Autorem blogu je 
Bohumil Havel napsal na Jiné právo (zajímavý) článek o judikátu NSS k právu revisora použit proti černému pasažerovi násilí. Připsal jsem komentář, že tímto problémem jsem se zabýval už na svém blogu, kde jsme po delší diskusi nedospěli k jednoznačnému závěru, a připojil link, s tím, že nic jiného bych k problému stejně asi nenapsal.
Smůla: místní censoři komentář nepropustili; buď jsem na Jiném právu závadný já, nebo jakákoli zmínka o mém blogu.
Co se dá dělat, své komplexy si jiní
právníci musejí vyřešit sami mezi sebou. Domníval jsem se, že tuto fasi už mají za sebou a dokážou být velkorysí. Mne naopak by ani nenapadlo, že bych snad vymazal komentář, jímž by někdo k postu na Paragraphu upozornil, že stejnou problematiku řešili už jinde, navíc pokud by šlo o link na objektivně zajímavou a cennou diskusi.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Tuhá censura na Jiném právu nepolevuje
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 3943
Komentáře
1) Je naprosto zřejmé, že možnost omezit svobodu druhého u přestupku nemá být silnější než u trestného činu.
2) Navíc bychom se asi shodli v tom, že ona možnost nemá být ani stejná, ale slabší.
3) Jenomže 76(2) je formulovaná takovým minimalistickým způsobem, že už není kam ustoupit, tedy už nelze myslet menší, ale přesto efektivní omezení svobody druhého ke zjištění jeho totožnosti.
Tomáš Sobek
NSS sice rozhodl způsobem, který mi vyhovuje. Ale rozumím Vašemu odlišnému názoru, tedy především důvodům, které Vás k němu vedou. (Zato Bohumilovým důvodům jsem tak úplně neporozuměl.)
Jinak víme oba, že akademické / justiční právnické prostředí se vyznačuje vzýváním ega, autoritářstvím, vytvářením zájmových skupin, absencí snahy o objektivitu a hrami "král vysílá své vojsko" (zdálo se mi, že na nový občanský zákoník musí každý z Plzně / Eliáš-teamu psát ódy, zatímco každý z Brna opak). To proto, že tolik právních řešení závisí na hodnotovém posouzení -- které určí ten nejmocnější.
Kvalitní tvorba / aplikace práva vrcholnými soudy sice myslím vyžaduje jistou představivost, jistě i životní zkušenost, logické uvažování a schopnost domýšlet souvislosti. Tyto vlastnosti se ale obtížně zjišťují; Každý, včetně nás, si může nalhávat, že je jimi obdařen. Pokud ve skutečnosti není, nemusí se na to hned tak přijít.
Názorně: nahradíte-li kvalitního učitele práva hlupákem, pozná se to méně, než když hlupákem nahradíte kvalitního učitele matematiky.
Určitá střízlivost, věcnost, objektivita, prostě critical thinking, které je příznačné pro vědy opírající se o matematiku / empirii, mi v právnické komunitě chybí. Tím nechci říci, že bych byl "jediný spravedlivý". Na to chodím po právnických bažinách příliš dlouho.
Mnohé přírodovědné či matematické objevy nebo třeba algoritmy či programátorská řešení jsou krásné. O čem to lze říci u práva?
Jan Petrov
Tento výklad TrŘ není ovšem vůbec samozřejmý, a samozřejmý není ani váš druhý postulát: nemůže být silnější, ale není žádný rozumný argument, proč by nebyla stejná, ledaže přistoupíte na mou ústavněprávní argumentaci hodnotou osobní svobody a principem proporcionality, což z nějakého důvodu nechcete.
Navíc je tu určité zmatení pojmů, protože nešlo o zadržení přestupce-černocha, ale o přestupek zadržujícího revisora, a nutnou obranou (exkulpační přestupkovou), ve spojení se svépomocí (§ 6 ObčZ, pod což se subsumuje nutná obrana občanskoprávní) se hájil obviněný revisor.
Nechci? To je přece implicitní předpoklad mého argumentu. Protože je osobní svoboda ústavně chráněnou hodnotou a protože přestupek je méně závažný než trestný čin, měla by (z hlediska principu proporcionality) být možnost omezit svobodu druhého u přestupku slabší než u trestného činu. ...
TS
RSS kanál komentářů k tomuto článku