Téměř tři hodiny trvalo vyhlášení rozsudku soudu I. stupně nad třemi členkami skupiny Pussy Riot (video), a sledovat je byl silný zážitek. Nechci komentovat samotný proces, to jsem udělal jinde a nenapsal bych stejně nic jiného, než co na České posici uveřejnil Jan Schneider. Raději se zaměřím na několik detailů, které mne při poslechu napadly a které mám za symptomatické a zajímavé i z hlediska české soudní reality.
Ať chceme nebo ne, ruská soudkyně Марина Сырова, pro případ zvlášť vybraná, jako by z oka vypadla svým českým kolegyním, které jsou pro politické procesy náhodně počítačem
losovány, příkladmo mostecké Bohumile Huňáčkové, soudkyni Lucie Šlégrové v kause jejího projevu o národním socialismu, a pražské Daně Šindelářové, která soudí samolepkové zločince Patrika Vondráka a Míšu Dupovou (od včerejška Rodovou: blahopřejeme!).
Podobnost není náhodná, česká justice byla po 40 let modelována podle ruského vzoru, a dalších třiadvacet nedělají její představitelé nic jiného, než že se snaží veřejnost přesvědčit, že jinak to nejde a rozhodně není možné justici jakkoli reformovat (byť by to mělo být jen tím, že z ní odejdou ti soudci, kteří se nejvíc kompromitovali členstvím v KSČ nebo účastí na politických procesech).
Ovšemže byly přítomny mnohé prvky ruského svérázu, třeba fakt, že lidé v jednací síni museli stát nejen při vyhlášení výroku, jako je tomu u nás, ale po celé téměř tříhodinové odůvodnění: nemá to nejmenší logiku, ale tak je to prostě v Rusku zažité a ani tamní justice není zjevně ochotna se modernisovat a připodobnit demokratickým vzorům.
A samozřejmě: obludná klec pro obžalované, spolu s faktem, že ty byly po celou dobu líčení spoutané na rukou, přestože je obklopovalo snad deset justičních strážců. ESLP označil tyto klece za porušení čl. 3 Úmluvy, ale co je Rusku do nějaké Rady Evropy…!
Komický detail: jak kamera ruské televise opakovaně v detailu zabrala, v místě, kde se klec zamyká a kam patří visací zámek, vložil některý z příslušníků justiční stráže pouta; jsme přece v Rusku, tak kdo by se namáhal shánět zámek! Vůbec bych se nedivil, kdyby při líčení některá ze stěn klece odpadla nebo se celá klec rozsypala: jak říkám, jsme v Rusku, a to má své zvláštnosti. A další detail: tvář soudkyně nesměla být nikdy v záběru, což je další ozvěnou středověku: tehdy tvář soudce obviněný nikdy nespatřil; v České republice, pravda, tak daleko zatím nejsme, zde pouze vyžadujeme anonymitu soudních znalců (i ti v procesu s Pussy Riot figurovali, leč o nich až za okamžik).
Obsahem převážné části odůvodnění rozsudku byla fantasmagorická, neuvěřitelně podrobná a zdlouhavá rekapitulace provedených důkazů, při které neusnout bylo – minimálně pro mne – nadlidským výkonem. Soudkyně Сырова při čtení drmolila a zakoktávala se (podobně jako B. Huňáčková v Mostě) a její projev ani vzdáleně nepřipomínal to, na co jsme zvyklí kupř. od amerických nebo německých soudců. O čemkoli jen vzdáleně podobnému přirozené autoritě se u ní vůbec nedá mluvit (proto takové lpění na autoritě formální, vynucované masivní přítomností justičních strážců, ozbrojených miliconářů a dokonce několika příslušníků jednotek спецназ – zkrátka ruské panoptikum se vším všudy!).
A přesně jako u českých soudců, vlastní odůvodnění
krčíci se v písemné podobě kdesi dole na poslední nebo předposlední straně rozsudku, žalostně nedostatečné a neschopné vypořádat se s argumenty obhajoby. Symptomaticky, nesmyslné a typicky advokátské
argumenty, jako že Chrám Krista Spasitele není chrámem, pojednány zevrubně a zdlouhavě, ty podstatné vyřízeny jednou větou, jejímž obsahem je i z českých soudních síní známý soudcovský sylogismus: obhajoba byla vyvrácena, protože byla vyvrácena.
