Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Připadá-li vám, že se odůvodnění usnesení o námitce podjatosti jaksi míjí s jejími důvody, nejste v tom sami: namítal jsem, že soudci, kteří sami svým neuváženým obíčkem ovlivnili volby, nemohou rozhodovat o tom, zda se tak stalo, a v odůvodnění jsem se dozvěděl, že namítám jejich ovlivnění předchozím právním názorem (který navíc označuji za přesvědčivý). Koupím manuál Komunikace s Hotentoty, se zvláštním zaměřením na soudce Nejvyššího správního soudu. Spěchá.

Komentáře   
0 # David Schmidt 2018-02-03 18:12
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # David Schmidt 2018-02-03 18:14
NSS je jen odrazem veřejné politiky, nelze čekat, že tam získají převahu lidé premýšliví a poctiví. Oni ve své sebestřednosti ani nepřipustí, že by v předchozím soudním řízení mohli být původcem nezákonného narušení voleb, vždyť úplně ignorují Ústavní soud. Pak je ovšem celé řízení, které proběhne stiženo podstatnou vadou řízení: soudce Baxa bude působit jako tragikomická figurka soudící sama sebe. Není to ironie?
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # David Schmidt 2018-02-03 18:19
Otázka je, zda se tomu dalo předejít. Nesplňují definici vedlejšího účastníka řízení? Pokud by opakované volby byly způsobeny jejich chybou, je tam možná odpovědnost za škodu... :)
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2018-02-03 18:53
Ale no tak, jejich sebestřednost, nepoctivost a absence přemýšlení jsou bezvýznamné. Námitka podjatosti nemohla být úspěšná proto, že ji třetí věta § 8 odst. 1 SŘS výslovně vylučuje. Úvahy soudu v odst. 11 a 12 jsou pak nadbytečné.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2018-02-03 19:02
Máte princip nemo iudex in causa sua, který nepřebije ani § 8 odst. 1 SŘS, ani nic jiného. Zde budou soudci rozhodovat o tom, zda svým nesprávným postupem zapřičinili nezákonnost volby. Groteska.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # David Schmidt 2018-02-03 19:09
Nechal jste se přesvědčit lacinou argumentací věty třetí, ale z ní závěr o nemožnosti vyloučit soudce jasně nevyplývá. Muselo by být velmi pečlivě odůvodněno, že soudce Baxa může nestranně prezkoumávat své jednání. Věta třetí, konkrétně formulace a "v jiných věcech" ostatně nedopadá ani gramaticky.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # David Schmidt 2018-02-03 19:10
Předchozí příspěvek byl pro anonyma.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # David Schmidt 2018-02-03 19:35
Já bych je v doplnění návrhu napálil jako účastníky řízení. To by ještě šlo. Konání voleb stojí půl miliardy. Je evidentní, že mohou být ovlivněni výsledkem věci, minimálně jako ti, kteří za to mohou. Což může mít dopady nejen v jejich profesní cti, ale i majetku. Oni nemají být vyloučeni, jen si mají sednout do jiné lavice. Pokud tuto věc chtějí soudit, výsledkem nemůže být respektovatelné rozhodnutí, ale jen smutné cinkání šaškovských rolniček. Jak je pak možné takový soud respektovat?
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2018-02-03 19:44
Zájemníci to nejsou, o jejich právech a povinnostech se v řízení nerozhoduje; účastníci pak už vůbec ne. Jsou toliko podjatými soudci.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # David Schmidt 2018-02-03 19:59
Rozhoduje se o intenzitě protiprávnosti jejich nesprávného postupu. Minimálně podle zásad o. s. ř. by měli mít prostor se k věci vyjádřit, účast na řízení podle s. ř. s. není formulována, že by vyučoval subsidiaritu o. s. ř.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2018-02-03 20:03
To se nedomnívám. Úprava §§ 33–34 SŘS je komplexní, subsidiární užití OSŘ proto nepřipouští.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # David Schmidt 2018-02-03 20:14
To bych nechal na úvaze oněch potenciálních učastníků. :-) Co když je mezi soudci, kteří otevřeně nenapsali odlišné stanovisko, někdo, kdo nechce platit ony milióny za opakované volby, které by po nich stát mohl vymáhat. Měl by mít přeci právo se vyjádřit.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2018-02-03 21:11
Neplatili by nic, protože regres je u soudců a SZ podmíněn kárným odsouzením.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # David Schmidt 2018-02-03 21:23
Karné řízení je dalším z negativních právních následků, které soudcům hrozí. Tím spíše by měli mít uznáno právo na účast v řízení podkladovém.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2018-02-03 21:32
Tam by musela být reálná obava, že kárná žaloba bude podána. To lze mít za spolehlivě vyloučené. Ovšem názor, že kdyby se volby opakovaly, tito soudci by mohli čelit minimálně veřejné kritice, má své opodstatnění.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # David Schmidt 2018-02-03 22:37
Třeba SPD získá ministerstvo spravedlnosti... ;-)
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # David Schmidt 2018-02-03 22:36
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2018-02-04 10:00
Jak už tu ostatně u předchozího článku padlo, nyní je zcela zjevné, že stížnost jste podal jen kvůli tomu, abyste se mohl ryze formalisticky ráchat v problematice podjatosti.
A navzdory leckoho vlhkým snům, soudci NSS právě volby neovlivnili.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2018-02-04 10:04
Námitka podjatosti je podružná, a vznesl jsem ji, chcete-li to vědět, jen z důvodu, abych Molkovi připomněl jeho starý článek proti Kočímu a mně (a jak to všechno nakonec dopadlo).

