Autorem blogu je 
Squat Milada v Praze 8 je – možná by už bylo na místě napsat byl – jedním z nejproslulejších pražských squatů. Nemám informace o přesné době jeho vzniku, jisto je, že když jsem v něm na podzim 1998 fotografoval, šlo již takříkajíc o zavedenou a tradiční instituci.
Na rozdíl od situace v některých jiných evropských zemích, např. v Nizozemí, je v České republice squatting, dlouhodobé užívání vlastníkem opuštěné, derelinquované nemovitosti skupinou osob odlišných od vlastníka, možné fakticky pouze s vlastníkovým souhlasem, jinak se jedná o trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 249a TrZ. Tato relativně přísná úprava způsobuje, že české squaty postupně zanikají, neboť málokterý vlastník je ochoten podstoupit risiko, že na něj dopadne odpovědnost např. za škodu způsobenou požárem, který squatteři, osoby jaksi již z definice nepříliš opatrné, v budově založí. Porušení povinností vlastníka pak prokáže i nepříliš zdatný policejní orgán.
Squatting lze tedy provozovat pouze se souhlasem vlastníka, typicky na základě nájemní smlouvy – a pak o squatting v běžném slova smyslu nejde – anebo, což byl právě případ Milady, pokud nemovitost vlastníka nemá. Platná právní úprava totiž není již půl století vedena zásadou superficies solo cedit, a není dokonce stanovena ani vyvratitelná právní domněnka, že vlastníkem stavby je vlastník pozemku.
Milada sice stojí na parcele, jejímž vlastníkem je Česká republika, s právem hospodaření Ústavu pro informace ve vzdělávání, avšak stavbě nebylo přiděleno popisné ani evidenční číslo a nebyla zapsána v katastru, a jednalo se tudíž právně o res nullius, věc bez vlastníka.
Jak je zřejmé z výpisu z katastru nemovitostí, to se změnilo v letošním roce, kdy se stát o vlastnictví vily přihlásil. Příslušné řízení na katastrálním úřadě pravomocně skončilo 2. června 2009 a od té doby Milada opět právně existuje jako budova s číslem popisným a má vlastníka, Českou republiku, který se výkonu vlastnických práv, jak je zřejmé, rasantně ujal.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
K vyklizení squatu Milada
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Jiné případy
- Počet zobrazení: 6033
Komentáře
Z toho, že budova není zapsána v KN, respektive z toho, že v KN není zapsán její vlastník, ještě nevyplývá, že by šlo o res nullius. Zápisem do KN (ani přidělěním č.p.) pak už vůbec nedojde k tomu, že by věc začala "právně existovat". Existovala nepochybně i dříve.
Není to tak, že se v případě derelikce nemovitosti podle OZO i podle OZ z roku 64 stal vlastníkem ex lege stát?
Pak by zápis do KN byl jen uvedením do souladu stavu skutečného se stavem zapsaným...
O.N.
Budova nezapsaná do KN skutečně právně neexistuje, rozlišujte, prosím, situaci, kdy není zapsána budova od situace, kdy není zapsán její vlastník.
Ano, na tom se shodneme.
Pokud tedy před rokem 1990 (tuším? nemám tu teď aspi) přecházelo vlastnictví opuštěných nemovitostí na stát a nyní není derelikce možné, vyplývá z toho, podle mého názoru, že se derelikvovaná nemovitost nemohla stát res nullius.
Budova nezapsaná do KN skutečně právně neexistuje, rozlišujte, prosím, situaci, kdy není zapsána budova od situace, kdy není zapsán její vlastník.
Nemohu souhlasit.
Je mnoho budov nezapsaných do KN, o jejichž právní existenci nikdo nepochybuje. Samozřejmě to platí o budovách nepodléhajících evidenci, ale i u jiných budov. Máte tedy za to, že budovu nezapsanou v KN nelze například platně pronajmout?
Jednu takovou nemovitost jsem nedávno bez problémů prodal. Jde jen o to, že vlastnictví podle §133/2 nepřevedete, dokud budovu nezapíšete do KN. To ale s její právní (ne)existencí přece nemá nic společného.