V případě Pussy Riot jde po právní stránce o to, že na rozdíl od českého výtržnictví, které je zásluhou úhlavního konservátora předlistopadového trestního práva Pavla Šámala dodnes komunisticky gumové a lze mu podřadit téměř cokoli, co je orgánům činným v trestním řízení po chuti, ruská skutková podstata podle § 213 trestního zákona je demokratičtější a jako taková vyžaduje, aby skutek narušující veřejný pořádek byl spáchán buď se zbraní, anebo k němu došlo по мотивам политической, идеологической, расовой, национальной или религиозной ненависти или вражды либо по мотивам ненависти или вражды в отношении какой-либо социальной группы
(s motivem politické, ideologické, rasové, národnostní nebo náboženské nenávisti nebo nepřátelství anebo s motivem nenávisti nebo nepřátelství vůči některé společenské skupině).
To obžalovaným prokázat je přinejmenším velmi problematické, protože demonstrovaly odpor proti chování hierarchů pravoslavné církve, nikoli nenávist nebo nepřátelství k církvi a věřícím jako takovým. Soudkyně toto klíčové sdělení formulovala do jediné věty, kde se odkázala na výpovědi poškozených a závěry znaleckých posudků, z nichž ovšem nic o potřebné motivaci obžalovaných nevyplývá; jako bych slyšel typického českého soudce!
Stejně směšné bylo, jak se soud vypořádal s námitkou obhajoby, že motivace činu byla politická (což samozřejmě a naprosto nepochybně byla, a jak bylo vysvětleno výše, použití skutkové podstaty výtržnictví to značně problematisuje). Protože přímo v chrámu politická část punkové modlitby
nezazněla a objevila se pouze na YouTube v namixovaném výstupním produktu – jímž soudkyně odmítla důkaz provést, ježto je prý irelevantní (!) – nemohla být motivace performance politická: neboli, smíme-li to přenést do českých reálií, argument Petrásek II. stupně.
A došlo i na znalce. Námitky obhajoby proti jejich posudkům soudkyně šmahem zamítla s tím, že má-li znalec razítko, je soud povinen pokládat jeho závěry za nezpochybnitelnou a jedinou pravdu (Neslyšeli jsme to už někde? No ovšem, Bohumila Huňáčková přeložená do ruštiny!). Znaleckých posudků bylo vypracováno několik, jednak na samotný skutek, a to z oboru psychologie a lingvistiky (stejně jako český soud, ani ten ruský nedokáže vyhodnotit ani triviální důkazy sám), a pak i na obžalované.
U Толоконниковой konstatoval znalec smíšenou poruchu osobnosti. To je evergreen známý i z českých soudních síní: touto poruchou podle postkomunistických psychologů a psychiatrů trpí každý, kdo se nechová za všech okolností a ve všech ohledech naprosto konformně a klade státní moci odpor – mám ji bez nejmenších pochyb také, ostatně jako značná část vážených čtenářů tohoto blogu. Odůvodnění psychiatrických a psychologických posudků bylo zřejmě tou vůbec nejtrapnější částí celého představení: obžalované se ve své kleci hlasitě smály, když slyšely, jak jsou jim soudním psychiatrem vytýkány takové vady osobnosti jako nadměrná samostatnost.
Šaškárna, kterou ruská justice v přímém přenosu předvedla, má tedy téměř dokonalou korelaci s tím, co se děje v této zemi a čeho si v příštích měsících, na procesech se samolepkovými vrahy
, s organisátory koncertů závadové hudby a nakonec s členkami RWU, užijeme do sytosti.
Soudkyni Сыровой děkuji za mimořádný zážitek; jejím jménem jsem se rozhodl pojmenovat novou cenu tohoto blogu; bude nepravidelná a oceňována jí budou nejsměšnější a nejtrapnější odůvodnění rozsudku, se kterými se setkám.
Komentáře
Jedna věc je všímat si v souvislosti s globálním popraskem kolem kauzy Pussy Riot pokrytectví Západu, který se často sám k vlastním "neposlušným" nechová o mnoho lépe než Putinův režim; a ještě jiná věc je otázka, zda se sázka na dívčí punkerskou skupinu coby symbol opět slábnoucí ruské opozice může Západu vůbec vyplatit, nebo se mu naopak vymstí.
Jestli jsou těmi demokratickými vzory myšleny např. USA a Německo (zmíněné v souvislosti s projevem soudkyně), tak není o co stát. Odsoudit za verbální projevy Horsta Mahlera (třiasedmdesátiletého starce) ke 12 letům vězení na základě skutkové podstaty s názvem "štvaní lidu" není zrovna příklad hodný následování. Stejně tak i teatrální přivážení polomrtvého Johna Demjanjuka k soudu zrovna není něco, co přidá soudnímu líčení na důstojnosti.