Ale souhlasím, že ten druhý zásah asi dostatečnou intensitu neměl; jenže je to odhad, který nelze učinit kvalifikovaně, protože neexistuje nic jako experimentální politologie. Postačí, že to byl hrubý zásah do zákonnosti volby a její výsledek ovlivnit mohl.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # David Schmidt 2018-02-04 14:34
Rozdíl mezi "Soudci volby neovlivnili" x "MY jsme volby neovlivnili" je rozdílem mezi nestrannou justicí a sebeparodií.

Pak se nelze divit, že vyhrává populismus, když mu protiváhou není touha po pravdě a odpovědnost k základním piliřům nestranného soudnictví. Nikdo nemůže být soudcem ve vlastní věci. To se snad učilo i za socialismu.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2018-02-04 15:27
Nelze se divit, že "vyhrává populismus", když jeho "protiváhou" je věcně slabá argumentace, která se rochní v samoúčelném formalismu.
NSS by naopak volbu ovlivnil a právem by čelil stížnostem, kdyby ty frivolní kandidáty, kteří zneužili špatně sepsaného zákona a ještě horšího výkladu MV, vyřadil. Zbytečně se rochnit ve formalistických detailech za situace všeobecného totálního marasmu v celém justičním aparátu může jen - ... no právník. Někdo rozumnější by se zajisté zabýval raději něčím užitečnějším, řešením nějakého skutečného problému. Jako by jich nebylo málo.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2018-02-04 15:33
NSS by naopak volbu ovlivnil a právem by čelil stížnostem, kdyby ty frivolní kandidáty, kteří zneužili špatně sepsaného zákona a ještě horšího výkladu MV, vyřadil.

Ano! Přesně to říkám: zmateční vadu této závažnosti nelze odstranit jinak než opakováním volby od fase registrace.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # David Schmidt 2018-02-04 15:53
Takže soudci mohou být soudci ve své vlastní věci v případech, které jsou mlhavě a libovolně pociťovány jako formalistické? Ne, nemohou. Dnes jde možná jen o princip, ale příště by to znamenalo, ze soudci mohou vstupovat do předvolební kampaně a následně rozhodovat, zda nepřiměřeně ovlivnili volby, budou opět ti samí soudci. To je nepřijatelné.

NSS měl mlčet, pokud kandidaturu údajně ilegálních kandidátů nemohl zvrátit (podle mě kandidovali oprávněně a NSS právě jen slovíčkaří). Pokud ale NSS zastínil start kampaně někoho zpravami o nezákonnosti a vůbec nejak podezřele či nelegitimně získané kandidatury, tak do předvolebního utváření názorů a formování podpory jednotlivým kandidátům vstoupil.

