Autorem blogu je 
Mnohými mi vytýkáno, že můj blog má podobu justiční telenovely. Proto dnes změníme genre a vrátiv se na chvíli do dětských let, budu vám vyprávět pohádku. Tak se, milé děti, hezky posaďte a buďte hodné!
Bylo nebylo, dávno tomu… Před mnoha a mnoha lety žil v chaloupce uprostřed lesů Českého ráje čestný, moudrý a statečný aktivista jménem Stanislav Penc. Daleko odtamtud, za devatero horami, na hradě v hlavním městě království, žila tou dobou zlá ježibaba a čarodějnice jménem Naděžda Kavalírová, která, na rozdíl od zedníka a celoživotního outsidera Pence, se dokázala pohodlně zařídit jak v minulém, tak i v tom současném régimu. V oné době zastávala, kromě předsednické funkce v Konfederaci (jí podobných, čili polepšených) politických vězňů, i předsednictví Rady Ústavu pro studium totalitních régimů [já bych tedy klidně napsal i režimů
, ale vysvětlujte to Petersovi!].
Zlá čarodějnice dobráka aktivistu na jednom zasedání Rady ošklivě pomluvila, tak trochu ve stylu Jakešovy červenohrádecké řeči, a náš hrdina proto požádal podle zákona č. 106/1999 Sb. o zvukový záznam onoho zasedání. Leč nepochodil, nejprve čarodějničini učňové a poté sama Kavalírová vydali rozhodnutí, že mu nic nedají, anžto záznam ihned po přepsání do zápisu zničili.
To Pence přirozeně naštvalo a podal na čarodějnický ústav správní žalobu. Tu dostal na stůl sedmý senát Městského soudu v Praze, zvaný Rychlý, a tím pohádka končí, an onen, věren svému epithetu, o ní nikdy nerozhodl a spis ponechal na spisovně, kde ho v průběhu desetiletí rozkousaly soudní myši, potkani a jiná neplacená justiční havěť, a děti příslušníků Vězeňské služby a justiční stráže dostaly zbytek listů, aby si na versu malovaly v kanceláři soudu zprivatisovanými pastelkami.
Tolik verse pohádková. Ta reálná se od ní liší arci jen nepatrně. Soud přece jen, po čtyřech letech a jednom měsíci, žalobu projednal a žalobci vyhověl, dav však čarodějnici a jejímu teamu za pravdu v tom, že pokud orgán veřejné moci napíše, že záznam zničil, je to prostě tak a žádný důkaz, ani případný výslech osoby, která ho obstarávala, na tom není s to ničeho změnit (hrozme se proto dne, kdy některý OVM prohlásí, že 3 × 3 = 10!). Naštěstí to po letech už nikoho nezajímá, a tak jediným významným výrokem rozsudku je ten nákladový.
Senátu ve složení Viera Horčicová, Kamil Tojner a Jiří Lifka za tento výkon posíláme vzdušný (pohádkový) polibek a mimořádnou cenu tohoto blogu Hlemýžď roku. Blahopřejeme!
Aktualisováno.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Pohádka
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Naše případy
- Počet zobrazení: 3917
Komentáře
--mk
Je hezke, ze kozi tatinek dosahl zadostiucineni. Zvlaste, kdyz si pripomenu, ze mu hrozila milionova pokuta za uverejneni komunistickych seznamu.
Ta cela instituce Ustav pro studovani totalitnich rezimu mi pripada cechackovsky zaprdena, nevadilo by cely ten spolek rozpustitt a predat archivy do jine vladni instituce.. Americane si dulezite svazky uz okopirovali a nasledne jsou tyto doklady v bezpeci.
Vubec si myslim, ze USTR je post- komunisticka trafika pro lemply s vysokoskolskym titulem....
Je s podivem, ze vrahove a majitele treba nozu jsou chraneni a neni po nich vynucovano sdelovani informaci, ktere je mohou poskodit. Zato pokud se jedna o domely prestupek(parkovani 2,5m u kolejoveho pasu na ulici, auto 5x za min, salina 1x10min ve spicce), zadne takove pravo nema - tedy zajem spolecnosti neni dopadnou vraha, ale majitele vozidla.
Zajima me jen Vas nazor, jestli vubec ma cenu se kvuli SprDeli soudit a jestli je sance na nejaky prulom u US - u SPLP je to asi bezpredmetne, nevim co haji, ale rekl bych po par rozsudcich, ze lidska prava nikoliv.
JJ
Holt, morální kvalitu P. T. úřednictva České republiky, úřednictva samosprávných územních celků, nedokáže náš zákonodárce ocenit zákonem, který by nedokázali, hezky česky, "ojebat".
K tomu máme vysoce kvalitní soudnictví (nová hra - kdo najde soudce, který není komunista, není estébák, dostane bonbon /bývalý komunista je nesmysl, bývalý estébák ještě větší!/), a protože A bove maiore discit arare minor, tak rychle se to nezlepší. Zejména rychlost patří k ctnostem soudců správního soudnictví, zejména rychlost o rozhodování žalob o ochranu proti nečinnosti: to je loterie: bude nečinný správní orgán, nebo bude nečinný správní orgán a soud ve správním soudnictví?
Dokud nebudou soudy striktně přisuzovat (a napoprvé!) všechny informace, které povinný subjekt mít má a má povinnost poskytnout, nic se nezmění. A nezmění se ani pak, nebude-li takový rozsudek vykonatelný exekučně - ukládáním donucovacích pokut.
Což nebude, takže čeká nebohého "žadatele" další ping - pong. Alespoň je o zábavu postaráno ...
To je víc, než v rozsudku uváděných 14432,-Kč, takže jedině kdyby byl současně se zvýšením tarifu snížen paušál, což se mi zdá nepravděpodobné.
Ale mně jde spíš o to, jestli si soudci můžou do rozsudku psát takovýhle zcela zjevně nepodložené, nebo spíš textu odporující, bláboly. Když toho jsou schopni tady, tak patrně i ve zbytku mohou být podobná zvěrstva. To nikomu nevadí?
Takže to by sedělo, ale pořád, proč je tam ten rozpor mezi částkou a odůvodněním?
lupa.cz/.../...
RSS kanál komentářů k tomuto článku