T. Moláček
novinky.cz/.../...
A u některých amerických soudů se přelíčení stále ještě středověce kreslí...
Clanek ale neni o americke justici, ani posuzovani spravedlnosti rozsudku, ale jak tomu rozumim, je to prirovnani, modus operandi, justicnich procesu. Ten rusky musi byt zrovna tak zkostnately a zaostaly jako v Cesku, alespon to tak vidi p.Pecina..Mne osobne zapskle ex-soudruzky, pohrobkyne casu minulych u neonacistickych zivlu tolik nevadi, - rozumni soudci a soudni procesy na vyssi urovni by ale mely(i?) predevsim zajimat ty, co neustale placou nad stavem justice v CR.. Az to nezavisli vlastenecti geniove vykoumaji k naproste perfektnosti, pak bude jiste i pokrytecky "zapad" ten cesky, "vychodni" model radostne nasledovat....
Z mého pohledu byl výrok o trestu spravedlivý, odpovídající tomu, že se jednalo o osoby, které dlouhodobě narušují veřejný pořádek a budí veřejné pohoršení.
Pussy Riot jsou jen kolečka v souboji Putin vs. světová media, který, zdá se, Putin prosere.
Zavřít na pár měsíců několik husiček do lágru není to samé jako zabíjet tisíce demonstrantů v Sýrii. Dělá to Putin výtečně a proto mu to bude procházet.
Nicméně, jak je libo. Už nikdy na Vaše weby nenapíši ani jeden komentář. Chápu, že z toho brečet nebudete, já také ne.
Mějte se.
vaše komentáře zde rád uvidím, ale prosím pochopte, že napsat, jaký jsem trouba, na základě prvního odstavce mého textu, celkem dlouhého a složitě strukturovaného, oprávněně pociťují jako nepatřičné. Mrzí mne, pokud jsem vás urazil, nebylo to mým záměrem.
EP
(zejména v nějakém jiném jazyce než ruštině, z níž umím jen větu "ja užé pasetíl vystávku dastižénij naródnovo chazjájstva")
Předpokládám, že to někde koluje, když je i petice proti posudku ...
Proč píšu svůj blog? Protože jsem psychicky nemocný člověk? A proč vy ho čtete a komentujete? Taky proto?
OR
Ale dokáže, jenže jak jste napsal, je li pod tím štempl od znalce jedná se o nezpochybnitelnou a jedinou pravdu.
Takže to spíše bude účel.
Koupání v jezeře není zakázáno, ale nahota ano.
novinky.cz/.../...
Skandál jen kvůli pouhému koupání v nahotě. Co by se dělo, kdyby se do jezera vymočil nebo vykálel, dal si v něm s ostatními grupáč a zpíval o hovnech Páně?
euportal.parlamentnilisty.cz/.../...
takhle fakt ne..
Na jedné straně byl soud stejná fraška, jak soud u nás, to popsal pan Pecina dostatečně. Vlastně bych řekl, že zase tak srovnatelnou fraškou nebyl, vzpomenu-li si na soud známého občanského aktivisty pana Fialy v Kladně, kde v nejmenší síni místního soudu bylo veřejnosti o polovic méně než biorobotů a z toho byly dvě třetiny "přihlášené a registrované" na soud předem jako veřejnoprávní media. Z jednání nebyl soudem poskytnut žádný video záznam a ozbrojenci byli namačkáni kolem spoutaného pana Fialy, jako by byl Superman, nebo alespoň Jánošík.
Putinův režim je jeden z posledních co není loutkou globálního kapitálu, tedy ne úplnou a pro znalé není tajemstvím, že Pussy Riot jsou štědře dotované a podporované podobným způsobem, jako třeba byli naši slavní chartisté anebo další barevné "revoluce". V tomto světle je společenská nebezpečnost uvedených dam skutečně velmi vysoká a Putinův režim si toho je vědom.
Zmínka o tom, že to má Putin u korporátních světových medií prohrané je irelevantní, tam to má prohrané každý, kdo není loutka. Ne tak u nezávislých medií, které nyní už působí také na světové úrovni. Je nutné však takové informace hledat a třídit, nestačí spočinout u TV..
Aleš Krejčí / Brno
zpravy.idnes.cz/.../...
Celý civilizovaný svět je podpořil, aniž by si o nich cokoliv zjistil. Co na to náš senilní kníže? Věděl že podporuje osvobození lidí, kteří si neváží cizích národností? Symbolické popravy židů, to je dost i na mě.
RSS kanál komentářů k tomuto článku