Existuje naděje, že soud rozhodne podle logiky, a nikoli striktně podle litery zákona. Pak by to byl cenný precedens pro další podobné případy. Pokud ne, žádné velké ztráty sněmovně nehrozí. Náhrady by se vyplatily zpětně a k tomu možná nějaká menší pokuta.
Druhým stupněm nemůže být nic jiného než zastavení poslaneckého platu: vždyť Rath ve vězení svůj mandát fakticky nevykonává, tak proč mu za to něco platit?
Naši cenu Osel měsíce dostávají normálně jen právníci, nikoli knihovníci, avšak protentokrát učiníme výjimku a předsedkyni Němcovou jí dekorujeme. Stát, kde třetí nejvyšší ústavní činitel země vyzývá k porušování jasné dikce zákona s tím, že v nejhorším případě za to daňový poplatník zaplatí nějakou
menší pokutu, je jednoduše k smíchu.
Aktualisováno.
K thematu též na svém blogu David Schmidt.
Komentáře
Mirek Vorlický
1
Je hloupé, že takový názor vysloví člen sboru, který je za takové zákony zodpovědný. Takový člen de facto říká, jsme blbci, snad to za nás vyřeší někdo jiný. Považuje-li takový člen zákon za nelogický, má povinnost sám zákon napravit.
2
Je-li zákon špatný, jak ho chcete dodržovat? Co má člověk, který si je tohoto paradoxu vědom, dělat? (v česku se tzv. švejkuje. Proč si myslíte, že se předstírá, že J.Hašek nikdy nebyl?) Řekněme, že Němcová není zákonodárce, její reakce je pak naprosto správná a logická. Ona se dovolává soudu, který má za povinnost, čl.90, Ústavy, poskytovat ochranu právům. Čí peníze jsou utráceny? Jsou utráceny naše peníze. Nemáme právo, aby byly utráceny správně a řádně (nesměřuje teď řízení proti Parkanové stejným směrem?)? Určítě to právo máme, naše právo je vyšší než právo poslanců na úhradu výdajů (které nota bene ani neměli!), tudíž vezme-li soud toto v potaz (a Němcová správně říká: soud rozhodne, ne já), pak bude zřejmé, že vyšší zákon (nevím , který to je, ale musí tu být) má větší platnost. Pak by to mělo vést i k tomu, že poslanci budou takto nuceni špatný zákon napravit.
3
slepá poslušnost zákonů, vyhlášek, nařízení a bůhví čeho všeho, vede občana jen k tuposti, která ho nutí býti poslušným blbcem (slova hrotím záměrně), o kterém se KHB vyjadřoval jako o nábytku bez vlastní vůle. Cinkat někde klíčema je právě ta neposlušnost, která nikam nevede, nic neznamená a je jen ztrátou času, není-li její energie nasměrována do správných a udržovatelných proudů, jako že nebyla.
4
nenavrhuji špatné zákony ignorovat, to dělají jen slaboši (ala Havlíčkův nábytek) a typicky tento názor převládá v česku, v Anglii byste s ním neuspěl, navrhuji proti špatným zákonům aktivně a veřejně působit. Ovšem pochopitelně s tím, že se nechám obvinit a u soudu svůj názor buď obhájím, nebo ne, a nesu riziko, že budu potrestán. Jsem-li nějaký šílenec, který sleduje jen své pomatené ego, u soudu by toto mělo vyjít najevo. V opačném případě, a zejména nebudu-li sám, moje práce bude snad nutit poslance, aby se více zamysleli nad tím, co dělají.
Takže máme,co jsme chtěli, blbce (vy jim říkáte Oslové - ono to tak nebolí), kteří dělají blbé zákony, které my občané jako slušní oslové dodržujeme. Pak se není co divit, že převládají zákony ala náhrady výdajů, které nejsou.
Mirek Vorlický
Ladislav Horak
Díky zareakci.
Ano, je to dost divné. Chápal bych, kdyby ona řekla: "Rath sedí v base, nic tam nedělá, tak jaképak náhrady?" Ona ale říká: "Zákon je sice takto, ale doufám, že si s tím soud nebude lámat hlavu a rozhodne logicky."
Celá demokracie a její právo je založeno na dělbě moci. Němcová a její kolegové sice zákony dělají, ale nerozhodují co znamenají (to by byl střet zájmů).
Ona říká, a to správně: "Jsme možná blbí, že děláme tyto zákony (třeba ona pro něj ani nehlasovala!), ale sněmovní kancelář si myslí, že zákon neumožňuje, aby Rath dostal tuto náhradu, když sedí, ale nemá-li pravdu, soud jí to řekne, Rath dostane své peníze a kancelář pokutu."
