Úřad ombudsmana vydal stanovisko k postupu chomutovských exekutorů, kteří si na povinné "počíhají" v budově městského úřadu a přímo tam jim odeberou v hotovosti vyplacené sociální dávky.

Tisková zpráva správně poukazuje na to, že finanční limit u hotových peněz (1 000 Kč) se od r. 1964 nezměnil, ačkoli – dodáváme – průměrná mzda vzrostla od té doby zhruba šestnáctinásobně, takže dnes by bylo přiměřené ponechat povinnému v hotovosti cca 16 tisíc korun.

Další problém platné úpravy spočívá v tom, že srážky z pravidelných příjmů jsou sice z hlediska své výše omezeny, přičemž např. sociální dávky nelze exekuovat vůbec, avšak zákon nezakazuje částku postihnout v okamžiku, kdy se změní v peníze v hotovosti nebo na běžném účtu, podle ustanovení OSŘ o prodeji movitých věcí, resp. o přikázání pohledávky z běžného účtu.

To je vážný deficit, který podle mého názoru dostupuje ústavní dimense: finanční prostředky z příjmu nelze využít jinak, než že s nimi povinný bude nakládat buď v materialisované podobě hotovosti, nebo jako s imateriální pohledávkou vůči peněžnímu ústavu na účtu, a ochrana poskytnutá příjmu in abstracto jedním ustanovením nesmí být in concreto jiným ustanovením odepřena – je to podobné, jako kdybychom po povinném požadovali, aby prošel deštěm, a zároveň mu zakázali zmoknout.

Domnívám se, že v daném případě jsou naplněny podmínky § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu a kdokoli z postižených by se mohl s úspěchem obrátit na Ústavní soud s návrhem na zrušení příslušných kolidujících ustanovení OSŘ.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)