Jako starozákonní Mene, mene, tekel, ufarsin
nad králem Balsazarem, visí nad českou společností tvrzení úpějícího premiera Andreje Babiše, že si v této zemi lze objednat trestní stíhání nebo i uvěznění. Kdo může, se od takové nehoráznosti distancuje, virtuálně se při tom křižuje a zaklínaje nejsvětějšími principy právního státu.
Ale zeptejme se přímo: Má pravdu, ten chlapec? Samozřejmě, že má, a pro příklad není třeba chodit daleko: typickým stíháním na objednávku je kausa exprimátora Bohuslava Svobody, Sněmovnou ve fasi odvolacího řízení nevydaného (což mu, řekněme si na rovinu, problémy spíš způsobilo, než že by jeho situaci jakkoli pomohlo).
Trestní orgány, včetně soudů, jsou v této zemi v takovém stavu, že je možné objednat si nejen vlastní nevinu, ale i vinu nevinného, a velmi se obáváme, že obojí vyjde zhruba stejně lacino. Ne vždy – příkladem budiž zlý osud lobbistů Janouška a Dalíka – ale často, či spíš obvykle, to možné je.
Co s tím? Velice se obávám, že teď už nic, protože je zkrátka pozdě: šance postavit soudnictví i státní zastupitelství od základu znovu tu byla krátce po r. 1989, poté se okno příležitosti nevratně zavřelo. V justici zůstali lidé, kteří neměli morální předpoklady k takové práci, a ti si instituce, ve kterých působili, postupně upravili k obrazu svému
. Viníky hledejme, jako u řady dalších nedostatků, u tehdejších proponentů nutnosti zachovat právní kontinuitu s komunistickým právem, jež byla s lehkostí pro onu dobu příznačnou rozšířena do požadavku kontinuity personální, tedy primárně u Pavla Rychetského a Zdeňka Jičínského, jímž tímto vztyčujeme fiktivní sousoší. Díky vám, pánové!
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Výrok
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 3514
Komentáře
Stejně tak nebylo nutné, aby se výchova a výběr nových soudců stala nikoliv podle zákona, ale via facti doménou předsedů krajských soudů.
Při prvních náznacích toho, že mezi soudci a "významnými advokáty" probíhá spolupráce na judikatuře, která omezuje odpovědnost za činy, které jsou obecně vnímány jako zpronevěra a podvod jsme mohli okamžitě přejít na porotní systém. Jistě, ten systém není dokonalý, ale soudí podle většinové morálky a nikoliv podle "představ" vyvolených jedinců o morálce.
Ty návrhy, co jako by dávají, ani nemyslí vážně. Jen předstírání činnosti. V minulém období dokonce Okamura hlasoval proti návrhům (jakkoliv scestným), které byly v souladu s jeho programem.
To je velmi, VELMI závažné tvrzení. Jistě ho můžete nějak doložit!
Viz kupříkladu Pehe, Rychetský:
www.cak.cz/scripts/detail.php?id=7884
irozhlas.cz/.../...
Svým způsobem nepříliš skrývaně objednaná a zorchestrovaná byla i celá akce Rath.
Předně je potřeba rozlišovat mezi objednávkou stíhání a objednávkou odsouzení. Stíhání je trivialita a umí to kde kdo. Koneckonců stačí zmáknout jednoho policajta nebo prokurátora. Nejsem si ale jist, nakolik je reálné objednat si i pravomocné odsouzení. To už vyžaduje zapojení poměrně velkého počtu lidí z různých OČTŘ a jejich instancí. Nevylučuji, že to je možné, ale po praktické stránce si to neumím představit.
Trochu jiná věc je objednávka zastavení/zprošťáku/podmínečného propuštění - to asi jde zařídit napříč instancemi až nahoru. Co jsem pochopil, tak OČTŘ mají přecijen nějaké stopové množství morálky - pustit za nějaký bakšiš grázla je pro ně přijatelnější, než vyloženě zavřít někoho fakt nevinného.
Další faktor, který Bureš pomíjí, je osoba toho, kdo má být stíhán. Tady platí, že s rostoucím bohatstvím a mocí "oběti" roste pro policajta riziko, že z toho bude průšvih. A tím i klesá jeho ochota plnit takovouto objednávku.
Čili není problém zařídit např. stíhání nějakého dělníka, aby si matka takovýmto stíháním vypomohla v probíhajícím opatrovnickém řízení. Jenom obtížně si ale umím představit, jak by si nějaký řadový vyšetřovatel z KŘP troufnul stíhat předsedu vlády, a to ještě takového grázla, jako je Bureš se vší jeho mocí. Kterou se samozřejmě pan obviněný nebude rozpakovat použít, aby dotyčného vyšetřovatele zničil a s ním i jeho pokolení do třetího kolene.
Poslední věc, kterou je potřeba rozlišovat, je zda se objednává stíhání vinného nebo nevinného člověka. Opět objednávka stíhání skutečného pachatele reálného trestného činu je výrazně jednodušší (viz Rath nebo Čapí hnízdo). Naopak objednat si účelově naprosto nedůvodné stíhání (Doc. Svoboda) je asi trošku těžší.
PV
obě věci (tedy Vitáskovou a Svobodu) znám jenom z novin a to ještě dost povrchně. Ale nemyslím si, že jsou oba tak jasně nevinní, aby se dalo spekulovat o politické objednávce.
U Vitáskové bylo obžalováno 8 lidí a k dnešnímu dni je jich pravomocně odsouzeno 7. Jestli jsem novinové zprávy pochopil správně, tak Vitáskovou odvolací soud zprostil zřejmě proto, že jedna ze spoluobžalovaných v odvolacím řízení změnila výpověď a takříkajíc to vzala na sebe.
Pokud to tak skutečně bylo, tak dle mého bylo to trestní stíhání obecně vzato důvodné a nějakou politickou objednávku bych v tom nehledal.
Pokud jde o Svobodu, tak jsem do dnešního dne úplně nepochopil kdo a proč by si měl objednávat zrovna stíhání tehdejší rady. Bémově partě šlo přeci primárně proto, aby nebyli sami stíháni - v tom jim stíhání Svobody nijak nepomáhá.
Z toho, co jsem o tom letmo četl, je sice obecně pravda, že se jenom snažili napravit obrovských průšvih s Opencartou. Na stranu druhou způsob, jakým to provedli vykazoval znaky toho, že si z toho chtěl taky trochu něco vzít.
PV
Vyvrací to snad něco z výše řečeného?
Tuším, akce s jízdenkami pražské MHD i další Rittigovic akce jsou pěkné příklady, jak si Rittigova parta dovede zařídit trestní stíhání nepohodlných.
Spíše doplňuje; motivem v cause Svoboda nebyla jen pomsta, jak uvádí výše vp Pecina, ale věc měla mnohem širší pozadí.
RSS kanál komentářů k tomuto článku