Ústavní soud, pro nás překvapivě, ve středu vyhlášeným nálezem zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení censury Internetu
, tedy povinnosti poskytovatelů připojení znemožnit svým zákazníkům přístup ke stránkám, na nichž se provozují nelegální hazardní hry.
Odůvodnění nálezu pokládáme za zcela povrchní: Ústavní soud vůbec nepochopil, v čem je problém, anebo, řečeno s PhDr. Faustem, v čem je jádro pudla.
Důvody, proč přistoupit k senátory požadované derogaci, můžeme rozdělit do čtyř skupin:
1. Důvody ideologické. Listina základních práv a svobod, arciže pod vlivem zkušeností s předchozím režimem, výslovně zakazuje censuru. Blokování hazardu není censurou v pravém slova smyslu, neboť za tu se tradičně považuje toliko státní dozor nad šířením politicky relevantních textů, avšak mohlo by se stát spouštěcím mechanismem, který by vedl k vykastrování Internetu jako svobodného media do čínské
podoby státního intranetu; jakkoli bychom asi mezi zákonodárci nalezli nadpoloviční shodu, že tyhlety počítače a internety
by se měly všechny zakázat, minimálně pokud jde o svobodu šířit podvratné, momentálním nositelům moci nepříznivé názory, taková změna je jednorázově nemyslitelná a bude-li k ní přistoupeno, stane se tak po krocích – a ať chceme nebo ne, povinné blokování hazardu je prvním z nich, prvním malým hřebíčkem do rakve svobody Internetu.
2. Důvody technické. Nález, stejně jako zákon, je dílem informaticky na samé hranici tuposti negramotných právníků. Znepokojující je už to, že operují s pojmem webová/internetová stránka, aniž by se pokusili definovat, o co se jedná, a aniž by jim někdo řekl, že internetová stránka není dávno identická s pojmem doménové jméno (to, ostatně, striktně vzato, ani nikdy nebyla), ale může jí být kus javascriptového kodu, kontejner, do kterého se obsah načte odjinud (AJAX, Flash, javový applet… – hazardně hrát se dnes dá nejrůznějšími způsoby), nebo dokonce jen URL s prefixem (schematem) data:
. Není zřejmé, co se má blokovat, a kdybychom se řídili methodickým doporučením ministerstva, zablokovali bychom spolu se stránkou mj. i maily a FTP účty, pokud by s hazardní hrou sdílely identické doménové jméno. Blokovat internetovou stránku přitom není to samé jako blokovat stránku webovou, protože existují kupř. i stránky gopherové. Pokud je zákon takto nejasný, nemá v právním státě nárok na existenci.
3. Důvody praktické. Jak vysvětleno, methodické doporučení ministerstva je neaplikovatelné, protože jím bude blokován legální obsah. Přitom však neexistuje žádný způsob, jak nelegální stránku v souladu se zákonem zablokovat. Představme si, že hazardní hra bude provozována na adrese https://www.domena.cz/hazardni-hra/
. Protože přenos je chráněn SSL/TLS, poskytovatel připojení neví a nemá jak zjistit, že zákazníkův browser chce právě na tuto stránku, dozví se IP adresu a číslo portu, avšak identická IP adresa přitom může být užívána naprosto legální stránkou https://www.domena.cz/legalni-obsah/
spravovanou jiným, svému poskytovateli služeb internetového připojení tržby generujícím zákazníkem. Zákon je tedy nejen nejasný, ale povinnost jím uložená je materiálně nesplnitelná.
4. Důvody právní. Všichni ti, kteří jsou blokováním dotčeni, tedy nejen provozovatelé hry, ale i uživatelé neprávem zablokovaných e-mailových účtů nebo stránek, musejí mít v právním státě právo na účinný opravný prostředek a na soudní ochranu. S ničím takovým arci zákon nepočítá, tyto osoby se budou horko-těžko domáhat postavení účastníků řízení a i když se ho domůžou, neexistuje mechanismus, jak dosáhnout neprodleného zrušení neoprávněné blokace; vše běží ve lhůtách týdnů a měsíců, přesně podle správního řádu. A ministerstvo je přitom oprávněno dát na seznam klidně www.google.cz
, bude-li mít pocit, že je někde na této doméně provozována nelegální sázková hra.
Jak předesláno, touha regulovat Internet je silná a česká vláda není sama ve snaze toto medium ovládnout. Zjištění, že Ústavní soud nebude tím, kde by se jí postavil do cesty, byť v daném případě spíše než z principiálních důvodů z pohodlnosti a neochoty o problému se něco dozvědět, je minimálně pro nás dosti zneklidňující.
Komentáře
Člověk dvakrát dítětem, to vskutku. Ale ty děti se alespoň chtějí učit a taky jim jen tak nedáte sirky.
Ve spojení s úředně posvěcenou faktickou neomylností se jedná o potenciálně smrtelný koktejl.
