Téměř dokonale stranickým hlasováním, v poměru 105:63 hlasů, přehlasovala poslanecká sněmovna senátní veto novely přestupkového zákona zavádějící sankci zákazu pobytu, populistický návrh chomutovské exprimátorky Ivany Řápkové (ODS). Nyní zbývá jen podpis presidenta, jehož odepření (presidentské veto) by bylo za situace, kdy bylo celkem hladce přehlasováno veto senátní, spíše jen gestem a malichernou obstrukcí.
Novele, svým účelem zřetelně protiromské, je vytýkána možná protiústavnost daná rozporem se základním právem na svobodu pohybu a pobytu, již omezit je možno pouze, jestliže je to nevyhnutelné pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku, ochranu zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých a na vymezených územích též z důvodu ochrany přírody (čl. 14 odst. 3 Listiny).
Že nová sankce neobstojí v přezkumu ústavnosti, si ale nejsem vůbec jist.
Samotný institut zákazu pobytu jako jedné z forem trestu, zpravidla ukládaného souběžně s trestem jiným, jen zřídka samostatně, je tradiční: máte-li stejně jako já rádi francouzské filmy, jistě si vybavujete scénu, kdy delikvent, čerstvě propuštěný z vězení, odjíždí z Paříže na venkov, protože mu byla uložena interdiction de séjour. Zákaz pobytu zná i české trestní právo (§ 75 TrZ/2009).
Mám za to, že ke zjištění, zda taková sankce může být uložena i za přestupek, Ústavní soud aplikuje dvojí test proporcionality.
V prvém bude zkoumat, zda je za zákonem vymezenou přestupkovou recidivu skutečně nezbytné a přiměřené omezit právo pachatele na svobodu pohybu a pobytu, protože to pro něj může mít značně citelné – a výrazně disproporční – důsledky.
Za druhé bude na místě se přesvědčit, zda je dostatečně zajištěno, že obviněnému nebude možno zakázat pobyt v místě skutečného bydliště (nikoli tedy nutně v místě, kde je přihlášen k trvalému pobytu), neboť taková sankce by mimo jiné zasahovala i do jeho ústavního práva na rodinný život.
Domnívám se, že novela jako ústavně konformní nakonec projde, nikoli s vlajícími prapory
, spíš o fous, a Ústavní soud připomene, že sám výrok o ústavnosti ještě nevylučuje možnost protiústavní aplikace – jako by snad některý z postižených byl reálně schopen domoci se svých práv v odvolacím řízení, případně v řízení o správní žalobě.
Obce poté začnou novinku využívat, samozřejmě bez ohledu na Ústavním soudem anticipovaná omezení, a přestupkoví recidivisté, z největší části ovšem Romové, budou tímto způsobem nuceni vystěhovávat se s celými rodinami z míst, kde fakticky bydlí, a hledat si nový domov tam, kde je protiromská legislativa využívána benevolentněji.
Ivana Řápková bude mezitím zvolena vděčným elektorátem senátorkou, a není vyloučeno, že bude kandidovat i na presidentku republiky.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
K zákazu pobytu za opakovaný přestupek
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 2446
Komentáře
Považuju ale za zbytečné otravovat s tím ÚS, jde-li o paskvil tak nebývalého formátu, že to lze zarazit už mnohem dřív - o což se pokusil Senát, když to i hlasy pravice jednomyslně vrátil. Ale poslanci zřejmě rádi zaneřáděné, resp. nesrozumitelné a nepoužitelné, zákony...:-(
Řápková, kdyby opravdu chtěla něco řešit, pak:
a) by místo trestu zákazu pobytu opsala do PZ trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce - tam by ani nemusela rozlišovat mezi domácími a přespolními,
b) se pod to raději sama nepodepisovala.
Platí-li, když nevím o rozhodnutí, že mne nelze TRESTNĚ POSTIHNOUT, nemělo by platit i že zaneřáděné, nesrozumitelné a nepoužitelné zákony nelze použít???
(nebo lze použít nepoužitelné zákony?) Lze vykouřit dřevěnou cigaretu?
Potom, TRESTNÍ POSTIHY: myslel jsem, že správní právo je o výchově ne o trestání. Nebo se zase pletu?
Mirek Vorlický
Osobně jsem právě tu protiústavnost moc neřešil (ono je to takové čarování, byť asi v testu proporcionality by většina konkrétních zákazů neobstála a na 75% asi ani sám zákaz en bloc); řešil jsem spíš praktickou neaplikovatelnost, potažmo nebývalé riziko svévole.
Osobně se domnívám, že mohou existovat i případy, kdy zákaz protiústavní nebude - např. pokud bude někoho neodbytně přitahovat určitá lokalita, kde pak dělá lumpárny (ti kapsáři - to už je ale t.č., ne?). Na to by ale stačilo přeformulovat omezující opatření, které jsou nyní příliš úzké (hospoda, stadion, kulturák, nikoliv už ale třeba určitá ulice, náměstí apod.). Netřeba ale zakazovat celý katastr obce.
Také bych byl pro širší výčet sankcí, včetně alternativních, což nikdo neřešil a ani MV to v připravovaném novém komplexním zákoně o správním trestání neupravuje.
Potenciální protiústavnost ale vidím i v nesrozumitelnosti zákona a nebývalém vršení pojmů, které vyžadují další výklad a multiplikované správní uvážení. Ústavně konformní aplikace by pak byla spíš výjimkou než pravidlem.
