Autorem blogu je 
Spíš jiná úroveň vymahatelnosti práva, řekl bych nad nestoudnou větou ministra Jana Mládka, proč koncern Volkswagen nebude v České republice dobrovolně odškodňovat vlastníky dieselů s cinknutým
softwarem; v USA tito poškození dostanou kompensace v hodnotě cca 1 000 dolarů.
Po právní stránce nevidím situaci tak jednoznačně. Volkswagen, resp. jeho dealeři, prodali zákazníkovi výrobek, který neměl ty vlastnosti, jež byly při prodeji výslovně garantovány, přičemž o této skutečnosti výrobce od samého počátku věděl a před kupujícím ji zatajil.
Že je povinen vadu bezplatně odstranit a nahradit kupujícímu veškeré transakční náklady (§§ 2106–7 ObčZ), je nasnadě – a VW se tomu ani nebrání –, otázkou je, jak naložit s faktem, že vozidlo produkovalo po celou dobu užívání zákazníkem víc emisí, než zákazník přiměřeně očekával. Poškození životního prostředí je veřejnoprávního charakteru a jeho kompensaci si zákazník sám patrně nárokovat moci nebude, avšak je tu ještě otázka újmy imateriální, způsobené tím, že zákazník, bez svého vědomí a souhlasu, působil provozováním vozidla ekologické škody. Tam si satisfakci umím představit, byť je otázkou, zda by soudy žalobu nezamítly s tím, že zákazník nebyl přímo poškozen, protože byl pouhým nevědomým, živým nástrojem podvodného výrobce.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Jiný "právní systém"?
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 5170
Komentáře
Představme si situaci, že si chci koupit žlučové mýdlo, a zároveň chci, aby produkt nebyl dermatologicky testován (tj. testován na zvířatech). Zajdu do drogerie A, kde mají žlučové mýdlo, na kterém je napsáno, že bylo dermatologicky testováno. Půjdu do drogerie B, tam mají žlučové mýdlo, na kterém napsáno není vůbec nic, leč je tam kontakt na výrobce. Zavolám mu, zeptám se, je mi řečeno, že výrobek nebyl dermatologicky testován. O. K., mýdlo si koupím, pak se ještě na, dejme tomu anglickém, webu výrobce dočtu, že skutečně testováno nebylo.
Za měsíc vyjde článek (s prokazatelnými důkazy), že výrobky firmy testovány jsou. Ano, morálně jsem se ničehož proti svému svědomí nedopustil, avšak ačkoli jsem jednal v nevědomém omylu, skutečnost, že jsem se měsíc myl mýdlem, které bylo "poskvrněno" tak, že se to neslučuje s mým svědomím, ve mně zanechá hlubokou újmu.
Lze to připodobnit, jako by, průměrný Evropan, snědl psa v domnění, že jde o jiné maso - po zjištění, že snědl psa, se hromada lidí pozvrací. Nic na tom nemění, že o tom nevěděl.
Stejné je to s automobilem: pro spoustu lidí, typu "zabij bobra, zachráníš strom", může být neskutečným příkořím skutečnost, že pouštělo do okolí více exhalací, než se kterými bylo srozuměno.
Jiný by se zase mohl soudit s výrobcem semaforů – zkrátka přecházel na zelenou a srazilo ho auto, tudíž důvěra v moderní řízení dopravy světelnými signály hrubě narušena a zamezení další instalace semaforů po celé ČR doporučeno.
Nejsem políben v právo, a tak nevím, zda by měla chanci jakási obecná žaloba na kartel neznámých pachatelů, kteří zaplavili český trh cenami končícími na 90 haléřů. Uráží to moji víru ve futurismus (haléře byly přece dávno zrušeny) a utahuje si to, jeho trademark rozšiřivše na celý prohnilý český trh, z Tomáše Bati, což pochopitelně nemohu déle snášeti, a pokud by snad náhodou v soudním procesu nezvítězilo racio a ceny nebyly nově zaokrouhlovány na celá čísla, pak žádám odškodnění 100 000 000 000,63 Kč.
Ápropos, „Kompensatě“ si dokážu představiti v nějaké rumusnké, neb alespoň pseudorumunské větě.
Davai te kompensatě metelscu blescu, pizdele!