Jsem přesvědčen, že cílem je dostat pod kontrolu veškerou komunikaci a obsah. Ty postupné kroky je potřeba zaobalovat do populistických a dobroserských témat jako je kinderporno a hazard.
Fakt, že US nedochází, čemu je třeba čelit, není tak alarmující, ale jejich ingnorance tváří v tvář paskvilu, když by pro ně nebyl problém se zeptat čertvého absolventa IT oboru, nebo kdejakého uhrovitého geeka, hrozí do budoucna průšvihem.
Příště mohou klidně posvětit zákon přikazující řidiči autobusu nevozit lupiče.
No, mluvím s běžnými lidmi, a každý je (dle svého chování a tvrzení) mistr světa a děda vševěda zkřížený s ředitelem zeměkoule, co se schopností, znalostí a kompetence týče.
S lidmi se už nedá mluvil, a americké "you can do it" a "only positive" už zasáhlo plně do mysli českého člověka.
Proč by lidé výše postavení měli být výjimkou?
Každý běžný člověk (no ať nekacám, tak 80 % lidí) bude tvrdit jednu kravinu za druhou - a to přesně tak dlouho, dokud jasně nedostane nevývratný důkaz, že tvrdí ptákoviny. Následuje ostrá nenávist a protiakce směrem k tomu, který tu ptákovinu demaskoval.
Trochu jste zapsal. Reálnou a sebekritickou představu o svých schopnostech a znalostech má zhruba generace ročníků 1960-1975. Mladá generace by potopila barona Prášila (a to dokonce i při braní v úvahu, že mladí lidé vždy ve všech dobách jsou nekritičtí a přehnaně sebevědomí, je to jejich přirozenost). A stará generace seniorů až na výjimky funguje stejně - kupodivu nastal stav "stařešina neporadí".
Lež a tvrzení se staly běžnou zbraní proti jiným, diskuse už dávno není způsobem, jak se něco dozvědět či předat.
Miloslav Ponkrác
A na pohovory chodí většinou soudní lidé, i ročníky 90+. Těch velkohubých náfuků chodí naprosté minimum.
Já jsem psal ale o něčem jiném - člověk v roli soudce by měl mít vypěstované skutečné sebevědomí -ve smyslu sebeznalectví a jakmile se v oboru, který má posuzovat, dokonale nevyzná, měl by si být schopen opatřit příslušné proškolení (aby rámcově pochopil) nebo v nejhorším případě posudek (aby znal názor odborníka).
Kraviny tvrdíme kde kdo, hádáme se o ně po hospodách a vymýšlíme pro potěšení kdejaké pitomosti, ale většina z nás (doufám) by změnila mod, kdybychom dostali papír o Zemana a kladívko na odklepnutí soudního rozhodnutí.
Je opravdu děsivá představa, že nedouci a nafoukaní sluníčkáři rozhodují o přírodovědě nebo technice. Vždycky to demonstruju na příkladu EK a automobilismu - odhaduji, že norma EURO-12 zavede povinnost vyrábět v motoru palivo při jízdě pozadu.
Technici a síťaři plně podporují stíhání na internetu a cenzuru pomocí svých tezí typu "NAT je špatný", "skrývání je špatné", "každý by měl mít veřejnou IP adresu, aby bylo na něho přímo vidět a nešel přes prostředníky". Jinak řečeno, technickým řešením, které prosazují a chtějí prosadit (zejména v IPv6) - v podstatě ulehčují perzekuce, sledování a následnou (auto)cenzuru na internetu.
Technici a síťaři to nevidí, navrhují technická řešení pro počítačovou síť ve stylu "každý na síti i mimo síť je Mirek Dušín". Nemají přesah myšlení nad tokem oktetů v síti.
Vlády, státy a politici, ale ani soudci samozřejmě nemají tehcnické znalosti, na druhé straně seznam úspěšných politických a vojenských útoků a převratů, které změnily alespoň částečně politiku a svět je velice rozsáhlý. Jinak řečeno, internet se stal mocnou silou - a tak je třeba se na to podívat.
Kdybych byl král nějaké země, jdu také po internetu - jeho sledování a svázání pravidly, protože občas představuje stjenou moc jako rozvědka či propaganda. Chápu, že je to v moderní EU zastaralé - chránit si hranice a zemi před cizinci (ať imigranty), svou kulturu a další - ale tato evropská anomálie časem skončí jako varovné memento na smetišti dějin poté, co EU bude nahrazeno vůlí imámů.
Stejně jako dokonale chápu, právě jako technik, proč Čína a Rusko nechce procesory a operační systém z USA - zvláště tváří v tvář toho, co vše třeba Windows 10 šmíruje. Tak dokonale chápu, že internet budou muset státy svázat pravidly.
