Autorem blogu je 
 |
| Foto: Vít Hassan |
Nenávist soudců k advokátům je známá. V případě RWU (tzv. čarodějnických procesů) vyvrcholila arogance soudkyně Daniely Reifové tím, že přímo při hlavním líčení řekla obžalovaným, že je jí jich líto, jak špatně jsou obhájcem Robertem Cholenským hájeny. Po právu za to byla poté z projednávání kausy vyloučena, arci až po intervenci odvolacího senátu Felicie Hruškové; několik dalších senátů městského soudu toto extempore ponechalo v klidu.
Soudce Sládek – jenž se mimochodem už svou prací proslavil, když nechal odebrat dítě z rodiny za účelem lepšího odborného zkoumání jeho stavu – si může být jist nejen tím, že nebude stíhán trestně, ale v bezpečí je i před nevolí kárného senátu: pokud se tam vůbec dostane, čeká ho téměř s jistotou zprošťující rozhodnutí. Trestáni jsou tímto senátem totiž jen ti, kteří se znelíbili mocným, tak jako soudce Miloš Zbránek; ani nezákonné vzetí do vazby, jako v případě soudce Ondřeje Lázny, důvodem k potrestání není, a lze proto s pravděpodobností hraničící jistotou tvrdit, že kárný senát podrží i soudce Sládka.
Komentáře
Jan
Diky, Neocon
Mám-li upřímně říci, zda věřím v motiv chování zkušené advokátky: a) nespravedlnost páchaná soudem na matce dětí b) balík, který může dostat z otcových 8 milionů (SJM ve výlučné disposici již bývalého manžela) a z jeho platu přes 100.000 měsíčně, v opatrovnickém řízení před českým soudem, nemám sebemenší pochybost.
Sám jsem na internet dal řadu audio i videozáznamů z takových řízení. Nikdo mne nestíhal, nežaloval ani mi nevyhrožoval. Stačí vypípat osobní údaje. Nezajímají nás, paní Samková, výpovědi dětí a rodičů, ale Vaše chování vůči soudci a jeho vůči Vám. Nepotřebujeme Vaše komentáře, umíme si udělat názor sami. Zveřejněte záznam a pravda se ukáže. Já tvrdím, že se pravdy bojíte, protože to bylo jinak, než píšete.
Yossi
Jinak pokud vás soudce nechal vyvést, tak měl jednání ukončit o tom žádná. Bez advokáta neměl pokračovat. A rozhodně neměl zamykat jednačku a nepustit tam veřejnost.
Ovšem vaše další jednání bych si dovolil označit za poněkud hysterické i když z hlediska zajištění důkazů za vcelku rozumné. S trestním oznámením budete tak maximálně směšná, pokud mandantka nepožádala soudce aby ji pustil pryč.
Nehodlám hodnotit jak soudce prováděl výslech nezletilých, ale koneckonců, tohle je důsledek "ochrany práv dětí" po kterém mnozí tak křičeli. Nazastávám názor, že soud má být friendly a "uživatelsky příjemný."
Osobně si vážím vaší práce, udělala jste spoustu dobrých věcí, ale nemohu se zbavit dojmu, že jste opravdu hlavně advokátka, která je v zájmu svého mandanta ochotna udělat cokoliv. Chybí vám nadhled a jste příliš snadno ovlivnitelná, o čemž svědčí mimochodem vaše opakované podpory nejrůznějších politiků.
Pokud je tohle váš nejhorší zážitek z opatrovnického sporu po 24 letech, tak to máte docela dobré.
Vyvést advokáta vůbec není možné, správným postupem bylo jednání ukončit a dát podnět ČAKu; ten by s podnětem ovšem milostivého pana soudce poslal do nejspodnějších partií zažívacího traktu.
Ste Sta
Vyvést advokáta vůbec není možné... Určitě je, třeba ze zdravorních důvodů - např. pro hysterický záchvat.