A ti samí soudci nyní mají rozhodnout, zda postupovali v souladu se zákonem?
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2018-02-04 16:44
TP:
Ale to přece zdaleka z toho nevyplývá. Aby se volba opakovala, muselo by dojít k hrubému ovlivnění výsledků volby. Měl jsem za to, že už jste v 10:40 konečně uznal, že k tomu nedošlo. Kdyby NSS Hanniga, Hynka, Kulhánka a Topolánka vyřadil, což jistě bylo na základě kvalitního návrhu Terezie Holovské představitelné, dalo by se o tom spekulovat (tak jako u Okamury dříve), ale reálné výsledky dostatečně průkazně potvrdily, že jejich připuštění ovlivnilo volbu jen naprosto nevýznamně.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2018-02-04 16:48
Kdyby je vyřadili, pak, jak vysvětluji ve stížnosti, by mohl stížnost podat např. Topolánek a nemohl by neuspět.

K hrubému ovlivnění volby dojít mohlo, protože místo Drahoše se mohl do 2. kola dostat někdo jiný, např. Hilšer, který měl taky problém s duplicitním podporovatelem. Nelze to prostě vyloučit, nejde o věc, která by byla jasná prima facie.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2018-02-04 16:57
A ještě: říkám, že volbu IMHO neovlivnilo "obíčko", nikoli ty zmatky s neregulerní registrací. Kdyby připustili jen čtyři, mohl by výsledek vypadat jinak (arci možná tak, že by Zeman vyhrál už v I. kole).
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2018-02-04 17:03
Jó, kdyby Topol neměl procent 4, ale 24, to by byla jiná. Takhle je to scifi. O nějakém NSS má nějaké tuchy tak jeden volič že sta.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2018-02-04 17:13
Hilšer problém neměl, měl dost podpisů unicitních. A netuším, proč by Topol "nemohl neuspět". Prima facie nesplnil požadavky zákona a vymlouvat se na tvůrčí výklad zákona, popřípadě na nekonzistentní výklad MV, by úspěšně mohl nějaký zajíc, ne extrémně zkušený politik.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # David Schmidt 2018-02-04 17:14
Mirek Topolánek se v debatách projevil jako názorový vůdce, který nastoluje agendu. Dostal prostor, který by jako prostý občan nedostal. Jiří Drahoš se i v tomto smyslu vyjádřil, ze hlavně od vstupu Mirka Topolánka získala kampaň jiný charakter. Byla více negativní, vnesl do debaty element zkušeného politika a určité tvrdosti v prosazování názorů a i o imigraci se začalo více mluvit, než dříve. A právě tento prvek rozhodl volby; hlasy, že Jiří Drahoš je názorově nevýrazný a nemá politickou sílu vzdorovat Bruselu, rozhodly těsný výsledek. Kampaň jen mezi Drahošem, Horáčkem, Fischerem a Hilšerem by tento element postrádala. Natolik, že by Drahoš pravděpodobně nebyl vnucen do role siláka, který volá po přímém střetu se Zemanem. A pokud by nebyly finálové debaty, měl mnohem větší šanci vyhrát.

Že Mirek Topolánek získal výrazně nižší podporu, než by odpovídalo jeho roli v předvolebních debatách, je, že neměly takovou sledovanost. Takže jen proto, ze v nich získal prostor, nelze soudit, že bylo vykompenzováno, ze start jeho kampaně byl doprovozen nařčením, že je ilegálním kandidátem. Obyčejný volič to nemusel zaznamenat, ale názoroví vůdci ano. Např. Karel Schwarzenberg Topolánka jedním příspěvkem podpořil, ale podpora by mohla být mnohem výraznější, pokud by neznamenala, že člověk podporuje "špatnou" věc, kterou soud nakonec může po volbách použít ke zrušení voleb. To je věc, která "Pražskou kavárnu" odradí. Takto je i racionální jednat: pokud hrozí, ze soud zruší volby, nedat "ilegálním" kandidátům hlas, aby se mohlo tvrdit, ze volby ovlivněny nebyly.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2018-02-04 17:14
Ale o tom, že pět z devíti registrací bylo vadných a vnitro je nemělo provést, se psalo a vysílalo skoro všude.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2018-02-04 17:17
Hilšer měl dostatek unikátních podpisů, takže u něj by vyřazení umožnil jen extremně restriktivní výklad zákona ("kontaminace" návrhu). Ale i o něm se negativní informace objevily v mediích. Pokud něco volič nerozlišuje, tak právě tyto jemnosti.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # David Schmidt 2018-02-04 17:40
A druhý důvod nízké podpory Topolánka je konkurence se Zemanem. Topolánek před prvním kolem rozjel vlak, do kterého Zeman jen nastoupil. Ale kdyby tématem voleb nebyla nafouknoutá imigrace, Zeman by se buď nedostal ke slovu nebo by bylo pozdě ve druhém kole téma vytahovat.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2018-02-04 18:01
TP:
Volič nerozlišil ani takovou "jemnost", že nějaký Topolánek vůbec kandiduje. "Všimly" si toho jen 4 procenta voličů. Zdá se mi, že extrémně zveličujete vnímavost elektorátu.

