Autorem blogu je 
V diskusi k jednomu z posledních článků jsem se zmínil, že podle mého názoru v současném českém právu už o spravedlnost vůbec nejde. Za což jsem byl arci obratem zkritisován s poukazem na to, že stejně nesmyslné by bylo tvrdit, že ve zdravotnictví nejde o zdraví, toliko o to, co lékaři nebo zdravotnickému zařízení proplatí pojišťovna.
Shodou okolností se dnes na stejné thema rozepsal v Neviditelném psu Milan Hulík; nelze si nepovšimnout, že jeho i můj závěr je identický: české právo je systém, z něhož byla spravedlnost téměř dokonale vytěsněna, a pokud je přesto tu a tam některé soudní rozhodnutí spravedlivé, je to spíš náhoda než záměr, aberace.
Nevěříte-li, zkuste si vzít masu soudních rozhodnutí týkajících se občanskoprávního postihu černých pasážerů v MHD. Ústavní soud judikoval, že přiznávat v těchto případech právo na náhradu nákladů řízení ve standardní výši je hrubě nespravedlivé a protiústavní, přesto jsou tato rozhodnutí po desetitisících vydávána a co hůř, exekučně vymáhána. Justiční mašinerie se tak stala vědomým vykonavatelem nespravedlnosti, a není síly, která by tomu mohla zabránit.
Anebo rozsudky vydané bez toho, aby byl žalovaný vůbec informován o tom, že je nějaké řízení vedeno. Fikce náhradního doručení v současné pospíšilovské
podobě je světovým unikátem, schopným generovat nespravedlivá rozhodnutí jako na běžícím pásu, bez možnosti domoci se reálné nápravy. Převzal jste si na poště obsílku? Nepřevzal! Že na adrese, kam bylo doručováno, už pět let nebydlíte, nás nezajímá, k doručení podle zákona došlo a rozsudek je pravomocný, vykonatelný a nezměnitelný, a tak plaťte: žalobci, jeho advokátovi i exekutorovi.
Jistě, spravedlivá soudní rozhodnutí existují, avšak domoci se jich vyžaduje nesmírné úsilí a spoustu času. Případ pana Ž., o kterém jsme informovali, není dodnes pravomocně skončen, ač k samotnému incidentu došlo na podzim r. 2002. Koho zajímá v r. 2013 satisfakce za jedenáct let staré příkoří? I spravedlivý rozsudek bude po takové době nespravedlivý, neboť, jak praví často citovaná anglická právní zásada, justice delayed is justice denied. A ještě hůř je na tom poškozený v kause baseballové pálky s nápisem Na Romy
. Skutečně si někdo myslí, že po patnácti letech se dá ještě mluvit o zadostiučinění?
Dlouhé roky se táhnou ovšem i další řízení, občanskoprávní, obchodní i trestní. Před devíti lety podal můj klient žalobu na akciovku, které vytěsnila menšinové akcionáře za zlomek skutečné hodnoty jejich akcií, a Krajský soud v Brně dodnes ani nezahájil dokazování; náhrady se snad dočkají aspoň klientovy děti, protože tyto nároky se, na rozdíl od osobnostních, dědí.
Chyba je systémová a s největší pravděpodobností tedy i neodstranitelná bez změny systému, jehož se nespravedlnost stala imanentní součástí. Hulík se kriticky zmiňuje o generaci mladých právníků, které spravedlnost nezajímá, jejich cílem je rychle zbohatnout a užívat si luxusu. Má pravdu: generace morálně pokřivených komunistických prokurátorů a soudců vychovala své nástupce k obrazu svému. Nebyla-li personální reforma justice provedena na počátku 90. let, nyní je již neuskutečnitelná, a stav, že profese soudce má u veřejnosti setrvale nižší prestiž než povolání uklízečky, tu s námi bude dál, až do konce stávajícího politického režimu.
Justice, ve které nejde o spravedlnost a která negeneruje spravedlivá rozhodnutí, a která se místo o autoritu morálních principů a z nich vyvěrající spravedlnosti opírá o holé
právo, navíc společností jen zčásti akceptované, se stala předmětem veřejného pohrdání a její percepce se v důsledku řádění exekutorských, konkursních a dalších justičních mafií zhoršila natolik, že dnešní česká justice je synonymem státem organisovaného a podporovaného zločinu. Pověst justice nebyla patrně nikdy v dějinách této země horší, a to paradoxně ani tehdy, když bylo právo plně instrumentalisováno a používáno jako nástroj třídního boje a kdy se – stejně jako nyní – od justice spravedlnost už ani neočekávala.
