Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Spor o minulost soudců Nejvyššího soudu postoupil do dalšího kola: Nejvyšší správní soud zamítl mou kasační stížnost, já reaguji stížností ústavní.

Předmětem sporu je, zda je přípustná stížnost proti rozhodnutí předsedkyně Nejvyššího soudu, jestliže ta nemá nadřízený orgán a pokud by o stížnosti vůbec kdo mohl rozhodnout, byla by to ona sama. Tím, že jsem tuto – dle mého mínění nadbytečnou a nepřípustnou – stížnost nepodal, zbavil jsem se podle sedmého senátu NSS ve složení Jaroslav Hubáček, Eliška Cihlářová a Karel Šimka práva domáhat se ochrany u soudu (a deseti tisíc korun na soudních poplatcích, které jsem do vleklého soudního řízení investoval).

NSS mi nakonec, nikoli bez nátlaku, dal zapravdu, že předsedkyně Nejvyššího soudu v řízení podle InfZ žádný nadřízený orgán nemá, avšak o stížnosti by bývala mohla rozhodnout sama. Takovou možnost ovšem druhý senát NSS v jiném řízení, v případě ombudsmana, vyloučil (podrobnosti viz ústavní stížnost).

Domnívám se, že devolutivní účinek je esenciálním znakem každého opravného prostředku, jenž může být vyloučen pouze výslovně zákonem (příkladmo u návrhů na obnovu řízení), a opravný prostředek, který by měl projednávat ten, proti jehož rozhodnutí směřuje, je zásadně nepřípustný.

Představme si, co by se stalo, kdyby Iva Brožová mou stížnost skutečně obdržela. Za prvé by se z rozhodování o ní musela vyloučit pro podjatost ze zvláštního poměru k věci, a kdyby tak neučinila, musela by stížnost obligatorně zamítnout, protože by svým předchozím rozhodnutím byla vázána. Tak to funguje v celé veřejné správě a muselo by to tak fungovat i na Nejvyšším soudu.

NSS je arci jiného názoru a na tom, aby I. Brožová byla sama sobě šéfem a po vzoru Antonína Novotného mé námitky posoudila a zjistila, že pravdu má ona, nevidí nic divného.

Anebo že by o právo vůbec nešlo, a skutečným důvodem zamítnutí byla komunistická minulost předsedy senátu Hubáčka? Jak rád bych nebyl paranoidní…

Aktualisováno.
Věc byla u Ústavního soudu přidělena Janu Musilovi, o kterém je známo, že se v civilních a správních věcech do větších akcí zásadně nepouští (a ani by nemohl, občanskému ani správnímu právu vůbec nerozumí). Se svými deseti tisíci na poplatku jsem se proto tiše, ale důstojně rozloučil.

Komentáře   
0 # Yamato-san 2012-09-18 17:05
Tomáši, malé OT - kam zmizel článek o emigrantech? Měl jsem ho v RSS, chtěl později mrknout na komentáře a ono nic...
0 # Tomáš Pecina 2012-09-18 17:49
Nelíbil se mi a rozhodl jsem se ho přepracovat, takže vydržte.
0 # Yamato-san 2012-09-18 18:05
Už jsem od vás četl i horší věci ;-)

Diskuse by byla/bude výživná. Těšim se.
0 # Anonymní 2012-09-18 18:48
Měl jste smůlu na senát NSS.

Podobný případ, ikdyž ne informační, byl s předsedou Rady ČTÚ Dvořákem, který byl při rozhodování o odvolání proti rozhodnutí ČTÚ půl roku nečinný. Účastník řízení dal správní žalobu proti nečinnosti, Městský soud v Praze ji odmítl, že účastník řízení nevyužil možnost domáhat se opatření proti nečinnosti u nadřízeného správního orgánu (předsedy Rady ČTÚ). NSS rozsudek zrušil, s odůvodněním, že je nesmysl, aby se účastník domáhal u předsedy Rady ČTÚ toho, aby si předseda Rady ČTÚ sám sobě nařídil, nebýt nečinný.

Stejně hloupé je chtít, domáhat se stížností u předsedy NS aby přezkoumala své vlastní rozhodnutí.
0 # Tomáš Pecina 2012-09-18 18:57
Zákonnou výjimkou je ovšem ministr, což jsme řešili zde. Tehdejší petit stojí i dnes za citaci: "Protože o tomto rozkladu nebylo ve lhůtě 15 dnů ve smyslu ustanovení § 16 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnuto, žadateli nyní nezbývá než požádat ve smyslu ustanovení § 80 odst. 3 SprŘ o ochranu před nečinností rozkladového orgánu jeho nadřízený orgán, jímž je podle ustanovení § 178 odst. 2 in fine SprŘ ministr vnitra, a navrhnout, aby si ministr vnitra podle ustanovení § 80 odst. 4 písm. a) SprŘ přikázal o rozkladu ve stanovené lhůtě rozhodnout"

A pak že právo nemůže být zábavné!
0 # Anonymní 2012-11-15 22:24
Jestli je nutné ve smyslu ustanovení § 80 odst. 3 SprŘ žádat o ochranu proti nečinnosti nadřízený orgán, jímž je ústřední správní orgán bude řešit rozšířený senát NSS.
0 # Tomáš Pecina 2012-11-15 22:40
Vida, když nejde o pomstu za kausu "soudci", hned se k žalobci přistupuje jinak…

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se