Na otázku obsaženou v nadpisu, tedy zda je Česká republika právním státem, zajisté nelze odpovědět binárně, ano nebo ne. Zajímavé ale může být zamyslet se, zda se tato odpověď, ona hodnota na stupnici ano–ne, v čase mění, a kterým směrem se posouvá.

Je tedy rozumné a účelné zeptat se, na příklad zda a o co lépe jsou v této zemi naplňovány podmínky materiálního právního státu v r. 2010 než tomu bylo před deseti lety, v r. 2000. Některé složky této odpovědi lze přitom podepřít statistickými daty, v jiných nezbývá než se spolehnout na subjektivní dojem.

Domnívám se, že kritéria kladená na právní stát jsou Českou republikou naplňována stále špatně, a co hůř, míra této neuspokojivé situace má tendenci se v čase zvyšovat. K tomuto závěru mne vedou následující fakta:

1. Vymahatelnosti práva měl napomoci vznik instituce soudních exekutorů, avšak v praxi se ukazuje, že tomu není: i přes serii novel exekučního řádu stát stále nemá prostředky, jak tyto svérázné podnikatele v právu účinně kontrolovat, a poškození se proti abusivně postupujícímu exekutorovi nedomohou ochrany.
2. Kvalitě právního státu uškodila existence podvodných rozhodců a rozhodčích společností a stále více se rozmáhající praxe zákazníkům vnucovaných rozhodčích doložek. Ani legislativa, ani judikatura prozatím neposkytuje spotřebitelům ochranu a rozhodčí řízení je spíš než vládou práva doménou svévole a bezpráví.
3. Rychlosti soudního řízení věnovala exekutiva velkou pozornost, zejména pod tlakem serie štrasburských rozsudků proti České republice. Novelisace stížnostního řízení (a institut návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu) přinesla jen malou změnu k lepšímu. Soudní pře se stále vlečou, a soudci nejsou motivováni rozhodovat spory rychle a efektivně.
4. Naprostým šlápnutím vedle bylo neuvážené zvýšení hranice bagatelního sporu ze dvou na deset tisíc korun, provázené ztížením dostupností dovolání. Soudní rozhodování se tak stává rychlejším, avšak jeho kvalita utrpěla.
5. Možná nejtěžší ranou vymahatelnosti práva bylo zavedení kauce pro nařízení předběžného opatření. Ačkoli původně likvidační výše kaucí byla v loňském roce snížena, je to další důvod, proč je na místě tvrdit, že se kvalita právního státu za posledních deset let zhoršila.
6. Státní zástupci a soudci se stále pohybují v demotivujícím prostředí, kde požadavek nezávislosti vede k faktické beztrestnosti. Zklamáním je speciální smíšený kárný senát zřízený u Nejvyššího správního soudu: svou mírností a alibismem předčil i ta nejpesimističtější očekávání.
7. Tristním zůstává stav české advokacie: advokát je tu redukován na zprostředkovatele účasti v jakési bizarní sázkové hře, a komora je přitom ochotna hájit advokáty proti jejich klientům i v případech těch nejfrapantnějších excesů.
8. Zpolitisoval se Ústavní soud, jenž se stal v několika případech odkladištěm emeritních politiků, kteří při rozhodování prosazují stranický zájem. Procedura přitom nedovoluje Ústavnímu soudu vybírat si z ústavních stížností jen některé a kvalita a věcná správnost odmítavých usnesení je obecně bídná, bez tendence ke zlepšování.
9. Stále není k disposici bezplatný systém základních právních informací, a to ani v rudimentární podobě, která by dovolila zjistit text dané právní normy aspoň v aktuálně účinném znění. Na druhé straně se zlepšila dostupnost judikatury tří nejvyšších soudů.
10. Telefonní justice stále žije, a kausa Jiřího Čunka ukázala tento fakt v celé jeho ohavnosti.
11. Korupce bují. Soudy sice zveřejňují rozvrhy práce, ale není problém zajistit účelové přidělení věci vybranému soudci nebo senátu, přičemž procedura je obvykle vytvořena tak, že není v silách takto poškozeného účastníka řízení pochybení prokázat.
12. Novým aspektem výkonu postkomunistické spravedlnosti je možnost získat neoprávněně vysokoškolský diplom v oboru práva. Plzeňská aféra se netýká jen politiků, ale i několika státních zástupců a nejméně jednoho soudce.

I když tedy v některých dílčích aspektech, např. v rychlosti řízení nebo v možnosti vymoci rozsudkem přiznané právo, je dnešní situace lepší než před deseti lety, celkový posun je spíš negativní. Justiční reforma přitom nezaujímá dominantní postavení v programu žádné politické strany: už několik let je to něco, o čem se ve slušné společnosti prostě nemluví.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)