Kdyby to zohlednili síťaři prosazující IPv6 už při návrhu sítí, a neprosazovali jako zatvrzelí berani pravidlo "na každého musí být vidět", což se vládám a státům snažícím se svázat internet bude neuvěřitelně líbit. Tak by situace časem mohla být i trochu jiná.
Miloslav Ponkrác
Není otázkou, zda se internet bude regulovat, ale pouze kdy.
Na jedné straně se dělají převraty a politické akce skrze internet, sociální sítě, hackování/crackování a další. Jak můžete očekávat, že nebude protiakce?
Je jen otázkou času, kdy postupně VŠECHNY státy zavedou poměrně drsnou internetovou cenzuru a sledování internetu. Nemůžou ani konat jinak, protože z internetu se stalo médium, které silně zasahuje do vládních i vojenských akcí. A jako takové bude vnímáno.
Čekat, že u Ústavního soudu neprojde cenzura internetu - já nic takového neočekával. Když je politické zadání, jako je třeba podpis Lisabonské smlouvy, či cenzura média ovlivňující mocné - čekám absolutní loajalitu Ústavního soudu a nikdy jinak.
Mimochodem, když se zeptám kohokoli z okolí, kdo souhlasí s omezením svobody slova v tom, co napíšete o druhé světové válce (viz trestní zákoník) nebo co napíšete o některých etnicích - všihcni jsou nadšeně pro, a souhlasí, že je třeba jinonázorcům zavřít ústa.
Tak proč by se nezavřela postupně ústa internetu?
Miloslav Ponkrác
Kde vidím největší nedostatky, jsou v návrhu podaném k Ústavnímu soudu. Dané námitky nejsou ani po technické stránce ničím jiným, než návrhem pozdějšího vylepšení, ale těžko jsou to námitky proti zákonu samotnému.
Nemohu než s článkem pana Peciny nesouhlasit.
Zejména ad 2) - důvody technické jsou slabé ze strany pana Peciny. Kdyby chvíli dělal programátora, velmi rychle by zjistil, s jak běžnými neurčitými zadáními se v praxi musí pracovat - proti tomu je zákon zlatý.
Definici zákona, co je předmětem cenzury považuji za nejlepší možnou i po technické stránce. Pokud postačí zablokovat jednu URL, tak se zabolkuje ona. Pokud doménu čtvrtého řádu, pak ta. Pokud třetího, pak ta. Pokud doména druhého řáda, pak ta. To je naprosto jednoznačné.
Protesty, že není přesně definováno co je "internetová stránka" mi přijde jako ústavní stížnost za zrušení trestné činu krádeže, protože není jasně a konkrétně řečeno v zákoně, který předmět je kraden, aby to spadalo do trestního činu krádeže.
Zkrátka i jako technik mi přijde rozhodnutí Ústavního soudu konzistentní. Argumentace technickou stránkou věci mi pak přijde jako zmatená.
Kdybych si měl šťournout, přijde mi, že síťaři žijí v matrixovém světě, zcela mimo realitu. A dokládám to na tom, že oni sami - aniž by jim do toho kdokoli kecal - vymysleli náýhradu dnešního internetu v roce 1996 zvanou IPv6. Vymysleli to tak špatně, že ani po více než 20 let se jim to nepodařilo prosadit jako náhradu předchozí verze. A stejně špatně, nedomyšleně a mimo realitu jsou úvahy a myšlení síťařů vzhledem k zákonodárcům a soudům. A stejně špatně a nedomyšleně je i argumentace toho návrhu - síťaři žijí ve své karanténě a už dávno nemají styk snad ani s normálními lidmi a normálním světem. Není divu, že to Ústavní soud smetl.
Miloslav Ponkrác
Případně se použije man in the middle, či se uzákoní povinnost jej snést. Nebo se začně přemýšlet nad tím, že celá důvěryhodnost v asymetrických šifrách je stejně jen slepá důvěra k certifikačním autoritám - atd.
Ač bych byl raději, kdyby tento hloupý způsob zavést cenzuru skrze blokaci hazardních webů neprošel, mám dojem, že technické argumenty techniků, síťařů a znalých jsou mimo mísu.
Mám dojem, že technici vidí jeden jediný směr - a mají klapky na očích jako koně. A cokoli jiného - nejde.
Když bude zájem, technické řešení se nakonec vždy najde - to je to poslední.
Miloslav Ponkrác
To nijak s problémem nesouvisí, jednak ani CA nezná soukromý klíč serveru, kterému vystavuje certifikát, jednak to při snaze blokovat přístup k webové stránce nehraje roli.
Uzákonění MITM si moc dobře neumím představit, to spíš už generální zákaz šifrování.
Jistě, Herr Ponkrác, např. STBákovo ministerstvo takto blokuje přístup k ARESu z 2^96, tj. 79,228,162,514,264,337,593,543,950,336 IPv6 adres (HE tunely). Fšici kradnú, fšetko zablokovať!!!
Petr Kavan
RSS kanál komentářů k tomuto článku