Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Po případu senátora, který se proti své vůli stal poslancem a nyní bude v doplňovacích volbách usilovat o to, sám se nahradit, udála se podle všeho další ústavněprávní nepříjemnost, spočívající v tom, že jeden a ten samý zákonodárce podpořil více než jednoho presidentského kandidáta.

Vzniká otázka, co s takovými kandidátkami. Možnosti jsou v zásadě čtyři: 1. uznat za platny obě dvě (příp. všechny, je-li jich ještě víc); 2. neuznat ani jednu; 3. uznat první podanou; nebo 4. uznat poslední podanou.

Zákon o volbě presidenta republiky (č. 275/2012 Sb.) v § 21 odst. 1 praví, že kandidátní listinu může podat nejméně dvacet poslanců (dále jen navrhující poslanci) nebo nejméně deset senátorů (dále jen navrhující senátoři), anebo občan, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50000 občany oprávněnými volit prezidenta republiky (dále jen navrhující občan), a v odst. 2 dodává, že navrhující poslanci, navrhující senátoři nebo navrhující občan mohou podat pouze jednu kandidátní listinu a že kandidát může být uveden pouze na jedné kandidátní listině.

Zmíněný odst. 2 je možné vyložit buď tak, že zákaz se vztahuje na celou skupinu navrhovatelů, tzn. nesmí být podány dvě kandidátky s identickou množinou navrhovatelů, anebo tak, že každý poslanec a každý senátor má toliko jeden hlas, kterým může podpořit jednoho kandidáta.

Oba dva výklady mají své opodstatnění, avšak u obou existují i protiargumenty.

Zřejmě nejzávažnějším argumentem proti prvnímu, skupinovému výkladu je, že taková úprava by postrádala legitimní důvod: proč by měly být platné dvě kandidátky, které se liší v jediném signatáři, a nemají být platné takové, kde jsou signatáři identičtí, to věru odporuje vší logice, šlo by o (právní) normu pro normu. Podobně je takový výklad poněkud na štíru i s doslovným výkladem odst. 1, který nehovoří o skupině, ale toliko o navrhujících poslancích/senátorech.

Proti druhému výkladu hovoří smysl zákona. Ten, má-li v duchu zastupitelské demokracie učinit hlas zákonodárce přibližně ekvivalentní hlasu jeho constituency, nedůvodně tyto voliče proti jejich zástupci zvýhodňuje: občan totiž může podepsat libovolný počet kandidátských petic, a všechny budou platné; lišit se musí pouze navrhovatel, nikoli petenti, přičemž budiž podotknuto, že podmínka odlišnosti navrhovatele je sama o sobě nelogická a nesmyslná, protože významná je tu pouze petice, nikoli, kdo ji formálně předkládá.

Poněkud jednodušší je otázka, co s kandidátkami v případě, že se přikloníme ke druhému výkladu. Tam je situace zřejmá: zákonodárce tím, že poskytl podporu více kandidátům, porušil zákon, a neplatné proto budou všechny kandidátky touto vadou postižené.

Řekl bych, že podobně jako ve volbě předchozí se opět máme na co těšit!
Komentáře   
0 # Anonymní 2017-11-08 16:57
"Ten, má-li v duchu zastupitelské demokracie učinit hlas zákonodárce přibližně ekvivalentní hlasu jeho constituency, nedůvodně tyto voliče proti jejich zástupci zvýhodňuje" tenhle argument není validní, protože zákonodárci jsou po přepočtu na počet jejich voličů oproti občanům zvýhodněni, takže je logické, pokud to zákon vyrovnává tím, že občané mohou podepsat více peticí.

