O nanejvýš kuriosní praxi celníků se zmiňuje server iHned.cz: ti ustanovují právnické osoby, občanská sdružení, proti jejich vůli opatrovníky účastníkům řízení.

Tato praxe je nejen nezákonná, ale i protiústavní, neboť nikomu nesmí být – až na výjimečné případy – uložena povinnost vykonávat nucené nebo povinné práce. Česká Listina ve svém čl. 9 odst. 2 písm. d) in fine sice obsahuje možnost uložit zákonem nucené práce, je-li to nutné "pro ochranu práv druhých", avšak Úmluva je nekompromisní: výčet výjimek v čl. 4 odst. 3 je úzký a povinnost zastupovat v řízení druhého se pod ně podřadit nedá.

Kreativní výklad celníků není v souladu ani s judikaturou Ústavního a Nejvyššího správního soudu (např. III. ÚS 717/01, II. ÚS 27/2000 nebo 9 As 80/2008-57), která rovněž podmiňuje ustanovení opatrovníka jeho souhlasem, a to s jinou, neméně legitimní argumentací: když někdo tuto funkci a limine zastávat nechce, není dán předpoklad, že bude svědomitým opatrovníkem, a je proto na místě jej opatrovnictví zprostit.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)