Bolístku ve svém projevu pofoukal všem nacionalisticky rozcitlivělým Čechům jejich president Václav Klaus, když vysvětlil, že násilí Čechů na Němcích bylo sice politováníhodné, ale nelze je vůbec srovnávat s jeho příčinou
, násilím Němců na Češích.
Ovšem – přece byste si nemysleli, že život Němce a život Čecha má stejnou cenu!
Opět se stydím za svého presidenta; nejspíš to bude setrvalý, u příležitosti každého státního svátku nebo jiného významného dne se manifestující stav.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Když dva dělají totéž
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Naše případy
- Kategorie: Sudetští Němci
- Počet zobrazení: 3900
Komentáře
Zdůrazňuji, že netvrdím, že s takto formulovaným názorem pana prezidenta se beze zbytku ztotožňuji, jen chci upozornit, že tentokrát mu vyčítáte něco, co ve skutečnosti neřekl.
Setapouch
deprivantů.
Nejen tedy v součtu, ale "každou hodinu".
Setapouch
frantisekmatejka.blog.idnes.cz/.../...
Kdo chce, vždycky si na nenáviděné osobě najde co hledá.
Jak jste z tohohle došel k závěru, že Václav Klaus tvrdí, že život Čecha má vyšší cenu než život Němce, to mi rozum nebere, pane autore. Kdybyste napsal, že náš vrchní klimatolog trochu přeháněl, a doložil to jednoduchým výpočtem, neměl bych nic proti. Takto jste opět pouze "nechal vášně cloumat svým majestátem".
Kdyby VK srovnával celkové ztráty na životech, pak by to bylo něco jiného (i když by se slušelo podotknout, že ztráty na majetku jsou v opačném poměru, a to příkře). Takto není možný jiný závěr, než který proponuji.
Češi udělali hodně, aby se sudetští Němci stali jejich nepřáteli, když měli moc (do r. 1938). Přesto to nečiní válečné násilí na Češích legitimním.
>Přesto to nečiní válečné násilí na Češích legitimním.
Dějiny jsou sledem nelegitimních kroků. Legitimita se získává následně, z pozice vítěze.
To je nesmysl, Čechy fabrikovaná legenda. Více by vám o tom pověděl Tomáš Krystlík.
Legitimita se získává následně, z pozice vítěze.
To jste četl v Machiavellim?
Deda byl u drahy a dum byl erarni, pocitam, ze po zaboru pripadl Nemcum. Do prace chodil s pistoli, Sudetaci, podle nej, byli v te dobe uplne zfanatizovani.
Babicka moji zeny mela stejnou zkusenost.
Aha – a co by se jim stalo, kdyby zůstali? Resp. jmenujte aspoň jednoho Čecha, který zůstal a doplatil na to.
Po okupaci Sudet a záboru Zábřeha byl Patka mezi prvními zajištěnými gestapem. Bylo mu nařízeno opustit Zábřeh, a tak se uchýlil do protektorátních Loštic, kam byla již předtím vypovězena také zábřežská Společenská knihtiskárna. Zde se snaží pokračovat v knihkupecké práci a zároveň spolu se svým pomocníkem Ferdinandem Gallasem se angažuje v odbojové činnosti. Na jaře 1944 je oba postihuje vlna zatýkání. Václav Patka pak překonává martyrium nacistických žalářů a koncentráků. Zpět do Zábřeha se vrací s podlomeným zdravím až v květnu 1945. Umírá brzy potom - 20. prosince 1945.
Takže ho zavřeli nikoli za to, že zůstal, ale že se angažoval v odboji. Odboj se přirozeně legitimní a chvályhodný, ale v daném kontextu to znamená, že nejde o takový příklad, o jaký jsem žádal.
Opravdu považujete zrovna Kryslíka za dostatečně nezaujatou autoritu?
Jeho knihy jsou faktograficky dostatečně přesné, abych měl důvod v tomto mu důvěřovat.
Státní zaměstanci odcházeli ze Sudet ne kvůli Němcům, ale na příkaz pražské vlády.
I ti nemecti?
Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1
Jednání, k němuž došlo v době od 30. září 1938 do 28. října 1945 a jehož účelem bylo přispěti k boji o znovunabytí svobody Čechů a Slováků nebo které směřovalo ke spravedlivé odplatě za činy okupantů nebo jejich pomahačů,<>.
§ 2
(1) Byl-li někdo pro takový trestný čin již odsouzen, budiž postupováno podle předpisů o obnově trestního řízení.
(2) Příslušný je soud, u něhož se konalo řízení v první stolici nebo není-li ho, soud, který by byl nyní v první stolici příslušný, kdyby bezprávnost činu nebyla podle § 1 vyloučena.
(3) Sbíhá-li se s činem uvedeným v § 1 trestný čin, pro nějž byl obžalovaný týmž rozsudkem odsouzen, vysloví soud za tento jiný trestný čin nový trest rozsudkem, přihlížeje k výroku o vině již učiněnému.
§ 3
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři spravedlnosti a národní obrany.
Dr. Beneš v.r. Fierlinger v.r. Dr. Drtina v.r. gen. Svoboda v.r.
Dubanová
RSS kanál komentářů k tomuto článku