Úkolem obhájce v trestním řízení je napomáhat soudu při odsouzení pachatele, to už víme. Povinnosti advokáta se tím ovšem nevyčerpávají, v souvislosti s paragrafy neustále obrůstající legislativou proti praní špinavých peněz se má za to, že advokát by měl svého klienta přímo udat. ČAK k tomu – přirozeně – dlouhodobě mlčí.
Vezměme dnes medialisovaný případ údajného daňového úniku ve výši 1,2.109 Kč. Trestná činnost advokátky (předesílám, že nevím, zda jde o Kláru Samkovou, arci v posledních týdnech je jaksi automatické, že když se v mediu napíše advokátka
, nemůže to být nikdo jiný), tedy trestná činnost oné advokátky byla Novinkami popsána takto:
Poté, co správce daně pojal podezření a zahájil kontroly, se muži obrátili na advokátku. Podle policie vypracovala projekt fúze jejich společnosti a snažila se o vymazání firmy z obchodního rejstříku, čímž chtěla znemožnit státním orgánům další komunikaci.
Máme tedy před sebou nový trestný čin, poskytování právní pomoci kriminálně závadové osobě. Zcela v souladu s čermákovským pojetím advokacie: advokát musí být předzvědnou osobou, která neschopné policii dodá informace o trestné činnosti, optimálně včetně kompletního důkazního materiálu.
Komentáře
V teto souvislosti se vsak nabizi otazka, kde se nachazi hranice advokatnich sluzeb v kontextu trestnepravnim? Vytvareni fiktivnich dukazu advokatem? Doporuceni jejich vytvoreni klientu? Povzdech nad tim, ze tyto klient nema, neb by mu to v rizeni pomohlo? POksytnuti regulerni pravni pomoci, jako v tomto pripade, pri existenci minimalne neprimeho umyslu, ze to muze ztizit odhaleni trestneho cinu?
Mimo jine FS dela ruzne analyzy, ktere drive byly naprosto nepredstavitelne.
MH
ceska-justice.cz/.../...
lidovky.cz/.../...
RSS kanál komentářů k tomuto článku