Strach dítěte z ospodačky? Ale jděte, to je přece strach z matky, které „to“ ospod řekne. Proti přítomnosti ospod při výslechu můžete vznést námitku.
Jenže povinný není, resp. jeho nepořízení nečiní důkaz výslechem procesně nepoužitelným.
Určitě je, třeba ze zdravorních důvodů - např. pro hysterický záchvat.
Ani v takovém případě nelze v jednání pokračovat, protože zastoupení trvá.
Celou věc ale lze vidět i jinak. Soudce Sládek se narozdíl od většiny jiných soudců nechtěl spokojit s tím, co mu sdělily nejrůznější psycholožky a pomahačky a chtěl si utvořit vlastní názor. Třeba nevedl výslech typu: chceš být s maminkou nebo tatínkem (čili nepokládal otázky, na něž znal dopředu odpověď), ale naopak se snažil něco zjistit...
Mimochodem, mám za to, že audiozáznam nařizuje o.s.ř. už asi tak pět let.
Paní Samková je údajně na klientku hodná, jen zapomněla dodat, že odměna advokáta z vysouzené částky je dle ČAK "morální" do výše 25%, pokud se budeme držet této částky, pak si paní advokátka přijde na pěkný milionek (pokud s myslí, že SJM je 8 milionů), což za těch pár sprosťáren na děti teda stojí.
Pokud matka nedává otci děti ke styku, tak se otec styku naprosto legálně domáhá a pak opravdu nevím, proč by paní advokátka chtěla řešit SJM, když nemá vyřešené děti. To si matka má spolu s advokátkou rozmyslet, co vlastně chce.
Jistěže ČAK nic řešit nebude, protože jde především o to parazitování na lidském neštěstí.
Pomůže je pěkně zregulovat: smluvní odměna nebude v případě opatrovnických a rozvodových sporů možná, hezky 150 Kč za úkon. U soudců zavést povinnost zveřejňovat statistiky opatrovnických řízení podle pohlaví a případné rozdíly od průměru, nechť soudci vysvětlí.
To by tyhle prasárny, kdy se tahanice o děti konají 4 a více let, zredukovalo na minimum.
Pokud nepracuje, ptám se proč, se 2 dětmi 12 a 14 let pracovat může, to by jí problém dělat nemělo.
No...mně to připadá, že:
1) soudružka advokátka není tak nezištná, brousí si zuby na cca milion korun - kvůli tomu už se vyplatí jí dát nějaká ta podání typu "copy & paste" zdarma. Dokonce i pokutu 20 000 Kč zaplatí, no to si teda paní advokátka opravdu věří.
2) kvůli tomu vyvolala v matce nepřiměřená očekávání ohledně finančního plnění - jistě, u rozvodového řízení lze vypořádání SJM blokovat prakticky neomezeně dlouho - zvlášť pokud matka maří styk s dětmi.
3) Soudružky feministické advokátky obvykle ke svému balíku služeb přiřazují zvláštní bonus jako je sociální poprava otce obvykle provedená kombinací extrémního finančního plnění a difamace (i prostřednictvím různých "psychologických poraden", které rády napíšou dobrozdání o týrání jen na základě věštění z kávové sedliny), která jej znemožní v zaměstnání, čili otec ani nebude mít možnost abundantním nárokům dostát. Následuje TO pro neplnění vyživovací povinnosti nebo aspoň odebrání řidičáku...:-))
Čili pokud paní advokátku někdo vyvedl ze soudní síně, dobře udělal, zvlášť po tom, jaké manipulativní žvásty píše na svém blogu. Upřímně řečeno, nejlepší by bylo, kdyby rozvodová legislativa byla upravena podobně jako je tomu v Itálii nebo v UK. Hezky 2 roky manželství na zkoušku, mediace, žádní advokáti a pokud mediace zklame, určí se ten, kdo mediaci hatil jako viník rozvodu. To, co se děje v ČR, kdy je 87% dětí svěřováno do výhradní péče matky je neuvěřitelná prasárna, která nemá s právy dětí ani lidskými právy nic společného, je to jen vychýlení vah spravedlnosti na stranu žen, což facilituje kšeft. Nejde zde ale o feminismus nýbrž o lobbying a raketýring advokátů, kteří se přiživují na lidském neštěstí a nenávisti - na úkor těch dětí.
