Ústavní soud dnes nevyhověl ústavní stížnosti kurdského podnikatele Yekty Ergüna Uzunoglu a judikoval, že pluralita žalob nemůže být sama o sobě důvodem k osvobození od soudních poplatků.

Mohl bych škodolibě poukázat, že zatímco mnou sepsaná ústavní stížnost pro Dr. Uzunoglu uspěla (nález sp. zn. III. ÚS 2308/07), jiní tak úspěšní nebyli, anebo bych mohl spekulovat, jak kteří soudci hlasovali (protože bylo nařízeno jednání a nález byl přesto zamítavý, lze soudit, že soudce-zpravodaj byl přehlasován), nicméně užitečnější bude podívat se na meritorní stránku problému.

Uzunoglu tvrdí, že podal cca 90 žalob na ochranu osobnosti. To je patrně orientální přehánění, sám jsem pro něj sepsal cca 25 takových žalob, ovšem i tak jen z těchto žalob činil soudní poplatek téměř pět milionů Kč, a to je částka, kterou Uzunoglu objektivně není schopen zaplatit. Úvaha Ústavního soudu, že každou žádost o osvobození je nutno posuzovat isolovaně, nemůže obstát, neboť zaplacením soudního poplatku z podání jedné žaloby se snižuje poplatníkův majetek a mění se tak v jeho neprospěch jeho majetkové poměry, což je bezesporu skutečnost rozhodná pro přiznání osvobození v ostatních případech.

Ačkoli úprava osvobození v OSŘ je velmi kusá, zajisté není účelem soudního poplatku, aby se poplatník jeho zaplacením ocitl v úpadku, naopak je nutno dovodit, že spravedlivě lze požadovat pouze takový poplatek, který si poplatník může dovolit zaplatit bez toho, aby v jeho majetkové sféře došlo k nevratným následkům: např. že by byl nucen prodat prosperující podnik nebo jedinečnou sbírku uměleckých děl. Poplatek lze spravedlivě požadovat jen v přiměřené výši, která pro poplatníka nebude představovat neúnosnou zátěž: už proto, že po úspěšném soudním sporu a vymožení nákladů řízení musí dojít k obnovení jeho poměrů do stavu před podáním žaloby – cokoli jiného by bylo porušením práva na spravedlivý proces.

Proti argumentu Pavla Holländra, že "účastník, jehož poměry neodůvodňují osvobození od soudního poplatku, by podle takového výkladu měl být od úhrady poplatku osvobozen jen proto, že žalob podal mnoho," je nutno podotknout, že účastník nemá právo na osvobození od soudního poplatku, pokud jde o žaloby zjevně nedůvodné nebo šikanosní (§ 138 odst. 1 OSŘ), a počet současně podávaných žalob, u nichž osvobození od poplatku přichází v úvahu, je tak dán okolnostmi převážně objektivními, v daném případě počtem difamačních článků nebo televisních reportáží.

Mám za to, že je-li podán větší počet žalob, měla by být stanovena celková částka, kterou lze od poplatníka rozumně požadovat, a ve všech případech by mu mělo být přiznáno částečné osvobození od soudního poplatku s úvahou poměru této částky k celkové poplatkové povinnosti; že pro tyto situace nemá OSŘ vhodnou proceduru, nelze přičítat k tíži poplatníkovi.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)