Další smutnou kapitolou je korupce v justici. Ne všichni soudci sice berou
, avšak berou mnozí, a stěží se můžeme utěšovat tím, že situace není zdaleka tak hrozná jako ve státní správě, kde berou
všichni a kde je neúplatný úředník exotickou, ba mythickou bytostí. Lidé nejsou hloupí a dobře rozpoznají, které rozsudky byly zdarma a které za peníze. Právo je dvojí: pro chudé je personifikováno exekutorem, symbolem práva pro bohaté se stali Roman Janoušek, duo Škárka-Bárta a Klausem amnestovaní ekonomičtí zločinci.
Rád bych se mýlil, ale mám velké obavy, že stav práva a této společnosti vůbec se nejen nespraví sám v demokratickém politickém procesu, ale stane se jedním z důvodů, proč zakrátko demokracii i svobodu na dlouhou dobu ztratíme.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Spravedlnost
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 6559
Komentáře
Jen s jedním nesouhlasím: Nikdo nemůže ztratit to, co nikdy neměl. Je známá trempská písnička: Co vítr odvál, to nevrátí, co tulák nemá, to neztratí.
mv
Pokud se třeba týče soudních rozhodnutí týkajících se občanskoprávního postihu černých pasážerů v MHD, pak já mám právě u severomoravských soudů zkušenost, že v současnosti mnozí soudci přiznávají náklady řízení ve snížené výši dle nálezu ÚS.
Vaše kritika fikce doručení také pomíjí to, že podobná úprava není v Evropě ojedinělá, z vlastní zkušenosti vím, že např. v Polsku je ještě přísnější (fikcí lze doručit i platební rozkaz).
Obecně chci říci, že je ošemetné generalizovat na základě individuálních zkušeností. Např. před časem Nejvyšší soud zakázal smluvní úroky z prodlení u spotřebitelských úvěrů. Zatímco KS v Ostravě a OS v jeho obvodu začaly z tohoto judikátu striktně vycházet, pražské soudy ho ještě dlouhou dobu ignorovaly, a a nejsem si jist, zda už ho akceptují.
Podobně jsem byl překvapen rozdílnou kvalitou pražských a severomoravských opatrovnických rozhodnutí (v jedné věci při přenesení příslušnosti).
Tím samozřejmě nechci negovat sktečné problémy, které v justici jsou a na něž poukazujete. Jen jsem chtěl trochu korigovat příliš černý obraz, který vykreslujete, a upozornit na regionální rozdílnosti.
Věřte, že optimismus opravdu není na místě. Především tam, kde jde o opravdu vážné a významné věci, je situace téměř tragická. V různých prkotinách se dočkáte brilantních a přesvědčivých rozsudků, které jsou po právu a respektují i spravedlnost. Jakmile ale jde o něco významného (obvykle je jednou ze stran někdo významný, bohatý nebo mocný) tak jde velmi často přesvědčivost rozhodnutí do kelu, stejně jako samotné právo a spravedlnost. V takových případech nastává arbitrární rozhodování doprovázeného hrobovým tichem k Vašim argumentům, nebo je naopak vydáno mnohostránkové rozhodnutí, které se vyznačuje neuvěřitelným účelovým ohýbáním paragrafů, jež bývá často doprovázeno drastickým ultraformalismem, kde na nějaké úvahy o spravedlnosti zvoleného řešení už opravdu není ani kousek místa. Na mnohostránkové případy pak platí staré a trefné přísloví: vrchol práva = vrchol bezpráví.
Richard
AHL
Je-li to mířeno na mne, tak:
To vůbec ne. Skutečnost, že nepovažuji česko ze demokratický stát, ještě neznamená, že bych podpořil jinou než cestu demokracie, pane, paní.
mv
To je opravdu místní specifikum? Že by ta spousta amerických filmů na téma mladý všehoschopný právník byly ficke? A ta spousta vtipů na právníky? To si vozili do USA naše komunistické kádry na školení?
