místo aby respektoval judikaturu Nejvyššího soudu, rozhodl, že je-li judikát ve prospěch žalobce a v neprospěch státu, není třeba se jím řídit, byl právě doručen. O případu samotném a o problematice povinnosti brojit proti nezákonnému rozhodnutí opravnými prostředky jsme psali již vloni, v době těsně před zveřejněním přelomového judikátu NS.

K výkonu soudce Obvodního soudu pro Prahu 2 Pavla Riedlbaucha není co dodat, snad jen text odvolání, které žalobce podává. Jako na perličku lze upozornit na Riedlbauchovy úvahy, zda měl žalobce vůbec od soudu povoleno přijet k hlavnímu líčení ze Železného Brodu do Mělníka autem.

Věřme, že aspoň Městský soud v Praze se pokusí být férovým a nestranným arbitrem.

5 komentářů
Kategorie: Naše případy
Počet zobrazení: 3364