Čl. 37 odst. 2 Listiny: Každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení.
Tedy advokáta opravdu není možné vyvést a pokračovat v řízení bez něj. Bez ohledu na to, jak se advokát chová.
Glosátor
Naštěstí máme kromě práva i morálky, tedy někteří z nás.
Yossi
DS
Manipulace se dopouští dr. Samková, protože vytváří neověřitelný kontext pro své a soudcovo jednání (které mimochodem od okamžiku zbavení práva na zastoupení považuji za nepřijatelné). Nicméně nezveřejněním záznamu si dr. Samková o pochybnosti sama řekla. A to zcela abstrahuji od jejích dřívějších, ne vždy zcela objektivních, vyhlášení "ve prospěch klientů."
Souhlas s argumentem výše, že si soudce chtěl učinit svůj vlastní názor, neboť MPSV dotovaných center na podporu matek a rádobyodborných psychologických poraden ve věcech dětí je plný internet. A svoji existenci a dotace si v konkurenci třeba Člověka v tísni nějak obhájit musí. Činí tak medvědí službu skutečným obětem rodinného násilí, ať už páchaného na dětech, seniorech nebo partnerovi. Ovšem postrčení v koupelně (tam pravda bývá těsno a emoce nemají moc prostoru vyvětrat) nemá s mlácením nic společného. Za situace, kdy se soudy ještě nenaučily adekvátně trestat matky za křivá obvinění, je opatrnost na místě.
A pokud děti neudrží pozornost déle než 20 minut, je něco v našem školství špatně. Vyučovací hodina trvá 45 minut.
A jejda. Co vam "chcipne" ? Potize s erekci ?
:-)))
Co je špatného na tom, kdy muž myslí každých 10-20 minut na sex? Ostatně, jak jste přišla na ten časový interval, máte to nějak podloženo smysluplnou sociologickou studií nebo jen osobními zkušenostmi - teď nevím jestli mám gratulovat anebo litovat. Vzhledem k tomu že dnes v 4:29 napadáte svůj mužský diskusní protějšek z důvodu potíží s erekcí, vypadá to na tu druhou variantu. Nejde mi na rozum, proč vám vadí, když má muž potíže s erekcí, když mu ve stejný čas vyčítáte, že myslí na sex každých 10-20 minut. Respektive, proč se veškeré Vaše argumenty stáčejí k mužské sexualitě...:-))), tam to vypadá na nějaký feministický mindrák, či co...:-)))
v civilním řízení se musí i advokát podrobit pořádkovým opatřením předsedy senátu stejně, jako kdokoliv jiný. Tj. může mu být uložena pořádková pokuta a může být z jednací síně rovněž vyveden. Ochrany proti pořádkovým opatřením požívá pouze dle trestního řádu (zde stejně jako SZ) kde ho může soudce pouze předat k případnému potrestání ČAKu.
Skutečně nevím, z čeho dovozujete, že je to jinak, nebo že je takový postup neústavní. Právo na právní pomoc v ústavním slova smyslu přeci nespočívá v účasti advokáta v jednací síni a zejména neznamená, že může advokát svými projevy sabotovat postup soudního jednání.
To, že musela být JUDr. Samková vyvedena z jednací síně ozbrojenou eskortou je především strašlivá ostuda a vizitka naprosté neprofesionality. Myslím, že velmi ilustrativní je v tomto smyslu to, co vyplývá z jejího vlastního textu. Tj., že zatímco ona tam předváděla své šílené výstupy, otec - dle jejího tvrzení alkoholický psychopat - spořádaně seděl a choval se slušně.