Yossi
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2017-11-08 17:00
Ano, to je pravda. Tím poměrem (cca 1:10) se ale také zohledňuje fakt, že získat podpis zákonodárce je technicky jednodušší než získat ekvivalentní počet podpisů pod peticí: ne každý potenciální podporovatel petici k podpisu dostane.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Jan Vučka 2017-11-08 18:09
Tento argument také nepokládám za přesvědčivý. Stejně tak by bylo lze tvrdit, že cílem je zhruba vyrovnat počet občanských a počet parlamentních kandidátů. V reálu je totiž jednodušší obejít 200 lidí na jednom místě než pár set tisíc na ulicích. Takže zákaz dublování poslaneckých/senátorských podpisů povede k tomu, že že obvykle bude cca pět parlamentních kandidátů a cca pět občanských kandidátů.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2017-11-08 17:09
Taky mě napadá, že může být ohromná legrace s ústavněprávním vypořádáním mezi poslancem, který duplicitní podporou účast kandidáta zmaří, a tímto poškozeným. Ten nemá nejmenší možnost, jak vadu návrhu odhalit, a přesto bude ze hry venku. Joj, tohle bude velkolepé!
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Unknown 2017-11-08 17:51
TP:
spíše bude legrace vypořádání mezi neúspěšným kandidátem a MV, které - jak vím z tisku - v rámci nějakého metodického materiálu a dnes i ústy svého náměstka prohlásilo, že takovýto postup možný je a že jej jako správní orgán bude akceptovat.

Celkově by jistě byla legrace, pokud by pak neúspěšný kandidát napadl žalobou výsledek voleb tvrdíc, že se jich nemohl zúčastnit v důsledku nezákonného rozhodnutí správního orgánu...

PV
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Jan Vučka 2017-11-08 17:45
O kvalitě onoho zákona svědčí i to, že podle § 21/1+2 podávají kandidátní listinu oni poslanci (navrhovatel), kdežto podle § 21/3 věta čtvrtá ji podává kandidát (navrhovaný). Po dalších rozporech už jsem raději nepátral.

Obávám se, že volební normy i judikatura jsou u nás prokleté. Nebo nejsou prokleté, pouze jim jejich tvůrci nevěnovali dostatečnou pozornost, a proto jsou plné mezer a nekonzistencí.

Jeden aspekt jsem nedávno popisoval na Jiném právu, které však již nečtete.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2017-11-08 18:02
Ještě funguje? Netušil jsem…
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Jan Vučka 2017-11-08 22:16
Stále. Hnusná sebepropagace, ale když už jsem to zmínil:
Kauza Jiří Hlavatý a kdy zaniká mandát senátora
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2017-11-09 17:16
@JV 2017-11-08 17:45
"Ministerstvo vnitra zašle seznam kandidátů ..., kteří podali kandidátní listinu, Úřadu..."
Třeba je to záměr. Ministerstvo má poslat Úřadu seznam osob, které kandidují a současně podali alespoň jednu kandidátní listinu (vlastní nebo cizí). Kandidáty, kteří se nechali navrhnout někým jiným a sami nikoho nenavrhli, Úřadu bonzovat netřeba... :D
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Jan Vučka 2017-11-08 18:01
Skupinový výklad dle MV je dosti krkolomný a nevzpomínám si na jinou normu, kde by se pojem "x-ové" vykládal tak, jak to dělá MV. Proto jej pokládám za nesprávný.
Ale po zkušenostem s minulým sčítáním procent u podpisů je zjevné, že u nich sedí nějaký velmi kreativní člověk.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2017-11-08 18:07
Jestli jsem Mlsnu správně pochopil, oni to chtějí vykládat tak, že se všichni budeme tvářit, že tam to ustanovení vůbec není, spoléhajíce na to, že NSS nepřipouští volební žalobu proti účasti neoprávněných kandidátů; což je mimochodem značně sporné, protože proč bych já měl dát pět milionů za petici s 50 tisíci podpisů, když někdo jiný to má zadarmo, v rozporu s jasnou dikcí zákona, ze Senátu.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2017-11-08 18:39
Nepracuje tam Henryk Lahola?
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2017-11-09 07:42
"Velmi kreativní člověk" je eufemismus pro funkčně negramotného ignoranta, nebo pro všeho schopného sabotéra?
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2017-11-09 08:56
Jsem spíše zvědav na to, který smělec bude ve smyslu § 89 odst. 4 shledán aktivně legitimovaným.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2017-11-08 22:44
A není spíše rozhodující, co je v Ústavě? Ta žádné omezení nepřipouští, zákon má stanovit prováděcí podmínky v souladu s ní, ne omezovat, co je v Ústavě poměrně jasně napsáno. A podle Ústavy stačí deset senátorů, kolik může který senátor navrhnout kandidátů, respektive připojit se k návrhu, v Ústavě řečeno není a zákon tak akorát může stanovit, jak má vypadat návrh či jaké formální náležitosti má splňovat - ne to, jak je někdo omezen v počtu návrhů.

