zaujalo mě to opožděné zahájení.

stanoví-li zákon lhůtu pro úkon státního orgánu, mělo by platit, že orgán nemůže konat nad rámec této lhůty, tedy cokoliv zahájeného po této lhůtě bude něco (moje teoretické znalosti mi nedovolují to zařadit a pojmenovat). Takovéto něco nemůže mít v případě jakéhokoliv výsledku zamýšlené účinky. Zajímavé.

Proboha, pane Pecino, návrhové řízení dle § 49/1/a) ZPř je zahájeno dnem, kdy návrh dojde na OÚ (věcně a místně příslušnému správnímu orgánu). Vy jste jen vyrozuměn o tom, že řízení bylo zahájeno (návrhem - byl-li podán se všemi náležitostmi dle § 68 odst. 2 ZPř a ve lhůtě tamtéž uvedené), příp. zároveň i předvolán k ústnímu jednání. Viz rozdíl mezi zahájením z moci úřední a zahájením na žádost (§46 a § 44 s.ř.). Neblbněte prosím přestupkové komisi hlavu!

Jaksi mi nejde vložit komentář - tak potřetí - lhůta pro zahájení řízení z moci úřední dle § 67/3 ZPř je pořádková, zahájit lze i kdykoliv potom, jen lze vytýkat úředníkovi nečinnost/průtahy.

No, Váš komentář - druhý shora - hovoří spíš pro jiný výklad. Nemohu Vám vyčítat nedostatečnou zběhlost v ZPř, tu ostatně nemají ani advokáti, ale vydávat nepochopení či nedočtení zákona a "inženýrský" výklad práva za taktiku - to nechť Pán Bůh stojí při Vašich klientech, při takové taktice...
Aplikaci scestných judikátů, zjevně chybných názorů a "zkoušení" správních orgánů navíc považuji contra lege artis, a to nejen obecně, ale i ve vztahu ke klientovi, který Vaší "taktikou" může být nakonec více poškozen než při normálním (byť trochu nudnějším, přiznávám) průběhu řízení.

No - tak řízení, kde figuruje pan Šinágl, asi ani normální být nemůže a procesní zmatky mohou být pro komisi, Vás i jmenovaného dalším zpestřením, přesto pokud zastupujete normální lidi (kam p. Šinágla neřadím), je podle mě praktičtější "normální" přístup, nikoliv zkoušení, co všechno správní orgán unese a kde ho nachytáte. Setkávám se samozřejmě i s podáními advokátů, kteří účelově překrucují zákon, protahují řízení apod., což je legitimní - pokud to ale vypadá, že advokát zákon nečetl nebo ho vidí poprvé, nepůsobí to dobře a klienta je mi spíš líto. A pokud se postupuje stylem "Fiala" (zmatené a útržkovité právní znalosti + prvoplánové kverulace), akorát dojde ke zhoršení pozice účastníka. Chtě nechtě jakékoliv řízení není jen o právu, ale i o vztazích mezi lidmi, komunikaci a tak. Ke mně byli vždy advokáti vstřícní a milí (sami říkají, že je to lepší a že je zbytečné úředníka na*írat a že úředníci jsou zas hodní na ně) a já zas byl milý k nim - je to výhodnější pro všechny zúčastněné i účastníka. Chápu, že trváte na tom, že právo musí platit za všech okolností pro všechny, ovšem ten psychologický aspekt není úplně zanedbatelný a mnoha konfliktům lze předejít komunikací.

Jen pro přesnost - určitě jsem Vás nechtěl srovnávat s Ing. Fialou v tom směru, že byste komunikoval jeho stylem, to vím, že nečiníte. Chtěl jsem říci, že nepovažuji za zcela prozíravé hned od začátku jednat obstrukčně, zde odkazem na scestný nález ÚS, o kterém přestupkáři uslyší poprvé. Nepovažuji ani za prozíravé vzdávat se účasti na ústním jednání, kde je prostor k vyvracení, že by došlo ke spáchání přestupku dle § 49/1/a) ZPř. Navíc povinným úkonem správního orgánu v tomto řízení je pokus o smír (§ 78 ZPř), takže na účasti p. Šinágla možná stejně budou trvat, nebude-li jeho účasti třeba i pro účely dokazování. Je to samozřejmě na Vás - pokud komise něco pohnojí, lze to napadnout až v odvolání (budete-li mít pádné argumenty), čímž se řízení prodlouží. Za elegantnější ale považuji rozdrcení navrhovatele už v prvním stupni, ale jak říkám, je to na Vás.
(Jinak máte bod za vtipnou reakci z 8.6.:-))