PV
I kdyby se snad KS chovala natolik nevhodně, že by mohla být vyvedena, nelze v jednání pokračovat bez ní. To je jádro mého sdělení, na němž trvám.
Ostatně to, co píše na svém blogu je zcela zřejmá difamace klienta protistrany, protože ty jednotlivé aspekty kauzy neprojdou testem integrity (například klientka žijící na hranici minima ale pobírající tučné alimenty 11 000, 8 milionů SJM, difamace otce na základě pouhých tvrzení matky s relativně bagatelním obsahem - postrčení v koupelně a na základě tvrzení matky jistě nelze brát jako důkaz jasného domácího násilí).
Čili ignorování kontextu (který advokátka tak nekonzistentně popisuje) vyvedení paní advokátky je bohužel problém celého náhledu pana Peciny, který spojuje právo klienta na právní pomoc s právem advokátky chovat se u soudu jako hysterická ...
Co se týče pokračování v jednání: pokud by její klientka odešla spolu s ní, pak se zaručeně jedná o naplňování jejího práva. Pakliže ovšem zůstala, tak co? Nikdo jí přece za daných okolností nemohl nutit, aby tam byla bez advokáta nebo vypovídala, pokud tak učinila, činila tak na vlastní nebezpečí.
Kromě toho jsem stále přesvědčen, že soud disciplinární pravomoc nad advokáty nevykonává, ta je zákonem svěřena ČAKu.
Kontrolní otázka: Může soudce nechat vyvést státního zástupce a pokračovat v hlavním líčení bez něj?
Kontrolní otázka má znít tak, zda je soud povinen strpět jakékoliv jednání advokáta, a to i takové, které porušuje např. jednací řád nebo jiné předpisy. Podle mého názoru nikoliv. Pokud advokát svým chováním v jednací síni způsobí, že byl oprávněně vykázán, nejde o porušení práva na právní pomoc, protože soud účastníku umožnil právní pomoci využít, ale advokát se možnosti ji poskytnout svým vlastním jednání vzdal.
Tím se ovšem nechci vyjadřovat k dané situaci; máme navíc k dispozici tvrzení jen jedné ze stran.
Dlužno připomenout, že projevy advokáta musí být věcné a střízlivé, což nevylučuje, že jsou důrazné.
A v diskutovaném případě nemá význam hovořit o vzdání se práva na právní pomoc, ale jde o to, zda bylo účastnici řízení toto právo odňato.
Z dostupných informací bych řekla, že spíše nikoliv, protože právní zástupkyně zjevně byla o řízení vyrozuměna, mohla se jej účastnit, vyjadřovat se, klást svědkům otázky, navrhovat důkazy atd. V určitém okamžiku se při výkonu tohoto práva (možná) dostala do konfliktu s jinými předpisy a dopadly na ni důsledky toho konfliktu.
Popis celé té situace na mne působí nepříjemně. Jak jsou asi osobnostně vybaveni aktéři tohoto příběhu? Právní zástupkyně vyvedena z jednací síně, soudce zamyká jednací síň zevnitř... kde je nějaká důstojnost soudního jednání? Aniž hodnotím případnou vinu na průběhu jednání, k něčemu takovému u soudu nikdy nemá dojít - a pokud dojde, jde o selhání zúčastněných, bez ohledu na právní rozměr události.
Zcela souhlasím, že postup soudce Sládka byl neomluvitelným excesem z povinností soudce při řízení jednání.
Ta diskuse je ale dosti akademická pokud je k dispozici zvukový záznam z jednání. Po jeho poslechu bude možné lépe zhodnotit, zda bylo vyvedení právní zástupkyně na místě a co se tam vlastně dělo.
Zamykání soudní síně a bránění vstupu veřejnosti je pochybení soudce, celkem bez diskuse.
