Autorem blogu je 
Aleš Rozehnal napsal na Hlídacího psa právní rozbor odbojové činnosti skupiny bratří Mašínů. Domnívám se, že nemůže být na větším omylu.
Předesílám, že před nějakými patnácti lety jsem měl na věc podobný názor jako on. To se změnilo poté, co jsem měl příležitost, a mohu říct, tu čest, seznámit se, počátkem r. 2005, s Milanem Paumerem (stručně se o tom zmiňuji v nekrologu). Šlo o přestupkové řízení, ve kterém nejprve dostal M. Paumer pravomocně napomenutí za to, že neuposlechl výzvy policie a justiční stráže při jednom z hlavních líčení s Vladimírem Hučínem (video). Protože jsme předtím v Přerově u několika dalších obviněných prokázali, že výzva byla nezákonná, bylo celkem snadné dosáhnout obnovy a poté zastavení řízení i u Paumera.
Banální případ, nicméně pro mne významný v tom, že jsem změnil svůj pohled na činnost Mašínů, a porozuměl jejich uvažování.
Klíčovou právní – a ovšem i ethickou – otázkou, kterou A. Rozehnal hodnotí chybně, je použitelnost válečného práva a konkrétně ženevské konvence o ochraně obětí války. Předpokladem její aplikace je existence válečného stavu. V tom se arci Československo ve vztahu k odbojové skupině vedené bratry Mašínovými nenacházelo ani formálně, ani materiálně. Co v zemi probíhalo, se nedá popsat ani jako občanská válka; komunisté prostřednictvím ozbrojených sil, které spolu s celým státním aparátem ovládli, terorisovali civilní obyvatelstvo, jež nemělo prostředky, jak se bránit. Právní řád se 50. letech rozložil, náležitosti materiálního právního státu byly suspendovány, vládl otevřený teror, což komunisté sami přiznávali, hovoříce o třídním boji
, přičemž ovšem za své nepřátele nepokládali v souladu se svou ideologií určité, vykořisťovatelské
společenské třídy, ale každého, kdo se odmítl jejich svévoli dobrovolně podrobit.
Za těchto okolností byl legitimním cílem odbojové činnosti každý, kdo se na výkonu tohoto bezpráví podílel: proti Mašínům nestála armáda, nýbrž organisovaná zločinecká skupina, a každý, kdo se na její činnosti participoval, tak musel počítat s risikem, že se stane obětí odbojové činnosti, nikoli jako kombatant nebo válečný zajatec, ale jako zločinec, jehož zneškodnění bylo souladné s právem jako nutná obrana.
Nemám informace, že by Mašínové z mezí nutné obrany vybočili, ani v případě strážmistra Honzátka, ani u pokladníka Rošického, ani v dalších případech, kdy se uchýlili k použití násilí.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Mašínové
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 12405
Komentáře
Zatím mne utvrzujete v přesvědčení, že Rošický měl Mašína prostě odprásknout a bylo by po legendě. To, že tak neučinil, v podstatě vyvrací tvrzení, že každý, kdo měl důvěru KSČ, aby mohl nosit zbraň, byl krvelačná zrůda.
Můj náhled je přesně opačný, že tu formálně fungoval právní stát, který se sice masově zvrhával v něco zcela jiného, avšak pokud v daném konkrétním případě nebylo prokázáno, že šlo o bezpráví, je třeba nahlížet na tehdejší dění, jako na legitimní.
Přičemž u Honzátka si danou věc nedovolím soudit, avšak v případě Rošického (rodinný přítel mých předků) o žádném bezpráví z jeho strany nevím.
Pro srovnání uvádím, že v letech 1987-89 jsem někdy musel svým služ. autem vozit hl. účetní podniku do banky pro výplaty. Nevím jak paní účetní, ale já ozbrojen nikdy nebyl i když pro tento účel měl ředitel v tresoru dvě pistole.
