Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Samonávrh aneb Past II

Jak si povšiml na sociálních sítích Marek Antoš, z námi nastíněných tří možností byla správně čtvrtá: Ústavní soud sám sobě navrhl zrušení dvou ustanovení zákona o Ústavním soudu s cílem odebrat ústavním soudcům přestupkovou imunitu. Jistě si vyhoví, osobně si také vždy vyhovím, když si něco navrhnu, ale vzniká otázka, zda tím Ústavní soud nepřekročí Rubikon ústavnosti, neboť dosud tvrdil, že zákon o Ústavním soudu, ač nemá formu zákona ústavního, nemůže být předmětem přezkumu ústavnosti, odkazuje přitom na čl. 88 odst. 2 Ústavy, kde se vázanost Ústavního soudu zákonem o něm zakotvuje výslovně.

Náš názor je arci dlouhodobě odlišný, domníváme se, že Ústavou předpokládaná vázanost má procesní, nikoli materiální dosah, a případný nesoulad zákona o Ústavním soudu s ústavním řádem je tímto soudem přezkoumatelný.

Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 3197

Komentáře   

0 # Anonymní 2016-09-21 05:48
ÚS se prostě vžil do role zákonodárce. Jinak už si to také nedovedu vyložit. Když mohou být nepostižitelní za zvěrstva soudci, protože jsou soudci, pak nevím, proč něco, co určitě nemá dopad na práva garantovaná Ústavou, vůbec řeší. Zásadní, a Ústavou chráněná práva, s lehkostí slepé justice občas zcela pomíjí. Prostě soudcokratura (správněji asi soudrokracismus) jako hrom!
JK
0 # David Schmidt 2016-09-21 06:38
Že Parlament něco nasouká do "zákona o Ústavním soudu" (nic takového Ústava nezná) ještě to nic neznamená. V zásadě by měl existovat jen zákon upravující řízení před Ústavním soudem a další případné normy týkající se Ústavního soudu, např. provádějící jiná ustanovení Ústavy, by měly být v samostatném zákoně. Je ovšem již ustálenou judikaturou Ústavního soudu, že když zákonodárce takto smíchá dvě odlišné ústavní kategorie zákonů, je nutno slovo "zákon" vykládat materialně. Pl.ÚS 21/01 ze dne 12. 2. 2002
0 # Anonymní 2016-09-21 14:45
Lepší samonávrh než samohana!
Narážím na pověstné disenty tehdejšího soudce Balíka ...
0 # Tomáš Pecina 2016-09-21 14:58
Samonávrhy se dávají v řízení o ústavní stížnosti, v kárném řízení je, pokud vím, podat nelze. Ale plenum si jistě nějak poradí.
0 # Anonymní 2016-09-22 00:31
Co když je to návrh soudu podle čl. 95 odst. 2 Ústavy? Třeba se kárný senát Ústavního soudu považuje za soud podle toho ustanovení. Mělo by to logiku; nikdo jiný nad ním není - je tedy soudem "nad Suchánkem".

Lerts
0 # Anonymní 2016-09-22 17:16
Jistěže to je návrh podle čl. 95 odst. 2 Ústavy. I senátní návrh v řízení o ústavní stížnosti by byl návrhem podle tohoto ustanovení (že jej zároveň předvídá ZÚS na tom nic nemění). Jak jednotlivé "stálé" senáty, tak i kárný senát jsou soudem, čím jiným by mohly být?

Jak se ovšem ÚS vyhne samohaně není úplně zřejmé. Zřejmě vadí, že je kárně stíhaný soudce rozsahem možných kárných opatření neústavně zvýhodněn oproti ostatním lidem. Po případném odstranění kárné úpravy však nebude moci být v projednávané věci potrestán vůbec. Ledaže by kárný senát počítal s čistě prospektivním výrokem pléna, což by jej ovšem stavělo do nepříjemné pozice – chce zrušit právní úpravu, kterou ale zároveň chce v projednávané věci uplatnit.

JŠ
0 # Michal Sylla 2016-10-10 14:33
Mě by zajímalo, zda se členové pléna ÚS (rozhodujícího o zrušení části ZÚS), kteří jsou zároveň v kárném senátu (který má rozhodnout o kárném provinění), předseda ÚS (který rozhodl o zahájení kárného řízení), členové pléna (kteří volili členy kárného senátu a hlasovali o zastavení kárného řízení dle ZÚS), prohlásí za podjaté. Pokud se to stane, bude dost zajímavé sledovat: a) jak bude plénum hlasovat o podjatosti svých členů, když budou podjatí všichni a b) kde se vezme 9 hlasů pro zrušení části zákona.

Druhá možnost je, že vyloží § 36 odst. 2 ZÚS tak, že rozhodování v kárném senátu a ve věcech kárného řízení je sice rozhodování v téže věci, ale rozhodují jako soudci ÚS a tudíž podjatí nejsou. Tím se vyloženě podtrhne ta rovnost mezi ústavními soudci a ostatními občany.

Z procesních předpisů se asi stává trhací kalendář.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)