Dodala bych, že zejména v rodinněprávních sporech je nutné hodnotit informace podávané jednou stranou se značnou rezervou, protože kdybychom vyhověli požadavku "audiatur et altera pars", budeme mít patrně dojem, že posloucháme příběh o úplně jiné rodině:-)
ve velmi barvitém líčení paní doktorky jsem si nikde nevšiml, že by její klientka takovéto právo či časový prostor k jeho využití neměla. Pokud by se kolegyně méně soustředila na svá extempore a více na poskytování právních služeb své klientce, mohla k tomuto účelu jistě využít např. dobu, než se na místo dostavila justiční stráž.
Jinak jak už naznačili předřečníci, nemá advokát v civilním procesu žádné výlučné procesní postavení (jak má obhájce trestu) a nepožívá žádné zvláštní ochrany.
Konečně platí, že advokát, který se nechá vyprovokovat k něčemu takovému (bez ohledu na to, co soudce říká nebo neříká) je břídil. A nejlépe by udělal, pokud by své praxe zanechal a šel se věnovat něčemu, co více odpovádá jeho schopnostem a naturelu. Co by to bylo v případě paní doktorky ponechám na fantazii každého čtenáře.
PV
On ne, ale jak mnohokrát opakováno, jeho klientu svědčí právo na právní pomoc. To se dle všeho jeví být zmařeným, o excesu soudce, který pokračoval v jednání v zamčené jednačce, nemluvě.
narážím na to, že právo na právní pomoc není v civilu absolutní tak, jako je to u nutné obhajoby v trestu. Je to právo, které si zde realizuje soukromě. Pokud toto své právo vezme a zahodí (např. tím, že si najde neschopného advokáta) je to jeho boj.
Z téhož důvodu není soud povinen při jednání strpět excesivní chování advokáta.
Jinak zamknout jednačku je trochu zvláštní. Na jednu stranu je ale třeba připomenout, že to nemělo faktický vliv na průběh jednání a něčí práva (jednání bylo neveřejné, do jednací síně stejně nikdo nemohl vstupovat a je tedy celkem lhostejné, zda byly dveře odemčené či zamčené).
Na straně druhé z líčení Dr. Samkové vyplývá, že soudce se v jednačce zamknul právě před dní. Tj. soudce považoval za potřebné opevnit se v jednací síni z obavy, aby mu tam již jednou vykázaná advokátka nevlezla (později se tam ostatně pokusila vlámat za asistence policie). Což opět možná vypovídá více od Dr. Samkové a úrovni jejího chování a vystupování, než o Dr. Sládkovi.
PV
Jistě, můžete namítnout, že když za vás neschopný advokát podá pozdě odvolání, také jste byl svých práv efektivně zbaven a nevratně o ně přicházíte. Ale představte si, že by se včasnost odvolání neodvíjela od pevně dané lhůty, ale rozhodoval by o ní soud, který by za opožděné směl označit každé odvolání, které se mu zdá podané příliš pozdě. To odpovídá situaci, kdy připustíme, že lze vykázat advokáta, kdykoli soudci jeho chování přijde urážlivé, případně z jiného důvodu nevhodné. Gumové ustanovení, neboli jinak řečeno, relativně abstraktní hypothesa právní normy, nemůže být podkladem pro to, aby byl účastník řízení zbaven tak důležitého, klíčového procesního práva, jakým je právo na právní pomoc.
Jsem konservativní člověk a proto bych, i v souladu se zásadou in dubio pro libertate, nechával posouzení nevhodnosti chování advokáta na ČAKu.
Pane Pecina, není to pro Vás výzva?
spíš bych řekl, že je to výzva pro Ministerstvo nespravedlnosti. OSŘ už dnes (resp. asi 7 let) stanoví prioritu zvukového záznamu. Jediné, co je potřeba udělat, je zajistit nahrávací zařízení. To je věc státní správy soudu.