Mimochodem žijete v mylné představě, že bolševici v 50. letech byla jen malá agresívní skupina, co jaksi omylem získala moc. To je omyl, oni měli docela, většinou díky zkušenostem s "demokratickými" stranami, slušnou podporu podporu. Blábol o "rozkladu práva" je také rozkošný. Jen jeden mocenský systém byl nahrazen jiným. Že měl nespravedlivé či z dnešního pohledu nepřijatelné zákony je věc jiná. Ty máme konec konců i dnes a nikdo nemluví o "rozpadu".
A co se týká grázla Hučína, kdybych se dozvěděl, že mi nějaký magor má za mým plotem sklad výbušnin, pro jednoho z nás by to mělo těžké zdravotní následky:)
cnemo
Stejně tak nebudete zkoumat když místo party drbanů po vás jde zločinecká organizace nebo celý státní aparát. Pokud by někdo chtěl odsuzovat Mašíny, musí i odsoudit židovské povstání ve Varšavském ghetu. Židy přece také zabíjeli v souladu se zákony a všichni příslušníci SS dozajista nebyli špatní lidé...
Naproti tomu minulý režim si nedával za cíl vyvraždit celou populaci Československa.
Neocon
Nerad to říkám, ale z hledisky dlouhodobého přežití domorodé populace ČR byl komunistický režim lepší než ten současný Eurounijní.
Nikdy bych nepodporoval, ze UK/US koalice by dnes vecer plosne bombardovala Drazdany, ve valce s tim nemam problem. Nikdy bych nesouhlasil, aby Obamova administrativa hodila jen tak atom.bombu na Japonske mesto-v srpnu 45 bych s tim nemel sebemensi problem.
Taktez bych lepe prijal, kdyby moji starou, pri projizdeni Severnim Vaziristanem zasahla raketa z US Drone, ale mel bych strasny problem, kdyby se ji to stalo minuly patek, kdyz jela s detmi I/10 do Diega.
Tedy, neschvaluji nic, ale mam pochopeni pro to, ze ve valce se deji ruzne veci, bohuzel Gogo, clovek je tvor nedokonaly.
Neocon
domaci.eurozpravy.cz/.../...
Zdravi DS
DS
Tohle muze napsat jen uplny trouba, ktery nechape ze v dobe, kdy se neprodavaly mapy a za foceni na nadrazi byl kriminal to nebyla takova prdel, jako kdyz si leta pane 2016 sedne chytrak ke klavesnici a hodnoti neco o cem zjevne nema ani sajn
Jan K.
Je zde jedna zvláštnost - podpalovali stohy. To je sice činnost obvyklá z protektorátu, ale její konkrétní účinek v boji proti nenáviděnému režimu...
Zapálení stohu jednak poškodilo státní majetek a ukazovalo obyvatelstvu, že proti režimu existuje odpor.
Skupina zakoupila 2 motocykly aby se mohla snáze přemísťovat a jednomu z nich, Švédovi, poskytla půjčku na nejnutnější nábytek.
Partyzáni v protektorátu byla kapitola sama pro sebe - viz publikace Jar. Pospíšila "Hyeny" - a jejich činnost byla z voj. hlediska bezvýznamná. Zato ale obtěžovali a terorizovali obyčejné lidi.
Švéda a jeho rodina byli vyhnáni ze svého statku do nějakého provizorního bydlení. Na nutné zařízení dostal od skupiny půjčku.
Paumer měl dobrý původ, maturitu a na vojně si ho tedy vybrali jako budoucího důstojníka. Měl snad odmítnout, stát se podezřelým a své plány zahodit?
Půjčku? Jak mu mohli půjčit z ukradených peněz? To je naprosto šílená konstrukce. To snad nemyslíte vážně.
Ano. Měl odmítnout, když to byl takový antikomunista. A když dle Peciny tady byl rozložený právní stav, tak ho Paumer svým chováním legitimizoval. leclerc
Spojenecké kobercové bombardování Německa byl podle mezinárodního práva zločin. Cílem bombardování měly být vojenské objekty, objekty sloužící vojenské výrobě, ne civilní obyvatelstvo a zcela civilní objekty. Pokud to omezíme na USA, GB a D, tak s necíleným bombardováním začali Angličané. Teoretická doktrína kobercového bombardování byla původně italská.
