Na českém Internetu je k vidění leccos – a leckdo. O week-endu rozbouřil jeho vody případ zoufalců ze společnosti Alpiro s. r. o., kteří na své doméně ssls.cz prodávají serverové SSL certifikáty, vlastní i – patrně za provisi – cizí. Protože již přibližně rok je k disposici ta samá služba poskytovaná Let's Encrypt bezplatně, není příliš divu, že jejich tržby nestoupají, ale spíše klesají, čí přímo padají.

U vědomí čehož si řečení podnikatelé vzali seznam svých zákazníků, kteří neprodloužili předplatné, a ty z nich, kteří nyní používají certifikát od řečené bezplatné konkurence, oslovili tímto výhružným textem (originál). Ve stejném duchu je nesen i jejich tester domén, který certifikáty od Let's Encrypt výslovně nedoporučuje.

Protože text e-mailu obsahuje řadu nepravdivých nebo silně zavádějících tvrzení, jako že Let's Encryptu hrozí ukončení podpory v prohlížečích, sklidili podnikatelé místo přílivu nových klientů výsměch.

Po právní stránce jde o typický příklad nekalosoutěžního jednání, jež kombinuje delikt nedovolené klamavé a neobjektivní srovnávací reklamy se zlehčováním.

Klamavou srovnávací reklamou je např. tvrzení, že Let's Encrypt není na rozdíl od poskytovatelů propagovaných Alpirem prestižní [prestižnost značky nelze objektivně posoudit a proto jde o zakázané jednání podle § 2980 odst. 2 písm. c) ObčZ a contrario], jejich SSL certifikáty se nehodí pro e-shopy a mají některá technická omezení, což již řadu měsíců neodpovídá skutečnosti; jediný nedostatek, který jsem při instalaci certifikátů od Let's Encrypt na cca 15 svých domén a subdomén narazil, je nemožnost, resp. složitost automatické prolongace u IPV6-only domény, jinak jde o certifikáty plně srovnatelné s komerčními ekvivalenty.

Zlehčování spočívá v tom, že soutěžitel o konkurenčním produktu nebo službě rozšiřuje nepravdivé informace – což je případ neexistující hrozby vyřazení kořenových certifikátů Let's Encrypt z prohlížečů – anebo takové pravdivé informace, které jsou přesto schopny konkurenta poškodit. I tato skutková podstata nekalé soutěže byla naplněna vrchovatě.

Chlapci (případně dívky) z Alpira si patrně říkali, že co dlouhodobě prochází Microsoftu a BSA, projde i jim. O tom poněkud pochybujeme, protože Microsoft drží své zákazníky v šachu důmyslným systémem vendor lock-in (a ve svých kampaních lže podstatně méně než Alpiro) a BSA provozuje v České republice své podivné podnikání bez právní subjektivity, tedy na hranici legality, či spíše za ní. Alpiru naopak hrozí nekalosoutěžní žaloby jak od konkurentů – žalovat ho smějí všichni soutěžitelé, kteří byli poškozeni, ne tedy nutně jen Let's Encrypt, tak od spotřebitelských organisací a samotných napálených spotřebitelů. Ti všichni mají nárok na náhradu škody a na přiměřené zadostiučinění, které by v případě, že by v České republice fungovaly soudy, bylo pro Alpiro spolehlivě likvidační.

Jak však řečeno, to vše je jen theorie, Česká republika je dosud jen demo-versí právního státu a kromě určité negativní publicity, jež rychle odezní, nepocítí zřejmě Alpiro následky svého neethického a protiprávního jednání vůbec nijak. Nejhorší variantou je, že lidé namísto racionální volby bezplatného certifikátu Let's Encrypt budou opravdu připlácet tisíce korun ročně za zelený adresní řádek (odpovídající certifikátu EV s mírně vyšším stupněm ověření držitele domény), přestože jeho faktický přínos k bezpečnosti transakce není o mnoho větší než proužek navíc na teniskách Adidas, modrá tečka na přístrojích značky Blaupunkt anebo žlutá ploutev tuňáka, kterou se jako konkurenční výhodu kdysi snažil marketovat jistý nejmenovaný dovozce mražených potravin podřadné jakosti, přestože u tuňáka žlutoploutvého jde o feature, nikoli o přidanou hodnotu.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)