Má soudce právo zakázat veřejnosti pořizování zvukových nahrávek z průběhu jednání? Samozřejmě nemá, s výjimkou případů, kdy by, jak praví zákonodárce, způsob jejich provádění mohl narušit průběh nebo důstojnost jednání (§ 6 odst. 3 in fine zákona č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích).

Jiného názoru je JUDr. Vladimír Chrástecký z ministerstva spravedlnosti, podle něhož lze zakázat nahrávání v podstatě z libovolného důvodu, např. přeje-li si to strana řízení.

Oslí uši budou tomuto justičnímu mysliteli jistě slušet: jeho výkon, ač minimalistický, mu totiž vysloužil čestný titul Osel měsíce za únor 2010. Blahopřejeme!

Komická je i závěrečná pasáž ministerského přípisu zabývající se obviněním, že Jan Šinágl narušoval protokolaci, když se pokoušel – přesně v souladu s dikcí zákona – na pořizování nahrávky upozornit předsedu senátu (cf. s vědomím předsedy senátu). Podle osla Chrásteckého tak měl nejspíš učinit telepathicky!

Aktualisováno.
Zcela jinak přistoupil k výkladu § 6 odst. 3 in fine Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. II. ÚS 2672/07: ministerský úředník má ale vlastní, lepší rozum a na nějaké papírové čerty z ÚS se zásadně neohlíží!

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)