Není to náhodou tak, že tato profese je z principu přitažlivá pro tuto morální špínu? Tak, jako budou pro pedofily přitažlivé skautské oddíly, bude talár magnetem pro morální skřety. Na rozdíl od skautů ale tito nejsou předmětem desinfekce. Proč, to se mohu leda dohadovat.
Máte pravdu v ohledu, že některé profese přitahují morálně narušené osobnosti, bez ohledu na stát, ve kterém se tak děje. To však nikterak nesnižuje význam i toho našeho tuzemského problému. Například kdyby se mě osobně závažně nedotkla ruka "spravedlnosti", tak bych o právo a spravedlnost jevil téměř nulový zájem. Je tolik krásných věcí na světě, než se babrat v tom marasmu. Ale od určitého okamžiku to prostě nejde a mám neodolatelnou potřebu do toho marasmu strkat svůj frňák :-).
Richard
Americke filmy o bezcharakternich advokatech je fikce s troskou pravdy, ciliz je to stale predevsim fikce. Radsi zastavam vyvazenou predstavu, pac filmu o moralni cistote a smyslu spravedlnosti advokatu je mnohem vic. Byt i v ramci ideologicke fikce.
Realitu vidim v necem jinem. Mne to opravdu pripada, ze v nekterych pripadech nekdo v Cesku opravdu vysilal mlade, bystre pravniky na skoleni do USA. Ovsem to skoleni probehlo na vybranych universitach, ktere maji silne levicove sklony. Studenti pak prava obcanu vnimaji casto zkrze nacervenale bryle, coz je O.K. u nas, ve Statech projev rozdilnosti. Jenomze oni doma v Cesku pak tu politickou korektnost prehaneji a dostavaji vetsi prostor, neb v zemi je v teto oblasti vakuum.(Vyhranene posice, nedostatek stredni rovnovahy).
Dosazeni nejlepsiho konsesu je i zde neustale usili, ktere nikdy neskonci a uz proto nebudu kritisovat ceskou justici. Sama o sobe ale pravni ustanoveni existovat nemohou, je treba celkovy souhlas obcanu.
Neumim to spravne vyjadrit tak snad priklad :
Pravnik P. Koci, za svou kontraversni obhajobu, dostal zakaz praktikovat obhajovani na urcitou dobu. Rozhodnuti CAK.. Mozna spravne, mozna ne. To neminim rozebirat. Co mne ale dosti udivilo bylo to, jak malo se jeho pripad projednaval ve verejnych mediich, mimo zatracovani hrisnika (Jine pravo)..To byla prilezitost, jak debatovat palcivy problem nejen na akademicke pude..Osobne jsem nepostrehla temer zadny "input" ani ze strany tech, ktere p.Koci zastupoval. Vim, ze zastani od neonacku by byl polibek smrti, ale i tak, z te ruznorode skupiny, podle meho nazoru, nedostal zadnou podporu..Proste na ucastnenych stranach sami mrtvi brouci..Nechci poucovat, ale urcita angazovanost obcanu v demokratickem usporadani a spravedlive justici bude nutna..
Zkuste si představit normálního člověka. Ať už muž nebo žena od rodiny. 8h denně v práci, 2h denně dojíždění z/do práce + běhání kolem dětí a bytu/domu a večer padne do postele. Aha, ještě datová schránka jestli do ní něco nepřišlo. Takže musí mít PC, musí mít doma internet - zdaleka ne každý to má. Je spousta vesnic kde internet prostě není, nebo i jen "hluchých" míst 2-5 baráků v jinak zasíťované vesnici - osobní zkušenost. Může přijít zpráva s nastaveným časovačem od okamžikem odeslání po různě dlouhé časovače. Tak to aby to kontrolovali každý den i na dovolené a v nemocnici, každý jeden, může to přijít na kohokoli...
To je asi dobré u právnických osob kde je několik zaměstnanců a někdo z administrativy to může alespoň 1x denně pracovně zkontrolovat. Ale už drobný OSVČ (zedník, topenář, zámečník...) s tím bude mít problém...
Chápu proč byla fikce doručení zavedena, ale měla by to být až ta poslední nouzová varianta když se příjemce evidentně vyhýbá doručení. Ne automatický mechanismus a první řešení na ráně, ještě bez jakékoli snahy si aspoň zkontrolovat zda adresa je platná. Stávající úprava a praxe je totální zhovadilost.
