Autorem blogu je 
Po čestném titulu Osel měsíce ocenilo ústecký senát Dagmar Štullerové i plenum Ústavního soudu. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 57/10, jehož soudcem zpravodajem byl Stanislav Balík, se dostalo tržně-komsomolským představám senátu 15 A náležitého zhodnocení:
34. Součástí práva na spravedlivý proces je i řádné odůvodnění soudního rozhodnutí. Takovým nemůže být v žádném případě odůvodnění, jehož východiska jsou v nesouladu s principy demokratického právního státu ve smyslu preambule a čl. 1 Ústavy. Exces, jehož se dopustil krajský soud v odůvodnění napadeného rozhodnutí v pasážích o přípustnosti pojetí volebobchodně tržním způsobemje východiskem, které je s principy demokratického právního státu v natolik extrémním a hrubém nesouladu, že by sám o sobě stačil k tomu, aby Ústavní soud napadené usnesení zrušil, neboť při testu proporcionality zájem na ochraně demokratického právního státu bez jakékoliv pochybnosti převažuje nad minimalizací zásahu, a to i v případě, že by snad nebyla v řízení před krajským soudem provedeným dokazováním zjištěna objektivnípříčinná souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možná příčinná souvislost. Stěží si lze ostatně představit postavení ústavně souladným způsobem zvoleného zastupitele, jak na důkaz svého zvolení veřejnosti prezentuje soudní rozhodnutí, s obsahem jehož odůvodnění nemůže být vnitřně ztotožněn. Rovněž legitimita a dobré jméno zvoleného orgánu by se takto nepřímo staly předmětem pochybností.Domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů, je již samotným zjištěným uplácením logicky vyvrácena.
35. Krajský soud zcela mylně dovodil, že obchodně tržní pojetí voleb je sice nečestné, není však protizákonné. Takové posouzení věci neobstojí ani v rovině podústavního práva. Argument, že podplácení není na rozdíl od voleb do Parlamentu České republiky volebním zákonem v případě voleb do obecních zastupitelstev explicitně uvedeno jako skutková podstata porušení volebního zákona, nemůže obstát. Smyslem voleb do obecního zastupitelstva není dražba funkcí v obecní samosprávě, ale vyjádření nezávislé vůle voličů při výběru kandidátů. Vůle voliče, který je zkorumpován, není nezávislá.
36. Při posouzení příčinné souvislosti mezi volební vadou a ovlivněním, resp. možností ovlivnění volebního výsledku v případě volební korupce je třeba vzít rovněž v úvahu protiprávní jednání toho, kdo je uplácen, a to jakkoli toto nese v sobě nižší stupeň protiprávnosti ve srovnání s jednáním toho, kdo uplácí.
Že se zrušené usnesení týká Krupky a listopadového Osla jsme udělili za rozhodnutí ve věci Kadaně, je nevýznamné (byť jistý význam může hrát i to, že kadaňskou volební stížnost podal extremista
Petr Kotáb a extremisté, jak známo, v této zemi žádná ústavní práva nemají).
Mimochodem, poslední volby ukázaly, jak nevhodné je, jestliže je ve volebním soudnictví – značně nesystémově – vyloučena možnost podat proti rozhodnutí krajského soudu kasační stížnost. Sjednocovat judikaturu tak místo Nejvyššího správního soudu musí Ústavní soud.
Komentáře
Nerozumím této argumentaci. Pořád se tvrdí, že (pro občany, ne pro státní instituce) platí, "co není zákonem zakázáno, je dovoleno". Tak proč to v tomto případě podle Ústavního soudu neplatí? A jak má občan poznat, kdy tato zásada platí a kdy ne?
Kdyby zákonodárce chtěl to ustanovení explicitně dát do zákona o volbách do obecních zastupitelstev, tak by tak býval učinil. Když to nepovažoval za potřebné, tak to tam nedal. (Ano, zákon lze měnit pro budoucnost, ale v daném případě jde fakticky o retroaktivitu.)
Téměř všude jinde již mají 3 měsíce nové zastupitelstvo, jenom občané v Krupce nemají nárok (mít ty, které si zvolili).
K. Dlouhý
A velmi se mi nelíbí to, co je v pozadí celé úvahy o zákazu prodeje hlasů: takový názor je totiž postaven na tom, že voličův hlas není voliče. Patří přece společnosti (chybí už jen "socialistické společnosti")! Volič s ním nemůže dělat, co chce, to by přece nešlo!
Jeden ústavní soudce takovou šílenou představu, že by si volič mohl dělat, co chce, přirovnat k Divokému západu. Jakkoli je to pitomost, v jistém ohledu má pravdu. Klasici moderního liberalizmu vskutku psali ve stejné době jako Karel May.
RSS kanál komentářů k tomuto článku