DS:
Vůbec nevím, co tím chcete říct. IMHO volby nebyly primárně o ničem jiném, než jestli více lidí natolik sere EU a její sebevražedná a násvražedná politika, podporovaná našimi kolaboranty, že proti ní podpoří i někoho takového, jako je Zeman, nebo je více naopak těch, kteří zvolí téměř libovolného Antizemana, jen aby tam Zeman nebyl.
Soudím, že kmenových voličů, kteří by volili na základě kvalitního kandidáta, bylo na obou stranách jen malé množství.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # David Schmidt 2018-02-05 00:45
Otázka zní, zda zásah Nejvyššího správního soudu (většinou pléna Ústavního soudu posléze označený za nepřípustný) mohl podstatně ovlivnit volby. Výše jsem popsal důvody, proč zejména Mirka Topolánka uvedený zásah mohl poškodit do té míry, že byl start jeho kampaně zbrzděn a nezískal širší podporu v "občanské společnosti". Neboť výrok o nezákonnosti a nelegitimnosti kandidatury ze strany vrcholové soudní instance je uvedeného způsobilý.

Druhá otázka sleduje linii, pokud by platila argumentace NSS (dle mého nesprávná), že Mirek Topolánek kandidoval neoprávněně, byť byl plátně zaregistrován. Je nerozhodné, že získal jen 4%, mnohem podstatnější je, jak ovlivnil celkovou kampaň. Bez něj by byla méně útočná, netýkala by se imigrace atd., viz výše.

Tyto otázky by měl soud přezkoumat, případně dospět k závěru, ze intenzita porušení nebyla dostatečná, aby se musely opakovat volby. Ale nemohou tak učinit soudci, kteří by posuzovali svůj vlastní zásah.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2018-02-05 09:07
Vy jste snad bývalý lampasák, DS? Nebo je u právníků nějaká předepsaná subordinace? Že berete ÚS jako nějakou nepochybnou autoritu? Přičemž Vámi zmiňovaný zásah i vp. Pecina spojuje s "lehkou hysterií hraničícího zoufalství". Hlavně však byl z hlediska zdravého normálního myšlení chybný, ostatně stejně jako onen napadený zásah NSS. Co bylo aspoň dobře na zásahu NSS, na rozdíl od zásahu ÚS, bylo obiter dictum. Viz disent ÚS. Stejně jako onen disent jsem toho názoru, že ani ÚS, ani NSS, neměl totálně formalisticky a chybně návrh Terezie Holovské odmítnout (když už ten druhý neodmítl Kesnera dříve). Stran "pokárání" obíčka ústavními soudci rovněž sdílím stanovisko disentujících. Když už ÚS nedokázal držet hubu a nekazit rozumnou snahu NSS o jakýstakýs pořádek, měl to dořešit. Podle mého názoru měl NSS návrh Terezie Holovské projednat a zamítnout. Nějaký právnický důvod by si již určitě uměli najít. Já bych to zamítl z důvodu, aby neovlivnili volby, za situace, kdy se ti švindlující pseudokandidáti mohli vymlouvat na špatně formulovaný zákon a dementy na MV. Rochnit se ve formalismu, když máme blbé zákony a povětšinou ještě blbější soudce, může zase jenom blbý právník.