Osobní zkušenost - nakonec dobře dopadla. Stát poslal na starou adresu manželky, že za 2 měsíce před 3mi roky neodvedla sociální a zdravotní a hned vyhrožovali soudem a exekucí. Adresa byla už 2 měsíce změněna (svatba a přestěhování ke mě, změna bydliště nahlášena), ale na úřadě než si asi aktualizovali údaje tak to poslali na starou adresu. Naštěstí to ve schránce našla tchyně a stálo nás to několik dní obíhání a shánění dokladů od tehdejšího zaměstnavatele a tak. Vyřízeno, platili jsme jen správní poplatky - vše bylo OK, asi se někde ztratili papíry. 3 roky než se vůbec ozvali že něco je špatně a hned výhrůžky + fikce doručení bez jakékoli snahy skutečně zastihnout adresáta. To je STÁT + fikce doručení...
Martin Prokš
Ne, neudělal jsem to špatně, dokonce mám i notifikační testovací e-mail, když jsem zkoušel, zda to funguje a fungovalo to. Prostě se to samo od sebe smazalo.
V počátku DS to vypadalo, že SMSky budou zdarma. Časem zavedli, že SMSky jsou zpoplatněné, a tehdy mi nastavení notifikace zmizelo poprvé. Pochopitelně to nastavení zmizelo bez jakéhokoliv předchozícho upozornění či varování.
Takže jsem musel na naše mobily povolit placené SMSky nastavil jsem notifikaci znovu a znovu jsem si ověřil, že to funguje. Jaké bylo moje překvapení, když jsme asi před rokem při odesílání daňového přiznání zjistili, že nám tam visí neoznámená datová zpráva - nepřišla ani SMSka, ani e-mail. Takže jsem notifikaci nastavoval potřetí. Musím připustit, že letos notifikace přišla, ale moje důvěra ve funkčnost systému notifikace je hodně, ale opravdu hodně nalomená. Co se mě osobně týče, funguje to ve výsledku stejně mizerně, jako doručování papírových zásilek Českou poštou - tam mi taky nezbývalo než se ve vhodných intervalech chodit ptát na poštu, zda tam neleží nějaká neoznámená zásilka.
DS jsou odporná zlodějina od samého počátku - počínaje tím, že pro zamezení vzniku uživatelsky přívětých klienských aplikací byla použíta Captcha, kterou uživatel vyplňoval až po té, co se přihlásil login jménem a heslem (!), přes předraženou cenu jedné notifikační SMS a absurdní cenu, kterou stát platí za každou úřadem odeslanou zprávu. Nehledě na to, že není rozumně vyřešená ani dlouhodobá digitální archivace. Systém DS je z mnoha hledisek odporný.
Co se týče uživatelské přívětivosti, mám ve svém blízkém okolí několik osob, které podnikají už 20 let, počítač používají od roku 1993, ale na obsluhu DS si vždycky radši pozvou mě, protože systém je nejen "unfriendly", ale přímo "unuser unfriendly".
a) kritika fikce doručení
b) kritika představy plošného zavedení DS na fyzické osoby
a) kritika fikce doručení
Fikce doručení byla zavedena kvůli vyhýbačům se přebírání rozhodnutí soudu a státní správy, protože vyhýbání se poště bylo běžně provozované a velmi efektivně to zdržovalo a překáželo soudům a výkonu státní správy. Situace byla neúnosná. Tak byl zaveden institut fikce doručení s několika stupni časování. Jenže tím se naše praxe dostala do druhého extrému, státní správa prostě vezme první jí známou adresu (trvalé bydliště z databáze), pošle to na ni a víc neřeší. Doručení zařídí fikce doručení. Oni si ani neověřují, zda trvalé bydliště je platné. Místo aby byl logický pořádek: snažím se doručit, několik prokazatelných pokusů o kontakt různými cestami a až jako poslední varianta ficke doručením, tak je ve stávající úpravě fikce doručení ta první (a současně poslední) věc po které sáhnou. Žádný pokus ověření platnosti a aktuálnosti trvalého bydliště, o kontakt telefonem, o kontakt přes zaměstnavatele, rodinu... Fikce řeší vše a že to skončí třeba i v nedoručené poště protože v adrese je třeba překlep v čísle popisném? Koho to zajímá, doručeno. To je přece na hlavu a zcela chybně!
