Autorem blogu je 
Přiznávám, byl jsem naivní, když jsem se – a to i mediálně – domníval, že po úspěchu u Ústavního soudu postačí, když dílčí seznamy komunistických soudů, které mi budou přicházet, vždy jednou denně přepíšu na stránku kompilovaného seznamu. Půjde-li to dál tak, jak to začalo (viz aktualisované údaje na této stránce), nejméně polovina soudů žádné informace dobrovolně neposkytne, Ústavní soud-Ústavní nesoud, a to občas s odůvodněním, které svou arogancí vyráží dech.
Aktualisováno.
Další pěkný kousek mi přišel z Jihlavy:
ČR – Okresní soud v Jihlavě
587 26 Jihlava, třída Legionářů 9a
kontakt: tel. 567563207 nebo 567306895, fax 567563102, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Spr. 1261/2010
V Jihlavě dne 7. prosince 2010
pan Tomáš Pecina
Věc – žádost o informaci o členství soudců Okresního soudu v Jihlavě v KSČ k 17. listopadu 1989
Vážený pane,
mám také k dispozici Vámi inzerovaný nález Ústavního soudu ČR označený sp. zn. I.ÚS 517/10. Současně, a to v souladu s tímto nálezem (viz bod č. 175), Vám sděluji, že v lednu roku 1990 byly všem soudcům předány do vlastních rukou jejich tzv. kádrové spisy a od té doby má soud jen personální spisy soudců, které obsahují výhradně údaje související s výkonem soudcovské funkce (jmenování, platové postupy, účast na profesních školeních atd.). Žádné údaje o politické příslušnosti ve spisových materiálech založených u soudu nejsou a to ani u soudců, ani u přísedících. Vedení soudu nemá žádné zákonné oprávnění takové informace získat a disponovat s nimi, přičemž daná informace se navíc nevztahuje k působnosti okresního soudu. Konečně, jak vyplývá z výše citovaného bodu ústavního nálezu, nebyla v daném řízení otázka dispozice s s předmětným údajem zatím plnohodnotně zodpovězena.
S tímto souvisí i další neméně důležitá věc, kdy z Vašeho dotazu vyplývá určité procesní nepochopení nálezu Ústavního soudu. Tento nález v úvodu popisuje konkrétní dosavadní řízení o žádosti o poskytnutí informace o členství soudců Vrchního soudu v Olomouci v KSČ žadateli. Ten se tedy nejprve obrátil na Vrchní soud v Olomouci, který poskytnutí informace odmítl. O stížnosti proti tomuto odmítnutí rozhodlo jako nadřízený správní orgán Ministerstvo spravedlnosti ČR rovněž zamítavě. Pak následovala žaloba u Městského soudu v Praze, která byla rovněž tímto soudem rozsudkem zamítnuta. Následovala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který rozhodoval o pravomocném rozsudku Městského soudu v Praze a svým rozsudkem č.j. 3 As 10/2009-77 byla žadatelova kasační stížnost zamítnuta. A právě toto rozhodnutí (je rovněž volně k dispozici na příslušných internetových stránkách) zrušil svým nálezem Ústavní soud. Projednání žádosti se tedy znovu vrací před Nejvyšší správní soud, který v intencích ústavního nálezu znovu rozhodne. To ovšem znamená, že řízení pokračuje a zatím je nadále pravomocné, teda platné, zamítavé rozhodnutí Městského soudu v Praze, Ministerstva spravedlnosti ČR a Vrchního soudu v Olomouci. Rozhodně je mylné vykládat ústavní nález tak, že právo na informaci o členství soudců v KSČ je legitimně uplatnitelné u vedení jednotlivých soudů.
Snažil jsem se co možná nejstručněji a srozumitelně popsat aktuální stav a důvod, který mne vede věcně (odst. 1) a procesně (odst. 2) k tomu, že Vaši žádost odkládám, neboť jsou u zdejšího soudu požadovány informace, které se nevztahují k působnosti Okresního soudu v Jihlavě (§ 14 odst. 5 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím v platném znění). Přitom plně respektuji aktuální právní stav.
S pozdravem
JUDr. Vladimír Sova
předseda soudu
Srozumitelnosti nelze, pravda, nic vytknout: pan předseda mi jasně napsal, že na právní názor Ústavního soudu zvysoka kašle a bude si dál dělat, co uzná za vhodné.
Komentáře
Kdyby se kterýkoli zaměstnavatel dotazoval zaměstnanců na jejich politickou příslušnost, dřívější či současnou, dostal by za to od inspektorátu práce pokutu.
Typický postup. Vlastně přesně to, co jsem čekal, v podobě, v jaké jsem to čekal
Pokud soudy informace nemají (protože už nedisponují historickými osobními spisy, jak uvádí J.V.), má JUDr. Plhal úplnou pravdu, že nemají možnost tyto informace jakkoliv získat. Ta jeho reakce mi nijak zvlášť arogantní nepřijde, uvádí pouze věcný argument proti materiální vykonatelnosti nálezu ÚS.
Nález má tedy samozřejmě zajímavou akademickou hodnotu. Jeho materiální vykonatelnost je však nízká, zejména pokud víc "chytrých" předsedů soudů napadne postupovat stejně... (tedy údaje získáte jen od těch vstřícných).
K.V.
Nečetl jste pozorně, to se řeší mj. v § 173 nálezu.
RSS kanál komentářů k tomuto článku