Thematem číslo jedna letošní okurkové saisony se, aspoň prozatím, zdá být případ mladého muže, který na svém blogu zveřejnil informace o nových majitelích svého ukradeného notebooku, získané přímo z něj, pomocí jeho webkamery a snímků obrazovky, jež se – spolu s pochopitelně ne právě lichotivými komentáři okradeného – staly předmětem veřejného zájmu.
Nyní ten dobrý muž čelí hrozbě žalobou na ochranu osobnosti a hrozí mu i trestní stíhání.
Možnosti jeho právní obrany jsou více než chabé.
Argument, že jen užíval své vlastní věci, neobstojí s poukazem na prostý fakt, že i štěnice instalovaná do cizí ložnice zůstává naším vlastnictvím, přesto její používání nelze hodnotit jako souladné s právem.
O moc lépe na tom není ani argument nutnou obranou. Ta musí být jednak účelná, jednak přiměřená. V normálně fungujícím státě by bylo účelné dát přístupové údaje k disposici policii, která by zbytek za okradeného zařídila. Náš stát normálně nefunguje, proto lze akceptovat i to, že poškozený vlastník udělal práci za policii a získal údaje o poloze notebooku a o identitě jeho současných majitelů. Jakékoli zveřejnění těchto informací, natožpak jejich difamační komentování, ale není ani účelné, ani přiměřené, a okradený za ně ponese odpovědnost.
Otázka, zda majitelé notebook (domněle) nabyli v dobré víře, je podružná, ta by mohla mít význam jen potud, pokud by se aktivistický soudce rozhodl uplatnit § 3 odst. 1 ObčZ a satisfakci z toho důvodu nepřiznal nebo snížil.
Druhým thematem léta je osud mladé Britky, která není ochotna spolupracovat s českými úřady a svou dceru zanedbává mimo jiné tím, že, citováno z mediálního podání, nemá trvalé bydliště
. Ač jí dcera byla soudem odňata, již dvakrát ji, řečeno slovníkem místní opatrovnické justice, unesla
.
Nemám dost informací, ale rozesmálo mě, co řekla jistá soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 3: že prý matce byl přidělen zkušený, anglického jazyka znalý advokát, a ona této velkorysosti vůbec nevyužila, ba se o ní, nevděčnice, ani nedozvěděla. Každý, kdo má s postkomunistickou imitací justice aspoň minimální zkušenost, ví, že advokát ex offo je úhlavním a smrtelným nepřítelem svého klienta, jehož snahou by mělo být co nejrychleji se ho zbavit, protože takový člověk nebyl ustanoven soudem proto, aby klientovi pomáhal, ale aby usnadnil práci soudu. Kdyby to nedělal, nebyl by prostě příště ustanoven – a tím přišel o potenciálně velmi výnosnou státní zakázku. Podotýkám, že ve své praxi jsem viděl desítky exoffáčů
, ale takového, který by svému klientovi jakkoli pomohl, jsem doposud nespatřil, takže jej právem považuji za bytost z pohádky.
Snad bude mít Britka štěstí a podaří se jí tomuto státu i jeho opatrovnické justici uniknout.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Právo mezi okurkami
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 3736
Komentáře
zpravy.ihned.cz/.../...
Co se týče tématu, jsem jednoznačně na straně matky, aktivismus opatrovnických úředníků mě v poslední době dosti rozčiluje.
Jiří Štancl ml.
...a získal údaje o poloze notebooku a o identitě jeho současných majitelů. ...
... je totálně špatně. Pokud tento blog je o právu, tak be se mělo používat správných výrazů v souladu s právními normami. V tomto případě místo výrazu současných majitelů by se mělo použít výrazu současných neoprávněných uživatelů. Já vím, úctu k majetku v kryptokomunistickém Kocourkově není možno očekávat...
Správný výraz pro tzv. DRŽITELE macbooku by měl tedy být NEOPRÁVNĚNÝ UŽIVATEL. Ta rodina dle zákona nebyla oprávněna macbook používat, tečka. Jediný, kdo toto právo měl, byl jeho právoplatný majitel Lukáš K. Pokud rodina si nebyla vědoma, že jde o kradenou věc, zodpovědná osoba či osoby za zveřejnění fotek, videí, atd., je zloděj a překupník. Bez něj by nebylo zveřeňování žádných fotek, atd, a on je ten, kdo by se měl zodpovídat za jakkékoliv nezákonnosti spojené s ukradením macbooku.
BTW, tedy dle vás, pane Pecina, v našem Oaklandském případu také mohl být majitel notebooku zažalován? On udělal přesně totéž co Lukáš a jedidě právě proto dostal svůj majetek nazpátek. Policajti totiž původně prohlásili, že mají plné ruce práce s daleko horší kriminalitou, než je nějaký ukradený macbook. Ale na rozdíl od Kocourkova alespoň nelhali a pak nikoho ani nenapadlo, že by majitel udělal něco nesprávného...
Kdyby mu šlo čistě o vrácení notebooku, tak tam dá jednu fotku s nápisem znáte tyhle lidi?! mají mů notebook, a ne hafo fotek s nápisem, mrkněte se na toho borce jak si honí péro u porna..., takže asi tak
Oaklandským případem se míní toto?
A ještě přidám trošičku z mého soudku: Před několika lety mi bylo jedním právníkem řečeno, že bych do Kocourkova neměl jezdit, neboť bych mohl být obviněn z vlastizrady a odsouzen na tři až osm let za službu v cizí a jeden čas i nepřátelské armádě (sloužím už přes 22 let). Taky pěkná rána do palice...
PS: Rodina ale bez pochyb věděla, že macbook patřil někomu jinému a z faktu, že se snažili odstranit Lukášův účet lze celkem snadno vydedukovat, že měli minimálně špatné svědomí. A tudíž mi jich vůbec, ale vůbec není líto...
Lukáš K je obyčejný slídil, i kdyby mu ten notebook nikdo neukradl a on si doma takhle někoho nafotil, potřeboval by k zvěřejnění takto soukromých dat svolení dané osoby, v opačném případě porušuje zákon, a ne zrovna jeden...
i ten Choděra to tam nakonec říká, ochrana osobnosti je jasná, slídil Lukáš K. prostě zašel dál než musel
Tripartice vlastník–držitel–majitel byla kodifikována v roce 1811; tehdy o kommunistech nebylo slechu dechu. Pláčete na nesprávném hrobě.
RSS kanál komentářů k tomuto článku