Takže ustanovení zákona není dle mého v souladu s Ústavou a tedy je neplatné a nemá cenu pitvat, co si o tom myslí ministerstvo.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2017-11-09 05:34
S tím nelze souhlasit, protože Ústava se k otázce, kolik smí poslanec/senátor navrhnout kandidátů, nevyslovuje.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # David Schmidt 2017-11-11 22:15
Ústava obsahuje pouze jedinou omezující podmínku u parlamentního kandidáta: počet navrhujících zákonodárců.

V souladu s tím je třeba vykládat zákon, který ostatně ani není - v této věci - v rozporu: "navrhující poslanci" je výslovná legislativní zkratka pro "nejméně dvacet poslanců", nikoli pro "navrhující poslance".

Pokud by nastala situace, že stejná skupina poslanců navrhne jiného kandidáta, pak by bylo nutné citované ustanovení zrušit jako neústavní.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2017-11-12 06:09
Ústava explicie neomezuje počet kandidátů, které může jeden zákonodárce podpořit, a vámi předestřený výklad je rozumný. Rovněž se přikláním k názoru, že podústavní norma, § 21 odst. 2 VolPR, není ústavně konformní.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Martin 2017-11-09 11:41
Pane Pecino, podle vás by tedy bylo legitimním omezením, pokud by nějaký zákon, např. Jednací řád PSP, stanovil, že každý poslanec smí za jedno volební období předložit toliko jeden návrh zákona? Zde se Ústava taktéž nevyslovuje, kolik těch návrhů smí každý poslanec podat.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2017-11-09 11:53
To není dobrý příklad. U presidentské volby je rozumný výklad Ústavy jak ten, že poslanec/senátor dává svým návrhem kandidátovi určitý atest, a tedy těchto návrhu může učinit i několik, jak výklad, že může svůj hlas využít pouze jednou.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # gogo 2017-11-09 12:49
Já mám dojem, jako by ústavu psal horší amatér než jsem já. Kdykoliv se něco na té úrovní koná, téměř vždy jsou kolem toho tahanice a když by měla ústava dát vodítko, tak je vykládána různě. Člověk by řekl, že když se píše takový nadzákon, tak bude napsán obecně v principech, ale zcela jednoznačně v procesech, aby když už se k ní bude potřeba obrátit (tj. v krizi), tak aby ona sama vedla jasně a ne že bude ještě krizi prohlubovat.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2017-11-09 13:00
Ten dojem nemáte jen vy. Ústava je zcela mimořádně špatný zákon, který se nesmí kritisovat jen proto, že se na jeho vytvoření podíleli současní i minulí mocní a zasloužilí právníci.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2017-11-09 16:03
Volební komise měla jinou metodiku pro ODS a jinou metodiku pro ostatní politické strany a hnutí?

Soud přepočítá preferenční hlasy pro ODS ve středních Čechách
praha.idnes.cz/.../...
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2017-11-09 17:40
Dovoluji si upozornit, že sankcí za nedodržení podmínek § 21 není automatická neplatnost kandidátní listiny, nýbrž i taková listina se projedná podle § 26. Zmocněnec senátorů by měl být tedy vyzván, aby závadu odstranil. Což by asi mělo znamenat ukecat patřičný počet dosud nezadaných senátorů, aby se pod návrh podepsali místo senátorů promiskuitních; ale při kreativitě specialistů z MV to může klidně znamenat cokoli jiného...

Otázkou je, zda je MV povinno výzvu zopakovat, pokud se po doplnění bude situace opakovat - tedy pokud stejné dosud nezadané senátory zverbovaly fan kluby obou postižených kandidátů.

Aneb Kocourkov volí starostu...
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2017-11-09 17:58
Otázkou je, zda je MV povinno výzvu zopakovat, pokud se po doplnění bude situace opakovat - tedy pokud stejné dosud nezadané senátory zverbovaly fan kluby obou postižených kandidátů.

V takovém případě by se mohlo losovat.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
Přidat komentář