Nevadí mi principiálně zákaz pobytu, pro určité případy, ale nechápu, proč to nemohl psát někdo, kdo to je schopen kvalitně sepsat. Naopak mi ale silně vadí ta motivace k sepsání toho, co Sněmovna schválila - jen kvůli gestům se Sbírka rozšiřovat nemá.
Pokud ÚS tu sankci zruší, pak nejspíš jako nepřiměřenou za pouhý přestupek, kvůli "technickému provedení" stěží.
Prezident vetoval zákon o přestupcích
ano, pane. Jen mne překvapuje jak jste k porušování Ústavy shovívavý. Správní orgány nesmějí sankciovat (trestat) ani dnes. To že tak činí, je bída občanů tohoto státu. Je třeba republiku usadit do společnosti právních států, jako to zřejmě bylo do 1950, jak píšete, tedy:
přestupek = nejnižší stupeň trestného čínu (ale smím jej jak píšete, bez soudu přiznat, což u vážnějších trestných činů nelze)
správní soudy odpadnou následně samy = zůstanou pouze soudce obecné
uznat hierarchie soudů, vyšší soud rozhoduje a věc nevrací soudu nižšímu = vždy platí rozsudek soudu vyššího.
Přestat používat výraz NEPRAVOMOCNÉ rozhodnutí soudu. Rozhodnutí je vždy pravomocné, odsouzený má ale nějakou dobu se proti rozsudku odvolat.
Zrušit čl.112 Ústavy, který ji de facto deklasuje na nic. Protože Ústava není, aby byla na nic, je zcela zřejmé, že tento článek je práce 5.kolony a jako takový protizákonný.
Vše co odporuje Ústavě, sice může být napsané, ale není to použitelné, což vyplývá z podstaty věci. Není třeba předešlou Ústavu rušit, byla zrušená ustanovením nové., atd., atd. (Než můžete sázet nový les, je logické, že starý musí být vykácen. Nemůžete sázet mezi starými stromy. Ti nový les udusí.)
Mirek Vorlický
- co je na tom protiústavního? To je přání, ne realita, alespoň do doby, než se nejen dohodneme, že tu máme dělbu moci, ale také na tom, kde přesně vedou hranice ... nemusím hned o všem, co mi vadí, říkat, že je to protiústavní.
- proti čl. 112 nic nemám, jen by místo ústavní pořádek měl být uveden správný překlad ze slovenštiny, totiž ústavní řád;
- není mi jasné, co máte proti výrazu nepravomocné rozhodnutí soudu. Nenídůležité, jak se to jmenuje, ale co to obnáší;
Jinak nic nenamítám. Ale jestli si myslíte, že to mohu prosadit, pak poněkud přeceňujete můj vliv. Kdybych to mohl udělat, udělal bych to už dávno.
Je zajímavé, že důsledky (korupce, podvody, krádeže, dlouholeté a nekončící soudní pře, žádný dobrý slovník jazyka českého) nějaké situace jsou v česku celkem dobře vnímány (kromě slovníku), ale příčiny nikdo nehledá.
Ústava
Připadá mi, že Ústavu vnímáte jako nějaký cíl, ke kterému možná dojdeme, možná ne. Já ji chápu jako zákon, který musíme dodržovat, a když vidím, že její zákony nejsou dodržovány, vadí mi to. Princip Ústavy (viz
preambule a její první dva články) spočívá v tom, že svobodní občané přistoupili na omezení své svobody a svého přirozeného práva, ale jen do té míry, že smějí být trestáni a omezováni na svobodě mocí soudní a jen v souladu se zákony. Vůbec nechápu, jak je možné, že se v česku nechápe, že žádný úřad nebo úředník není oprávněn někoho trestat. V tom vidím porušování Ústavy. Společnost v ČR se v 1950 vrátila do feudálního zřízení - sám to přiznáváte, a stále tam je? A Vám to nevadí??
čl.112
Jde mimo můj rozum, že se Vám nepříčí. Vysvětlení by ale vyžadovala delší diskusi. Metaforu na něj by ne každý pochopil.
Slova nejsou důležitá.
Jste naivní. Můžete vysvětlit, proč komunistický režim zakazoval výtisk slovníku jazyka českého? Četl jste někdy Orwella? Je VELICE důležité nazývat věci správnými jmény a je velice důležité, aby správně popsaná věc měla svoji správnou podstatu. Tyto dva atributy musejí být v souladu. Není-li to tak, skutečnost na sebe vezme podobu nesprávného slova. Tím, že se především zdůrazňuje, že rozsudek není pravomocný, lidé získávají dojem, že se nějak nepočítá...jakou pravomoc může konečně mít soud, když vydává nepravomocné rozsudky? To jsou naprosté nesmysly. To potom vede k tomu, že NSS závazně rozhodne, že platy zaměstanců státních firem by se měly zveřejňovat (Právo, 13.6.12) a náměstek ministra financí řekne: nic se zveřejňovat nebude, chápete?
V česku došlo k naprostému rozpadu práva, právní chápání zde není pomalu žádné, ani mezi právníky a soudy. Jináč v citovaném případě (je-li popsán v Právu aspoň obecně správně) by celý NSS šel dobrovolně do kopru jako úplně zbytečný, včetně uklízeček a posledních sekretářek. Ale NSS asi nevadí, že jeho závazná rozhodnutí nejsou závazná. Kalousek poslal NSS do p....e. Co k tomu dodat?
Mirek Vorlický
RSS kanál komentářů k tomuto článku