Je to totiž tak, že v okamžiku kdy parlament odsouhlasí zákon, má on, tedy i jeho členové, stejnou povinnost se jím řídit, jako všichni ostatní. Na druhou stranu člen parlamentu má stejné právo jako každý jiný zákon zpochybnit.
Mirek Vorlický
Pokud by zákoník práce stanovoval, že zaměstnanci náleží paušální náhrada za služební cesty ve výši 5% mzdy, také by nárok na tyto náhrady vznikal jen za služební cesty. Rozdíl od poslance je ten, že cestování v souvislosti s prací je bráno jako standardní a nezkoumaná veličina, to ale neznamená, že když nastane překážka výkonu mandátu, že i přesto mají být tyto výdaje fingovány.
fikce = výmysl, zdání
co je to prosím: právní fikce? Právní výmysl? Má cenu se zabývat právními výmysly?
fingovat = padělat, dělat jen naoko, podvádět. Třeba David Schmidt myslel úplně něco jiného?! Konečně ale, můžeme-li hovořit o právní fikci, proč bychom nemohli hovořit o tom, zda výdaje poslanců mají být fingovány nebo ne.
Mirek Vorlický
Rád se poučím, nemám k ruce moc české právnické literatury, mám něco z anglické. Osborn´s Concise Law Dictionary, 2005, page: 177: legal fiction: "to signify any assumption which conceals, or affects to conceal, the fact that a rule of law has undergone alternation, its letter remaining unchanged,its operation being modified". Toto chápu tak, že došlo ke změně práva (law), byť jeho popis zůstává stejný, ale s tím, že je jinak vykládáno. Česká právní fikce může být něco jiného.
"Legal fiction" je to myslím proto, že nezměněný text stále platí, ale není již použitelný. Tedy, je to jen zdání zákona (dám konkrétní příklad: čl.112 Ústavy chápu jako legal fiction).
Co se týče (právní) domněnky, zase spíše jako laik, Rathův nárok na náhrady lze snadno vyvrátit ať již zákon říká, že má nárok, aby mu bylo vráceno to, co skutečně k výkonu své práce utratil, nebo jako paušál, tedy jako procento jeho příjmu, protože na žádné cesty nejezdí (nepočítáte-li tu cestu do sněmovny), což určitě doloží ředitel vazby. Kdyby ve vazbě normálně pracoval jako poslanec (což myslím nedělá, ale mohl by), měl by nárok na náhradu nákladů spojených s tou prací, ať formou paušálu, nebo skutečné.
Myslím, že právníci vidí věc příliš komplikovaně. V angličtině se říká: "A lawyer helps solve a problem, which one would not have, if he had not hired him".
Doufám tedy, že mé příspěvky nebudou přeskakovány.
Mirek Vorlický
Co podle podle Vás indikuje nevyvratitelnost právní domněnky? Text § 5 stanoví, že se nahrazují vyjmenované výdaje, § 9 stanovuje paušální výši. Pokud je postaveno najisto, že žádné výdaje nemohly vzniknout, nemůže být naplněna hypotéza § §5 - existence výdajů - tudíž ani dispozice.
Nejkvalitnější na českém internetu je – nepřekvapivě – to, co jsem napsal já: právní fikce, právní domněnka.
Slovník pro COMMON LAW - určitě ne.
Takový slovník by nedával smysl (nejen že se tak nenazývá). Nelze přece mít jeden slovník pro EQUITY a druhý pro COMMON LAW nebo pro STATUTE LAW. To by se nikdo s nikým nedomluvil.
Rád bych věděl více o kontinentálním právu. Vycházím ale z principu, že nemusím vědět jak vypěstovat dobrý strom, aby ocenil kvalitu jeho ovoce.
Mirek Vorlický
PRÁVNÍ FIKCE, náhradní doručení
Mne by vyhodili z právní fakulty už v šatně! Teď jsem se podíval na PRÁVNÍ FIKCI (jak jste mne nasměroval) a mám
dotaz 1: to popisujete svými slovy, to, co každý právník ví, nebo má vědět, anebo jste celý pojem PRÁVNÍ FIKCE dal dohromady Vy?
dotaz 2
Domníváte se, že již první věta Vašeho článku PRÁVNÍ FIKCE dává smysl? Je možné fingovat (tedy zfalšovat, falšovat, padělat) něco, co nenastalo, co tedy není,?? Jak můžete popsat něco co není, jako skutečnost, byť jen právní?? Toto vymysleli Římané? Tomu nemohu věřit, protože kdyby takto dělali všechno ostatní, zabloudili by hned za Římem.
dotaz 3
pak jsem se chtěl zeptat, jak může být něco doručeno, když to doručeno nebylo a jak to, tedy že to nebylo doručeno, může být silnější, než že to doručeno nebylo? nejsem ale schopen tu otázku položit tak, aby mi dávala smysl.
