Na Jiném právu píšeť Jan Vučka o zvláštnostech, které objevil, obíraje se trestními rozsudky v kause dopravní nehody Romana Janouška: text doporučuji, stojí za přečtení.

Dokazování v trestním řízení má vůbec svá špecifiká. Příkladmo platí nepsaná zásada, že důkazy navrhované obžalobou se zásadně připouštějí, kdežto u důkazů obhajoby se velmi pečlivě váží a zejména nemá-li obžalovaný obhájce, nebývá výjimkou jejich úplné zamítnutí. Je to logické: státní zástupce je jeden z nás, vlastně skoro soudce, kdežto obhájce, vyjma zvláštní obhajobu předstírající bytosti zvané ex offo, o níž arci tento text nebude, je nepřítel a profesionální kverulant, jemuž dlužno co nejrázněji zatnout tipec, protože se stejně před klientem jen předvádí, aby z něj vytáhl co nejvíc peněz na palmáre.

Připouštění a zamítání důkazních návrhů se řídí svérázně pojatou zásadou oportunity: provede se, co je v zájmu rychlého a snadného odsouzení obžalovaného, cokoli by mohlo tento proces narušit, se šmahem zamítá. Tak například v procesu Power soudkyně Okresního soudu Brno-venkov Lenka Nekudová zamítla téměř všechny návrhy, jimiž se obžalovaný Martin F. pokoušel prokázat, že učinil vše, co bylo v jeho silách, aby si ověřil, že provozem obchodu a organisací koncertů neporušuje zákon: důkazní návrhy obžaloby předtím akceptovala všechny, včetně prima facie nesmyslných, a tak před soudem během několik let trvajícího hlavního líčení defilovala pleïada roztodivných svědků, kteří nic neviděli a/nebo si nepamatovali, nikde nebyli a rozhodně nemohli ke zjištění skutkového stavu ani v nejmenším přispět, ale byli navrženi státním zástupcem a takový návrh je pro postkomunistického soudce svatý – o důkazech navržených obžalobou se nediskutuje, ty se prostě provedou. Důkazy navrhované obžalovanými přitom byly provedeny jen sporadicky, aby se neřeklo, přestože čl. 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy stanoví zcela jasně, že každý, kdo je obviněn z trestného činu, má právo vyslýchat nebo dát vyslýchat svědky proti sobě a dosáhnout předvolání a výslech svědků ve svůj prospěch za stejných podmínek, jako svědků proti sobě. Ale Bůh je vysoko, ESLP daleko…

Běžně je při dokazování k vidění i obcházení trestního řádu, jak o tom píše J. Vučka v případě předodposlechu zvuku zaznamenaného mobilním telefonem. Něco podobného jsme namítali v případě RWU, kde byly obviněným zabaveny počítače a mobily a znalec Jan Janka z nich extrahoval logy všech instantních komunikátorů, e-maily, SMSky atd. Na námitku, že jde o záznam telekomunikačního provozu, k jehož odposlechu nezískaly OČTŘ soudní příkaz, nadto za dobu daleko předcházející trestnímu řízení, soudkyně Daniela Reifová nereagovala, a jak víme, kvalitu obhajoby zhodnotila známým výrokem, že je jí obžalovaných líto, jak špatně je Robert Cholenský hájí. Naštěstí nebyla tím, kdo se smál naposled a nejlépe.

Ale vraťme se ke causes célèbres. Velmi kuriosní důkaz bude patrně proveden v případu obviněného exředitele Nemocnice Na Homolce Vladimíra Dbalého, totiž počítačový soubor, do něhož si obviněný zapisoval podrobnosti o své trestné činnosti. Mediální hodnota důkazu je ve vztahu nepřímé úměrnosti k jeho hodnotě procesní, jež je nulová: takový důkaz může být použit nejvýš k získání dalších, derivativních důkazů, rozhodně by neměl být před soudem prováděn; že by neměl být prováděn v novinách, je arci věc jiná, přičemž nelze vyloučit, že novinářům ho poskytla obhajoba, aby neutralisovala jeho účinky na soud.

Když se ovšem chce, tak se nepřipustí i důkaz jednoznačně použitelný. To se stalo v případě košické policejní hry na Abu Ghraib. Nenapadá mne jediný důvod, proč by neměl být záznam mučení pořízený jedním z pachatelů na mobil použit k usvědčení obviněných. Na Slovensku se ale na právo hledí ještě méně než v České republice, v soudní síni je nejdůležitější politický zájem, jak jsme poznali v případě Jana Antonína Bati. Slovensko si nemohlo dovolit veřejně připustit, že jeho policisté mučili příslušníky menšiny, a tak se prostě rozhodlo, jak stát potřeboval.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)