O.N.
Váš přístup nicméně nesdílím, ač je i mezi soudci, odkojenými na evidenčním principu, častý. Je ovšem vnitřně rozporný, neboť to, co vydáváte za vlastnictví, postrádá, jak sám připouštíte, složku iuris disponendi. Nejde o vlastnictví, ale o pouhou držbu res nullius, resp. alternativně věci, která právně zatím neexistuje, neboť není způsobilá stát se předmětem vlastnictví.
V praxi je to malý rozdíl, protože držba je pravidelně oprávněná a držitel má právo na její ochranu, takže např. může podat žalobu na vyklizení, i proti squatterům. Vlastníkem v systému kombinované evidence a intabulace, který geniálně implementuje české právo, ale není.
Ve skutečnosti je věc ničí předmětem volné okupace, tj. originárního nabývání vlastnictví. Od toho je třeba lišit veřejné statky a státní jmění/majetek, které přirozeně předmětem volné okupace nejsou.
Vlastnické právo k budově nezapsané v katastru samozřejmě zahrnuje i ius disponendi, z evidenčních důvodů jen zákon podmiňuje hmotněprávní platnost převodu splněním administrativní formality - zápisu do KN.
Ostatně součástí ius disponendi je i možnost věc pronajmout (sám to ostatně uvádíte na Iuridictu), čehož platně dosáhnu i bez zápisu do KN.
Je pro mě celkem udivující, že zrovna vy zastáváte názor, že to, co stát někde administrativně neeviduje a na čem není kulaté razítko, vlastně (právně) neexistuje.
Podle mě pro takový názor zcela chybí právní podklad.
Příklad: z čistě hmotněprávního pohledu, pokud postavím dům, stanu se jeho vlastníkem zhotovením, a to bez ohledu na to, zda dům nechám zapsat do KN nebo zkolaudovat. Anebo: v praxi existuje mnoho budov, které nejsou zapsány v KN, protože dříve evidenci nepodléhaly a dnes podléhají. K dalšímu převodu (nebo třeba zřízení zástavního práva) je třeba zápis do KN. Tvrdit ale, že před takovým zápisem právně vůbec neexistovaly, a tedy, že teprve administrativním zápisem byly originárně nabyty, je IMHO absurdní.
Stejně absurdní a krkolomné je tvrdit, že takové vlastnictví vlastně není vlastnictvím, ale oprávněnou držbou věci, která právně neexistuje (to je oxymoron).
Pojetí držby res nullius, které alternativně zmiňujete, mi připadá absurdní už méně, ale pravděpodobně rovněž nemá podklad v platném právu.
O.N.
O.N.
Podle vašeho pojetí je zápis do KN pouhou deklarací, bez konstitutivního účinku, tedy v podstatě jen obdobou někdejší evidence nemovitostí vedené Geodesií. To by znamenalo, že lze platně provádět jakékoli transakce s nemovitostmi, a až dodatečně uvést stav knihovní do souladu se stavem právním. To ale zjevně možné není, protože právní účinky takových transakcí vesměs nastávají až právní mocí příslušného zápisu.
ON reflektuje uvažování českých soudů, které jsou zvyklé pohlížet na KN jako na pouhou evidenci.
Ad GP:
Věc, kterou nelze vlastnit, nelze ani vydržet.
Uvažme, co se právně děje v situaci, kdy budova, jež má být podle zákona zapsána v KN, tam zapsána není. Vlastník pozemku zjistí, že tam, kde má být louka, je krásná čtyřpatrová vila. Jejího vlastnictví se lze domoci jedině tak, že dojde k zápisu budovy do KN, jiná cesta není. Tvrdit, že jsem vlastníkem, jen nesmím zcizit, mi přijde absurdní.
Váš příklad s nedokončenou stavbou: shodneme se na tom, že podle právní doktríny budova, jako předmět právních vztahů, vznikne dokončením hrubé stavby prvního nadzemního podlaží (bez ohledu na zápis do KN). Zajímalo by mne, kdy podle vás tato budova, jako předmět právních vztahů, zanikne (dokončením, neprovedením kolaudace ve stanovené lhůtě...)?