(byl jsem svědkem v Anglii doručení spisu člověku, který se měl dostavit k soudu a nepřebíral poštu. Soudní zřízenci ho museli najít a před očima celé skupiny lidí mu do rukou vrazili tu obsílku a tím mu ji doručili - žádné doručení fikcí, žádná právní fikce silnější než skutečnost!). Kdo si tady dělá z občanů legraci?
dotaz 4
čemu má sloužit, popřípadě čemu slouží, tato právní fikce náhradního doručení, když ten, komu věc má být doručena ji prokazatelně nepřebral??
dotaz 5
ještě jsem se chtěl na něco zeptat, ale to jsem teď zapomněl.....
Mirek Vorlický
2. Text o fikci náhradního doručení je poněkud zastaralý. Dnes je to ještě o stupeň horší.
3. Právní fikce je vždy silnější než realita, z definice.
4. Aby to bylo k újmě adresáta a ne státu. Dorostlo to bizarních proporcí.
Musím říci, že je dobře, že provozujete tento blog. Za sebe doufám, že i já něčím přispěji.
Musím ale dodat, že mne matete. To, že na jednu stranu vystupujete jako člověk, kterému je dikce zákona skoro svatá, budiž - to není zločin, chápu, ale na straně druhé mám pocit, že Vaše existence je jí podmíněná a tak to přece nemůže být. My tu nejsme pro zákony, zákony tu jsou pro nás. Jak si mám tedy vysvětlit bod 3 (předpokládám, že si za ním i stojíte), že fikce i právní je silnější než realita?
Kdybyste byl s kamarádem půl roku na dovolené (mimo dosah civilizace), den co den, hodinu co hodinu a jemu, tři měsíce po odjezdu hodil někdo do schránky dopis, a pak by MINISTERSTVO PRAVDY tvrdilo, že mu ten dopis byl doručen, souhlasil byste? Na jakou, nebo čí, definici se odvoláváte?
Byli tu právníci a pak přišli lidi, nebo opačně?
Co pro Vás znamenají zákony? Tím, že píšete, že právní fikce, jak v náhradním doručení, je k újmě občana, adresáta, ztožňujete se s tím, nebo si myslíte, že to odporuje právům? Asi ano (druhé), když zmiňujete bizarní proporce.
Mám-li pravdu, proč Vás pak zajímá taková prkotina jako zda náhrady poslanců jsou ovlivněny vyvratitelnou nebo nevyvratitelnou právní domněnkou?
Jsou soudy povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům, nebo ne? právní domněnka, neprávní domněnka. A pozor nejde ani tak o zákonný postup, jako o ochranu práv, protože práva lze chránit i bez zákona. Ale i soudy potřebují nějaký mustr.
Jak je to, pane Pecino?
Mirek Vorlický
Zákoník práce vztahuje na poslance???
Když výdaje nevznikají, je vyvrácena právní domněnka, že výdaje vznikají?? Není snad lepší napsat:
když poslanec nemá výdaje, nemá nárok na jejich náhradu. ?
Jsou-li náhrady předpokládaných výdajů stanovené paušálem, chápu správně, že poslanec dostane na cestu vlakem paušál, řekněme 300,-Kč.
Když jde pěšky, zůstane mu 300,-Kč a když za cestu utratí 500,-Kč, stále dostane jen 300,-Kč a 200,-Kč zaplatí ze svého?
Mirek Vorlický
V roce 2005 vyšlo najevo, že syn používá její služební auto Škoda Octavia. Němcová se hájila tím, že syn ji pouze vozí na různé akce, protože ona sama nemá řidičské oprávnění Politici se nedokázali shodnout, zda-li jde o zneužití služebního vozidla. Část tvrdila, že ano, část poukazovala na to, že Němcová není jediná, kdo to dělá a v její prospěch hovoří to, že Sněmovnu informovala o tom, že nemá řidičský průkaz.
Nebylo jasné, zda syn Pavel, který pracuje jako lékař, používal vůz pro svou potřebu, nebo dělal příležitostně matce řidiče.