"Výrok o nezákonnosti a nelegitimnosti kandidatury ze strany vrcholové soudní instance" nemohl Mirka Topolánka poškodit do té míry, že byl start jeho kampaně zbrzděn a nezískal širší podporu v "občanské společnosti", když byl především pravdivý a když výsledek NSS byl ten, že kandidatura byla umožněna. Jak jsem výše napsal, volby měly spíše charakter referenda o Zemanovi a v prvním kole určujícím jevem bylo jen to, kdo se stane tím finálním Antizemanem. Žádné jemné nuance, drtivou většinou elektorátu nikterak nezaznamenané, na tom nemohly ničeho významného změnit. Ergo stížnost na neplatnost voleb je prima facie nedůvodná. A vp. Pecina již téměř přiznal, že ji podal jen proto, aby si mohl vyřizovat účty s Molkem. Stížnost je chabá především pro chabost tvrzení, že tvrzená porušení zákona mohla hrubě ovlivnit výsledek volby, a řekl bych i tím, že tvrzená zmatečnost vůbec nebyla způsobena porušením zákona. Tady bych asi zopakoval, že zmatečnost byla způsobena především blbými zákony a podpořena ještě blbějšími pracovníky MV a soudci. A za této situace si stěžovat na zmatečnost může jen ten, kdo chce působit ještě větší zmatek (a nebo ten, kdo má ve skutečnosti jiný důvod, jako v tomto případě).

A z výše napsaného vyplývá, že to není o tom, že by soudci "posuzovali svůj vlastní zásah". Zmatečnost byla způsobena v pořadí výskytu - blbým zákonem, blbou interpretací MV a konečně primárně a ze všeho nejvíce blbé předstírajícími švindlujícími kandidáty. Soudci NSS se na tom podíleli jen zcela zanedbatelně (byť také mají své máslo na hlavě, ale bez toho už to v naší justici snad ani nejde).
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2018-02-05 09:20
Kvůli Molkovi byla ta námitka podjatosti, ne celá stížnost. Tolik času bych tomu crétinovi samozřejmě nevěnoval.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # David Schmidt 2018-02-05 09:25
Celá argumentace NSS plave na vodě. Takové omezení pasivního volebního práva by musela obsahovat Ústava, neboť dochází k limitaci jejího textu. Získal Mirek Topolánek podpis zákonodárců? Získal. To jedno ustanovení volebního zákona je nutno číst vzhledem ke svému zařazení v systematické zákona jako náležitost konkrétní kandidátní listiny, tj. že může obsahovat pouze jednoho kandidáta, aby byl následný přezkum i kontrola jednodušší. Výklad NSS je čistě jazykové též možný, ale odporuje Ústavě a je metodologicky směšný (údajná ústavní zvyklost, když úprava přímé volby je nová).
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2018-02-05 10:26
TP:
Vždyť píšu - téměř :-)

DS:
Kdyby NSS švindlířům kandidaturu znemožnil, byly by možné spekulace o hrubém ovlivnění, takto ne. Výklad NSS v obiter dictu je velice kvalitní, rozumný a plausibilní. A směřoval výhradně do budoucnosti, ke sjednocení výkladu zákona.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # David Schmidt 2018-02-05 10:47
Kdyby NSS kandidaturu znemožnil, hrozilo by maximálně, že Ústavní soud takový vyklad odmítne. A nebylo by divu, rozvláčnost ještě neznamená kvalitu, ten výklad je nejen neústavní, ale obecně pochybný.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # David Schmidt 2018-02-05 14:22
Nemluvě o tom, že nechat někoho označovat za "švindlíře" a nedat mu přitom nejen přiměřenou dobu na přípravu věci (museli reagovat v řádu dnů), ale ani opravený prostředek k Ústavnímu soudu, je právě důvodem, proč je nepřípustné, aby si tímto způsobem NSS, který není vrcholovým soudem ústavního práva, vytvářel "prejudikaturu". NSS není zákonodárce, nemůže omezovat veřejná subjektivní práva bez řádného soudního procesu.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
Přidat komentář