Ano, to platilo v době lehké ekonomické krise. V době těžké ekonomické krise a pseudoekologické manie je zapotřebí vzíti to z opačného konce, ergo jak jsem již naznačil: tedy datum spotřeby neuvádět, nahradivše toto obecným disclaimerem „Pos*ání není na závadu“, případně sice uvádět, ale doplnit disclaimerem „V případě, že snědivše potravinu po její expiraci nepos*ali jste se, nestěžujte si; to je v pořádku.“
Na nárokování škody za nefunkční/zdraví ohrozivší semafor už dneska nikoho neutáhnete, chce to rovnoprávnější přístup. Tedy například vypnout všechny semafory do doby, než bude oficiálně zaznamenán případ, kdy semafor prokazatelně přispěl k záchraně života.
To, že na kontinentě se masově neodškodňují spotřebitelé za materiální i imateriální újmu (těch 1.000,- šmudlíků je právě ta imateriání, protože materiání spotřebitelům nevznikla), je nepochybně praktickým odrazem jiného právního systému. Právě díky tam dlohodobě aplikované class action jsou spotřebitelé v Americe chráněni lépe, tedy je tam lepší vymahatelnost práva - byť Američan by Vám řekl, že to tedy fakt ne, protože spotřebitel z toho vidí kulové a vše jde do kapsy class action lawyers.
I já tedy vidím primárně rozdíl v právním systému - my jsme možnost class action z common law před pár lety přejali, ale dosud se prakticky se nevyužívá...
Podle mě je hlavní problém v tom, že k pořádné class action potřebuje advokát koule (i v common law je to vždycky veliký risk a opravdu vyděláte na jedné věci z mnoha), administrativní aparát a hodně peněz na financování průběhu sporu. V USA je běžné, že Vám na takovou věc půjčí banka peníze. V ČR ale ne, a administrativní aparát a peníze by na to mělo jen pár kanceláří, historicky zastupujících bagatelní spory. Ty ovšem nemají potřebu do takového rizika jít...a na případu JUDr. Tomana a bankovních poplatků je vidět, že to tak bude i nadále.
Prvním důvodem je, že u CA je běžně potřeba vysoká podílová odměna, typicky 40 %, a ČAK stanoví limit 25 %, a druhým je nutnost aktivního získávání klientů, což je rovněž podle ethického kodexu nepřípustné. U bankovních poplatků kodex obešli tím, že nábor pro advokáta zajistila právnická osoba, postupem, který je z hlediska kodexu minimálně na hraně.
A už pár let je povolena reklama, takže i to aktivní získávání klientů projde.
Skutečně mám za to, že je to spíše o vstupním kapitálu.
Já mám skutečně za to, že soud přisuzuje hotové náklady (typicky za znalce), ale náklady v podobě odměny advokáta jen ve zcela vyjímečných případech - například když je žaloba tzv. frivolous a soud žalobce zaváže, aby žalovanému nahradil náklady v podobě odměny jeho advokáta. Jinak si platí každý své.
Mě by spíše zajímalo, proč zrovna VW. Že by ostatní výrobci nedělali totéž? Tomu může věřit leda právník…
Q.
Najednou si to stát rozmyslel a říká, že to není pravda. To opravdu není problém zákazníka, je to věc trojice výrobce+stát+certifikační autorita.
BTW, je ten soft opravdu nezákonný? Auto státem stanoveným testem projde. Tento test ale v žádném případě neříká nic o běžném provozu. Vzhledem k minimálně desítkám stupňů volnosti nastavení moderních motorů nemohl snad nikdo předpokládat, že test má cokoli společného s provozem. Podle mého názoru výrobce do puntíku splnil homologační požadavky a nelhal, protože z běžném provozu nic negarantoval (a všichni byli spokojeni). Nevím jak v Americe, to je jiná galaxie, ale v Evropě by to mělo být obhajitelné.
Nakonec by možná bylo vhodné zažalovat EU komisi, která údajně o tomto problému léta věděla a nekonala. Teď se všichni otírají o VW, všichni ostatní výrobci strachy ani nedutají a státní a EU orgány si hrají na svaté. Ale jsou to přece ony, kdo nese největší zodpovědnost za tento skandál, věděli o něm a nic neudělali.
cnemo
Jako sporné, a to výhradě v morální rovině, vidím to, že výrobci mlčeli o tom, jak nerealistické testy jsou a výsledky v běžném provozu jsou výrazně odlišné. Tím utvrzovali lidi v omylu o tom, že metodika dle té směrnice je representativní proxy pro chování v běžném provozu. Do tohoto omylu ale nebyli lidé uvedení automobilkami, ale unijními a státními autoritami. Chování automobilek se mi v tomto směru nelíbí, ale při konkurenci a obecně situaci na trhu, jim to jen těžko mohu mít za zlé.