Kdyby dr.Ratha nechali vykonávat jeho mandát, jak to jasně požaduje ústava, podobné problémy by nevznikaly ...
A dr. Rath svůj mandát dle mého názoru stále vykonává, sice omezeně, ale vykonává. Např. píše blogy na aktuálně.cz
S mírnou nadsázkou řečeno, i ve vězení můžete dělat politiku. I zde jsou potenciální voliči. I zde musíte reprezentovat, můžete se lépe oblékat, mít možnost připlatit si na lepší stravu (třeba z kantýny)
T. Moláček
Vážený pane, já se srovnám s pojmem právní fikce, ovšem ve smyslu uvedených slov. V angličtině to chápu snadno, jak jsem uvedl výše, 16.7.2012, 15:55, (legal = právní, fiction = fikce). V kontinentálním právu, mne pan Pecina informoval, 16.7.2012, 16:05 je anglosaský význam nepoužitelný.
V případě, který uvádíte, chápu, že nelze odsoudit člověka pomocí nezákonně získaných informací,které, kdyby je soud směl použít, by zřejmě vedly k vině obžalovaného. Pokud vím, v případě vraždy (vrahem je člověk až po odsouzení) nebo i jiných trestných činů a zločinů, soudce rozhodne, zda to či ono žaloba smí předložit jako důkaz. Takže to, co Vy popisujte jako "usvědčující důkaz" nikdy takový být nemůže, protože soud ho nesmí vůbec posuzovat. Tam, kde vládne právo, činy, které zde popisuji, soudí porota, kterou soudce hlídá a informuje ji, co může vzít v potaz jako případný důkaz. V totalitních systémech toto nelze ani pořádně vysvětlit, protože soudce a žaloba stojí takřka na jedné straně.
Potom, tvrdit že člověk něco udělal je "skutečnost", je poněkud "odvážné", protože soud rozhodne dle předložených důkazů, ne podle skutečnosti. Soud se snaží skutečnost zjistit v zájmu spravedlnosti, a čím je soud kvalitnější, tím častěji se mu to více daří. Aby se to podařilo co nejčastěji, je možno, má-li o rozsudku jedna ze stran pochybnosti, se proti němu odvolat k soudu vyššímu.
Potom ta právní fikce, kterou pan Pecina popisuje ve svém článku, má opačný efekt. Člověk, který prokazatelně neměl možnost se bránit (tím, že nemohl reagovat na korespondenci, kterou nedostal), bude souzen, jako že tu možnost měl, protože ji dostal???
Asi to nikdy nepochopím.
Mirek Vorlický
něco poučného k tématu:
neviditelnypes.lidovky.cz/.../...
Přesto se pokusím argumentovat, a to ad absurdum: Jestliže by každé plnění mělo být poměřováno vaší kausální theorií, znamená to, že Rath by nemohl dostávat vůbec žádné peníze, vyjma náhrady na provoz kanceláře (i když i tu by vlastně mohl dát po dobu své vazby do podnájmu…).
Ptám se: domníváte se, že Rathovi náleží ve vazbě základní poslanecký plat?
Doteraz som si (zrejme mylne) myslela, že plat je za prácu, občas za kvázi-prácu, a v špecifických prípadoch za aspoň dochádzku (i keď občasnú) na pracovisko. Dôchodok - to je úplne iné kafe.
EP
Naproti tomu "plat" je konstruován formálně ne jako odměna za osobní výkon mandátu na půdě Parlamentu, jak je intuitivně, ovšem chybně vnímán. Ostatně že je poslanec vazebně stíhán, neznamená, že nemůže ve vazbě pracovat jako poslanec. Navrhovat zákony lze i písemně a nebyl-li odsouzen, je pouhá vazba spíše slabým argumentem proti právu uvést návrh zákona na plénu podle § 90 JŘ osobně atd.
Směřuje-li komentář na mne (16.7.2012, 10:20), pak:
Paušalizace legalizovaná nespravedlnost: souhlasím. Je to ale UZNÁVANÝ způsob, jak docílit ROZUMNÉ spravedlnosti. Má cenu kontrolovat paragony v hodnotě třeba 5,-Kč?
Pakliže zákon mluví o náhradě, je předpoklad, že poslanec něco utratil a zákon popisuje, jak mu to má být nahrazeno. Když tedy poslanec nic utratit nemohl (je ve vazbě a cestovat nesmí a ani nemůže), zákon se na něj nevztahuje. Takto to myslíte?
Mirek Vorlický
RSS kanál komentářů k tomuto článku