Anglo–americké kobercové bombardování se minulo s účinkem, protože po většinu války nezabránilo zvyšování objemu německé výroby. Válku nezkrátilo, natož aby ji rozhodlo. To se začalo dařit až počínaje přelomem let 1944/1945, tedy pozdě. Dnes se západní historici shodují, že kobercové bombardování civilního obyvatelstva obyčejné Němce zatvrdilo a válku v Evropě naopak prodloužilo. Podle britského historika Alana J. P. Taylora, se na britské bombardování německých měst spotřebovalo více pracovních sil a materiálu, než kolik se jich oním bombardováním v Ně¬mecku zničilo – konkrétně zaměstnávalo bombardování 7 % britských branných sil a spotřebovávalo 25 % nákladů britské válečné výroby.
Skupina Mašín, Balabánem a Morávek přes výslovný zákaz Benešův dodávala i po smlouvě Ribbentrop-Molotov rezidentu NKVD v Praze v sovětském vyslanectví (po 15. 3. 1939 jen konzulát) jím vyžádané informace o domácím odboji. Mašín sen. musel věděl, že jejich informace se mohou dostat Němcům do rukou, což může odboj v protektorátu zničit. Vysvětlení schází.
Strýc Ctibor Novák, později komunisty popravený, byl předválečný člen KSČ a Němec. Většinu války strávil zavřen Němci ve vězení. Po válce se vrátil k národnosti československé, vzal si Němku českých zemí a vzápětí povraždil jako velitel internačního tábora pro Němce na čtyři desítky sudetských Němců. Podle zákona č. 115/1946 Sb. bylo s ním soudní řízení zastaveno.
Ctibor Mašín byl hned po válce v Revolučních gardách.
Babička Emma byla Němka a poválečná členka KSČ.
Matka obou bratří Mašínů, zemřelá v komunistickém vězení, byla poválečnou členkou KSČ.
Setra Mašínů si vzala žida, bývalého člena KSČ. Oba bratři s ní pak asi dvě desetiletí nekorespondovali.
Odtažmo od výše uvedeného. Tvrdí se, že Mašínové a s Paumerem se dobrovolně přihlásili do US-Army. Je to možné, ale málokdo si uvědomuje, že za válečného stavu (tehdy: válka v Koreji) podléhali v USA odvodu i všichni cizinci, kteří svým chováním dávají najevo, že se hodlají v USA usadit. Proto bojovalo za WW II tolik Němců v amerických řadách. Radek Mašín i Milan Paumer byli až do své smrti radikální čeští nacionalisté.
Dali ochutnat bolsevikum jejich vlastni medicinu-a ejhle, sourduzi s tim maji problem.
Neocon
Na svoje nacionalistické pudy, nenávist k Němcům, celá skupina těžce doplatila. Že se 3 z nich dostali do záp. okup. zóny Německa byla vlastně souhra štěstí a náhod.
Diverzní výcvik absolvoval Ctirad v Československu, když se ucházel o přijetí na voj. akademii. Chtěl být vojákem z povolání jako jeho otec.
Se srdečným pozdravem „Vstanou noví Mašínové!“
Leo
S dovětkem, že to je všechno bolševickej šmejd.
Q.
Jejich partaj je nezastupitelna v podpore a financovani krajni levice napric CR.
Říkáte, že ti páprdové platí fetky s dredy? To mi přijde úsměvné :).
Q.
V každé zemi, kde se komunisté dostali k moci, následoval hospodářský propad a teror k vl. spoluobčanům. Celosvětově mají komunisté na svědomí smrt skoro 100 milionů lidí. Naskládat ty mrtvé podél rovníku, jsou na 1 metr délky 2,5 mrtvoly.
Všichni tři byli popraveni 28. 7. 1951 [...] v pankrácké věznici. [...] Kdyby byl Zdeněk nešetřil život bachaře štábního strážmistra Krejčího, možná by všichni tři žili [...] Paní pokladní nebyl zkřiven ani vlas, bachař Krejčí nebyl ohrožen, ale StB si vyžádala tří životy [...]. - viz "Zaječická protistátní skupina"
RSS kanál komentářů k tomuto článku