Kdybychom to, co p. Pecina naznačuje, dotáhli do mírně absurdnější roviny, tak bych i já mohl po výrobci svého auta považovat náhradu. V prospektech se totiž udává hodnota kombinované spotřeby podle směrnice EEC 11,5 litrů na 100 km. Mně to auto žere v dlouhodobém průměru 14. Že ca 60 % nájezdu je po německých dálnicích v rychlostech nad 150 km/hod a dejme tomu 20 % krátké cesty do 10 km? No a co?
JJ
Bez nějakého průzkumu a bližších informací si troufám tvrdit, že 99,9% majitelů oněch postižených Volkswagenů nějaké emise vůbec nikdy nezajímaly ani zajímat nebudou. Tolik k jejich "nemajetkové újmě".
A teď si mě třeba sežerte :-D
Aby bylo jasno, nemám nic proti nějakému trestání podvodů výrobců či prodejců, ale proti "nemajetkovým újmám" a jejich peněžitým satisfakcím, v nichž zhusta vidím jen příležitost se napakovat. (Ostatně v upřímném případě je nutně peněžitá satisfakce skutečné nemajetkové újmy spíše výsměchem než zadostiučiněním – tedy pokud nejsou ve vašem životě peníze hodnotou č.1.)
To nedokážu posoudit, ale presumuji, že kdyby lidé věděli, co jejich "ekodiesel" ve skutečnosti emituje, prodeje by minimálně v USA byly znatelně nižší.
Jistě, mé tvrzení se dá snadno zpochybňovat. Ať si jej každý posoudí podle svého svědomí.
Jestli chcete brát marketingové sliby vážně a měl byste tu moc, zrušil byste 80 procent výrobců/brandů.
Nebyl bych proti, jen mi vadí ta selektivita a právnická infantilita. Tyto tanečky jsou založeny na konkurenčním boji a vidině, že si někdo přitom namastí kapsu. Částečně je v tom i politický tlak. Vzpomeňte na Toyotu před pár roky, jak čelila podobnému ataku, když v USA vymysleli krizi.
autoforum.cz/.../...
Ochrannou dusíkovou atmosféru máte v každém balení bramborových lupínků, takže nad nějakými emisemi dusíku každý člověk jenom zívne a dál v poklidu vozí ženu a děti na chemoterapie ve svém 2.0 TDI 103 kW ŠádeWágenu.
---
Mimochodem, toto poněkud přitroublé alarmistické video (minimálně ten vysmátý matfyzák je na přesd*žku) je zhmotněním všech mých představ, které se mi kdy honily hlavou, kdykoliv jsem se někde ve městě pohyboval pěšky na místech s vyšší koncetrací vozů MHD i osobních, a tím i naftového i benzinového smogu: ceskatelevize.cz/.../...
A Vy domníváte, ochranná dusíková atmosféra u potravin je tvořena oxidy dusíku?:) Svatá ty prostoto!
Tady jsem k tomu našel pěkný článek: www.duchna.cz/.../3-10-381-388-149
Cosi mi říká, že za onimi slavnými „rakovinotvornými“ masnými výrobky nebude žádný hem ani jiná přirozená složka masa, jak nenápadně naznačují media – alebrž složky uměle dodané… (konec OT;))
cnemo
gogo - saze/pevné částice jsou také problém, ale velmi záleží na jejich velikosti. Velmi zjednodušeně řečeno čím menší částice, tím dále se v těle dostane a tím víc škody napáchá. Staré viditelně hulící diesely jsou pak paradoxně méně škodlivé, protože částice z nich se vcelku bez problémů zachytí v horních cestách dýchacích. Neviditelné produkty „moderních a ekologických“ vznětových motorů se pak dostávají do průdušek, plic a ty nejmenší i do krevního oběhu.
JJ
A to jaké?
RSS kanál komentářů k tomuto článku