b) kritika představy plošného zavedení DS na fyzické osoby
Představa že výše popsaný problém vyřeší plošné zavedení DS je zcestná. Opravdu zdaleka ne všichni mají přístup k internetu pravidelně a je dost lidí kteří mají jen velmi zřídkavě. Doma internet nemají z objektivních důvodů - jejich lokalita není pokryta ani mobilním signálem dostatečné kvality, ani WiFi, ani pevnou linkou -, nebo ze subjektivních důvodů (cena za připojení versus kvalita), v práci nemohou řešit soukromé věci... Hlavně méně vzdělaní lidé se v práci s PC často ani nepotkají mnozí s ním ani neumí, abstraktní myšlení jim zcela chybí. A právě tito jsou ti nejčastější "klienti" všemožných přestupkových a exekučních řízení... Pro velkou část populace by datová schránka byla fakticky nepřístupná, nebo jen velmi obtížně a velmi nepravidelně. Tohle by zadělalo na další ohromné křiklavé problémy a nespravedlnosti.
Jestli nějaká fyz. osoba dojde k názoru že datová schránka je pro ni vhodná, ať si ji má možnost založit, ale nenutit plošně...
To že pro zdejší osazenstvo povětšinou vysokoškolsky vzdělané a často pracující jako OSVČ nebo pod právnickou osobou je datová schránka asi dobrá nerozporuje, že od mediánu populace dolu to má blíže k Frantovi Tupounovi z Horní Dolní mezi lesy 5 čísel popisných se základkou vzděláním, než k Vám (nám).
A to nemá nic společného s implementací DS, která je také jaká je.
Martin Prokš
Richard
A vy, pane Pecino, snad chápete jak to myslím.
"jedinými zločinci zůstávají Smetana a Vondrouš, protože amnestie byla záměrně formulována tak, aby se jich netýkala."
To si děláte prdel? Takový podraz bych zrovna od Vás nečekal, pomalu se řadíte na úroveň Tomáše Němečka, ten si to taky překroutil tak, aby se mu to hodilo do krámu.
P.H.
Mirek Vorlický
Von totiž kocour je takovej lidovej typ, snaživej a upřímnej. Myslim, že by se s ním sedělo dobře u piva a klábosilo třeba o nesmrtelnosti duše. I myslím dobrej kamarád. Ale jakmile si nasadí tu svou právnickou čepici a začne vynalézat právo, začíná prdel...mv
mv
"Krása (esthetika) je katana."
To je hezké: Bylo vynalezeno právo.
Tím vynálezcem musil být nějaký právník! To zas kocour exceluje. Tenhle výrok ho bude ještě dlouho mrzet. Zase něco jako okamžitá výměna ministrů!
Mirek Vorlický
Samozřejmě, že spravedlnost si představuje každý jinak. Asociální psychopati mají svoje vlastní představy o "spravedlnosti". Ostatní civilizovaní lidé se celkem jasně shodnou na tom, co je spravedlivé a co ne. Dost dobře to dokáží i malé děti. Problém s rozlišením spravedlnosti a nespravedlnosti mívají především právníci. Tedy jen někdy, když to nutně potřebují k tomu, aby nějaké řízení dopadlo tak, jak si přeje ten, kdo jim zaplatí. V případech, kdy nejde o jejich peníze, jsou schopní poznat spravedlivé řešení stejně, jako každé průměrné dítě.
Richard
Kdy si tedy pan Pecina myslí, že budeme mít občanskou válku?
mirek vorlický
52. Pravomoci pánů jsou tedy podřízeni otroci. Tato pravomoc má původ v právu národů ...“
(Gaius, Instituce, Kniha první)
Takže tehdy bylo otroctví spravedlivé a dnes už není? Čímpak to?