O.N.
Čistá evidence už to ale taky není, protože např. v situaci, že A prodal B a nevložil, a B poté prodal C, není smlouva mezi B a C platná, protože prodává nevlastník. To by se v evidenčním systému stát nemohlo; je to tedy evidenčně-intabulační hybrid.
Budova, která není zkolaudovaná, zůstává podle mého soudu nemovitostí, dokud je nezaměnitelným způsobem individualisována disposice prvního nadzemního podlaží (nebo jak je ta formulace), tzn. fakticky až do demolice.
1) Podle internetu (včetně Iuridicta! cedit (ce dit, haha) "solo", ne "soli".
2) Jak přesně to myslíte s porušením povinnosti vlastníka? Myslel jsem, že odpovědnost nese uživatel - rozhodně kdyby to měli ve smlouvě. Podle téže logiky by ani principiálně nešlo pronajmout byt lidem, kteří v nepříliš zdatném orgánu budou budit dojem "nepřizpůsobivosti", resp. sklonu k zakládání ohňů.
Děkuji.
Ad 2:
Za dodržování předpisů na úseku požární ochrany odpovídá vlastník, a celkem bych pochyboval, že by Milada měla z tohoto hlediska vše v naprostém pořádku (pars pro toto, viděl jsem tam leccos, ale minimaxů nebo hydrantu jsem si vážně nevšiml). Vlastník by tudíž možná neodpovídal za vznik požáru, ale za předchozí porušování požárních předpisů ano.
blisty.cz/2009/7/8/art47831.html
- spadá pod ius disponendi (čl. 11 LZPS, § 123 OZ, srov. I. ÚS 185/05),
- není zakázaná (leda by narazila na obecné limity výkonu vlastnického práva - čl. 11/3 LZPS, § 127 OZ, dobré mravy - srov. NS 28 Cdo 3563/2008...)
- počítá s ní § 135/4 OZ.
Judikatura praví, že okamžikem opuštění vlastnické právo zaniká a vlastníkem se bez dalšího stává obec (NS Cpj 37/78, NSS 2 As 74/2007). Vlastnické právo vzniká obci originárně a ze zákona. Pro opuštění nemovitosti není předepsána písemná forma (nejde o převod, ale o jednostranný PÚ - § 46 OZ); VP se tedy lze vzdát i konkludentním jednáním. Zápis ex lege vzniklého VP obce záznamem do KN bude proveden nejspíše na základě rozhodnutí soudu o určovací žalobě. Uvažovat by zřejmě šlo i o derelikci ve formě notářského zápisu a opuštějícím vlastníkem podaném návrhu na výmaz jeho VP ...
NSS 2 As 74/2007: "...vozidlo nebylo možno považovat za věc ztracenou, která by připadla do vlastnictví obce, a to proto, že byl zjištěn vlastník vozidla."
O věc ztracenou půjde tedy i tehdy, když vlastník bude znám (srov. § 135/1/V1 OZ), ale jen tehdy, když znám nebude, resp. nepřihlásí-li se, připadne ztracená věc do vlastnictví obce.
U nemovitostí je ovšem ztracení pojmově vyloučeno. Dle mého názoru u nemovitosti připadá v úvahu kromě opuštění i skrytí (tajné podzemní prostory, o kterých 200 let nikdo neví a nyní budou znovu objeveny...).
TP: "...což nastává v případě nemovitostí ex lege vždy."
S tím si dovolím nesouhlasit: "Třetí skupinu tvoří asi 3 % nemovitostí evidovaných v katastru. Náleží do ní přibližně 640 tisíc parcel, 13 tisíc budov a více než 100 bytů.1) Vlastníci těchto nemovitostí jsou v katastru označeni pouze jménem a příjmením. Nelze je proto spolehlivě identifikovat, tudíž ani dohledat v evidenci obyvatel, případně prohlásit za mrtvé." viz tady O těch v KN neevidovaných nemluvě.
Omlouvám se, je-li to mou únavou, což presumuji, ale Vaši argumentaci nechápu.
RSS kanál komentářů k tomuto článku