Obdobné je to ostatně i s domácím vězením, který se naše zdatné úřednictvo snaží neúspěšně zavést už sedm nebo kolik let. Přitom ta veřejné zakázka je hotovou komedií neschopnosti. Např. když tehdy zrušili zadávací řízení s odkazem na to, že Klaus vyhlásil amnestii na všechna uložená domácí vězení a tím ta zakázka vlastně pozbyla smyslu. Přitom se ta zakázka měla začít plnit až od 1.9., amnestie byla 1.1. a domácí vězení lze uložit max na 12 měsíců. Čili lze předpokládat, že drtivé většině amnestovaných by trest domácího vězení do 1.9. stejně uplynul a amestie na to tedy neměla vliv. To by nicméně některý z těch 300 úředníků musel někdy v životě číst trestní zákoník a současně disponovat schopností napočítat do dvanácti (chápu - je to těžké. Prstů má obvykle pouze deset...)
V obecnější rovině bych řekl, že ignorování těchto otázek (teď myslím průběh soudního jednání) je důsledkem faktu, že procesní předpisy u nás píšou úředníci před třicítkou, kteří nikdy neviděli jednačku zevnitř.
To má pak neblahé důsledky třeba v tom, že se osř koncentruje na nesmysly (např. doručování) a naopak rázně neřeší důležité věci jako je např. záznam ze soudního jednání. Resp. pokud je už řeší, pak je to spíše kontraproduktivním způsobem viz stávající úprava, dle níž je-li pořizován zvukový záznam, nepořizuje se zpravidla rovněž protokol. Čili obsah předchozího jednání si nemůžete rychle přečíst, ale musíte si ho poslechnout. Připravovat se pak na další jednání ve věci, kde už před tím proběhla třeba 4 jednání po 4 hodinách je pak zábava zhruba na dva dny. Normálně by nesmyslnost tohoto uspořádání došla komukoliv, kdo byl u soudu alespoň dvakrát. Bohužel ministerstvo zjevně žádným takovýmto legislativcem nedisponuje...
Osobně jsem třeba přesvědčen, že úrovni soudních jednání by výrazně prospěly dvě věci:
a) vypustit ze zákona o soudech a soudcích nesmyslné pravidlo, že zvukový záznam lze pořizovat pouze s vědomím předsedy senátu (proč tam vlastně je?). To by nestálo vůbec nic, nicméně by žádný soudce neznal dne ani hodiny, kdy ho někdo nahrává a musel by podle toho korigovat své chování, nebo ještě lépe
b) zavést zvukový a obrazový záznam ze všech veřejných soudních jednání, všechny záznamy ukládat na webu MSp a umožnit jejich streamování, a současně
c) upravit složení kárných senátů tak, aby v nich soudci měli menšinu a svěřit právo kárné žaloby nad soudci i dalším osobám (např. kontrolní radě ČAKu).
Jsem přesvědčen, že by si pak nikdo z nich netroufnul chovat se při jednání jako dobytek - jak se bohužel často stává.
PV
Závaznou povinnost pořizovat záznam může určit vyhláškou nebo instrukcí sám ministr spravedlnosti, protože MSpr je ústředním orgánem státní správy soudů. Netřeba nálezu, zákona ani schvalování. Ona tam vlastně napsaná je, stejně jako mnoho jiných povinností soudců, ale chybí tam možnost stěžovat si na její porušování a povinnost MSpr takové stížnosti řešit. Když ministr spravedlnosti nekoná, jako politika ho lze donutit jen prostředky politickými. Obávám se, že značná moc v rukou nedotknutelného božstva, prosazujícího cosi jako „komunistické právo,“ vadí českým voličům daleko méně, než jsou ochotni sami sobě přiznat.
Teď máte skvělou příležitost zkusit pochopit, o čem se tu vlastně diskutuje.
inak zamknout jednačku je trochu zvláštní. Na jednu stranu je ale třeba připomenout, že to nemělo faktický vliv na průběh jednání a něčí práva (jednání bylo neveřejné, do jednací síně stejně nikdo nemohl vstupovat a je tedy celkem lhostejné, zda byly dveře odemčené či zamčené).
RSS kanál komentářů k tomuto článku