Ostatní civilizovaní lidé. Problém vzniká tam, kde civilizovaní lidé jsou v menšině.
mv
Tvrdíte, že spravedlnost se vytratila z českého práva. Souhlasím. Protože právo je o spravedlnosti, pak se vytratilo i právo. Souhlasíte? Pak tvrdíte, že hrozí nebezpečí, že o demokracii přijdeme. S tímto nesouhlasím, neboť se domnívám, že to co máme, demokracie není, tudíž o ni nemůžeme přijít. Je to jako, že máme sice auto, ale někdo mu ukradl kola. Tedy, takové auto nejede ani s kopce, přičemž účel auta je, že se v něm vozíme, nahoru, dolu, rovně. Máme auto, nebo nemáme auto?
Pak tvrdíte, že stav, který teď máme - tedy demokracie, v kterém však establishment (tedy i justice) nesdílí ve společnosti představy o spravedlnosti (toto snad není ani oxymoron, spíše super super oxymoron), dává příčinu k revoluci. Demokracie jsou, aby nebyly občanské války a revoluce již vůbec ne. To by lid, který je zdrojem veškeré státní moci, bojoval sám proti sobě? To by ale byla OBČANSKÁ válka, ne?
Domnívám se, že buď máme demokracii (třeba ne úplně super) a establishment v ní logicky sdílí představy o spravedlnosti (což zahrnuje její dodržování a výkon), nebo máme společnost, ve které si establishment vymezuje právo v tak zásadní věci jako je spravedlnost rozhodovat svévolně, což zase není demokracie.
Dělám někde chybu?
mirek vorlický
O tom není třeba rozhodovat. Každý civilizovaný člověk ty asociální psychopaty rozezná, podle toho, jak jednají a co říkají.
Richard
Petr V
Na jednu stranu kritizujete justici, že rozhoduje pomalu a liknavě, na druhou stranu bývalého prezidenta, že dlouho se táhnoucí spory uťal. Jde to dohromady? Nebylo Klausovo řešení vlastně dobré a nebylo tedy varováním pro justici?
Beztak by se případy po 8 (nebo taky 12) letech, se zapomenuvšími svědky a ztrativšími se dokumenty, nedotáhly do konce.
Prevence obzvláště dementní fikce doručení je datová schránka, to je ošetřeno v zákonech dobře.
A konečně k náhradám řízení pro zloděje v MHD - musím říct, že tohle mě pálí ze všeho nejméně.
Kritika justice, že je pomalá a kritika Klausovy abolice se nikterak nevylučují a mohou stát platně vedle sebe, aniž by mezi nimi byl rozpor.
Klausovo řešení bylo zjevně nespravedlivé. To pochopí každé malé dítě, které bylo vychováváno normálními, morálkou neopovrhujícími, rodiči.
Argument, že by se beztak poškození ničeho nedomohli je pouze další kritikou soudců a nikterak neospravedlňuje Klausovu abolici.
Vaše poznámka ohledně nákladů exekučního řízení v případech nezaplacených pokut o Vás a Vaší schopnosti rozeznat spravedlnost, vypovídá více, než je Vám teď možná milé :-).
Richard
Obecné konstatování, že náhrada (holé) odměny advokáta by neměla přesáhnout jednonásobek vymáhaného plnění v případě hromadného vymáhání dluhů vůči spotřebitelům, je nespravedlivé? Toť nález z března 2012. A konstatování, že relativně malá skupina věřitelů, kteří své "podnikání" založili na evidentním zneužívání civilního procesu (procesní šikaně), nemá právo na náhradu za advokáta vůbec, je také nespravedlivé? Toť nález z července 2012.
Jestli, pane Pecino, skutečně míníte vážně, že právě toto mají být křiklavé příklady toho, jak se z českého práva vytratila spravedlnost, tak byste si zřejmě měl poněkud vyčistit hlavu a tématy práva a spravedlnosti se raději na nějakou dobu přestat zabývat.
Martin
Martin
1. Jde o náhradu nákladů, které vynaložil úspěšný účastník řízení na služby advokáta - namísto toho je ale přiznávána nikoliv skutečná, ale fiktivní částka, kterou účastník vůbec nezaplatil, případně ji hradí např. paušálem. Celá věc je ale v právnickém stavu považována za Tabu. Nezažil jsem, že by v tomto směru kterýkoliv právní zástupce požádal o prokázání toho, jakým způsobem je zástupce protistrany placen.
2. Advokát nesmí vyplácet provize za získání zastupování. Jenže kdyby to ČAK skutečně chtěla řešit, tak by měla tak 1/3 členů.
