Tak nám po delší těžké nemoci zesnuly komentáře na Jiném právu. R.I.P.

Jiné právo je blog věnovaný právu, který založila koncem roku 2006 skupina mladých českých právníků, "hochů, co spolu mluví", a který díky určité výlučnosti i velmi rozumné redakční politice získal zakrátko pověst prestižní publikace, kterou číst patří k dobrému tonu a do níž přispívat je znakem, že dotyčný v českém právu něco znamená. Je fakt, že některé texty jsou laděny hodně oficiosně, ba devotně, ale to je přirozený atribut právnické profese i vyjádření faktu, že bloggeři jsou kariérně na vzestupu a nemohou si dovolit otevřenou kritiku těch, kteří o jejich dalším osudu rozhodují.

Stejně zajímavé jako samotné blogposty byly i komentáře, zpočátku neregulované a volně plynoucí, někdy se svěžestí horské říčky, jindy, pravda, s kvalitami blízkými kanalisační stoce, jak už to v anonymním prostředí Internetu bývá nevyhnutelné.

Kamenem úrazu se stalo, že vedle osobností, jejichž odborné renomé nelze zpochybnit, jako je Zdeněk Kühn nebo Jiří Kindl, někteří ze zbylých "otců zakladatelů" jsou, smím-li parafrasovat Vančuru, právníci sice jen prostřední, ale tím ambiciosnější a tím více usilující o čistotu a positivní ladění komentářů. Ideálem byl komentář pochvalný, tolerovaly se texty neutrální, avšak poznámky kritické byly vnímány jako krajně nežádoucí a pokud možno eliminovány.

Nejprve byly zakázány přezdívky, čímž se sice diskuse kultivovala, ale v důsledku z ní zmizela řada zajímavých osobností, které by se s ohledem na své postavení netroufly pod posty podepisovat svým skutečným jménem: ne každý má tak tolerantního šéfa, aby mu dovolil na blog psát pod svým jménem, jako právník presidentské kanceláře Pavel Hasenkopf. Bloggeři sice deklarovali, že dovolí pseudonymy, pokud sami budou vědět, kdo pod nimi píše, ale fakticky to nedodržovali a celkem bezdůvodně a eraticky různé příspěvky pro tento údajný důvod mazali.

Poté byla zavedena moderace, která diskusi fakticky utlumila, a nakonec věci dospěly tak daleko, že již řadu dní na Jiném právu nesměl být publikován jediný komentář, neboť žádný text nevyhověl představě správců blogu o správném ladění: přípustné by patrně byly toliko komentáře začínající vzýváním velikosti Komárka, Bobka, Molka et cons., asi tak, jako na arabském trhu nabízejí prodejci ovoce invokací: "Ve jménu Alláha, fíky!"

I já jsem na Jiné právo svými komentáři řadu měsíců přispíval – a byl za to bloggery nenáviděn a ostouzen (a označován mimo jiné za "grafomana, který radostně diskutuje sám se sebou"). Snažil jsem se o maximálně vstřícný přístup, bez jakýchkoli provokací a excesů. Už tak činit nebudu, nenechám na sobě štípat dříví; nemám dál vůli snášet šikanu lidí, z nichž některých si odborně a lidsky vážím stejně málo, jako si oni váží mne – nechť žije sebeoslavný monolog, nová to forma českého blogu!

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)