3. Proč advokáti nevymáhají po klientech částky, které jim přísluší za zastupování v neúspěšných případech? Protože nevymáhájí ani to, co jim přísluší v úspěšných případech. To je poměrně jednoduchý dotaz na finanční úřady - kolik bylo advokátovi za rok "přisouzeno" a kolik mu bylo zaplaceno? V případě jakéhokoliv jiného podnikatele by se FÚ divil, proč za služby nefakturuje, neodvádí DPH, nevymáhá a už by tu byl s "pomůckami."
A teď z trochu jiného soudku. První aplikace nálezu ÚS u soudu ve Zlíně (krajská pobočka) proběhla tak, že soud sice exekuci jako neoprávněnou zastavil (špatná aplikace fikce doručení), ovšem povinnému náklady nepřiznal, protože "sice prokázal, že se na adrese nezdržoval ... ale kdovíjak to vůbec bylo ... a může být rád, že to takhle dopadlo ... tak co ještě chce.
A jít k ÚS s tím, že KS vyložil jeho nález zcela proti smyslu? Přece ÚS obvykle nezasahuje do činnosti obecných soudů...
Což mi přijde "relativně" spravedlivé, otázkou je, zda by viník (tedy soud či pošta, podle toho v jaké fází doručování chyba nastala, zda zasláním na špatnou(starou) adresu nebo vydáním zásilky nikoliv do vlastních rukou adresáta) měl nahradit škodu v podobě nákladů povinného - odměny advokáta, jež musel vynaložit na zastupování (tedy zde nikoliv podle 484/2000 ale 177/1996 či uzavření smlouvy o právní pomoci).
Vetsi nebezpeci spatruji v tom, ze ta demokracie neni liberalni ve smyslu pritomnosti jejiho ducha ve statnich strukturach, kdyz uz se zde prede mnou diskutovaly methaphysicke principy. Budou volby, tak ta squadra co za rok ukonci svou politickou karieru pacha velke vsivarny a je velkou otazkou, jestli ta sebranka co po ni nastoupi bude o neco lepsi.
Ze by ale demokracie v Cesku skoncila, tomu neverim, spis propadne do nizsiho levelu. Poptavka po zmene je vsak velka, lide dosud neodjeli na chaty jako za komaru a utahovat srouby po volbach pro pristich garnituru nebude lehke. Ta demokraticka infrastruktura porad existuje, svobodne volby, svoboda projevu (i kdyz marginalne limitovana) a svobodny tisk.
Poněkud odchylně a pro spotřebitele (jako dlužníka) přiznivěji se na věc dívají insolvenční soudy, které v rámci popření přihlášené pohledávky nutí věřitele podat incidenční žalobu (tedy pohledávce "přisouzené" rozhodčím nálezem nepřiznají postavení pravomocné a vykonatelné pohledávky, kteoru popírá žalobou správce), povinnost soudu překoumávat platnost rozhodčí doložky z úřední povinnosti dovozují z judikatury ESD (a právní úpravy ochrany spotřebitelů) a takovému věřiteli obvykle v důsledku přiznají pouze část pohledávky (původní půjčenou jistinu bez náhrady nákladů rozhodčího řízení atd.). - judikováno u KS Ostrava a následně i VS Olomouc
Samotného by mně zajímalo, zda se tyto názory někde protnou (na jedné straně "spravedlivé" klepnutí přes prsty "kreativním" rozhodcům, na druhé straně hrozba promlčení řady nároků vesměs úvěrových společností (a obdobných "scavenger" subjektu s vypečenými VOP k "výhodné" spotřebitelské smlouvě) uplatněných dle neplatné rozhodčí doložky (nebyly řádně uplatněny žalobou, nestaví se promlčecí lhůta).
Nechci bránit mnohé vyloženě hloupé a neodpovědné dlužníky, ale chování, kdy rozhodce na podnět advokáta žalobce (který je také uveden jako možný rozhodce v rozhodčí doložce) ustanoví žalovanému opatrovníka (což by imho měl v rozhodčím řízení dělat soud), který je také možným rozhodcem ve stejné rozhodčí doložce, by mělo být trestné.
Yossi
RSS kanál komentářů k tomuto článku