Zkraje něco statistiky:
Své žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím (InfZ) a případné následné soudní spory systematicky eviduji od března 2006. Z celkem 63 žádostí povinný subjekt vyhověl sám nebo na příkaz nadřízeného orgánu v 28 případech, 29krát ho k tomu donutil soud, 6 případů zatím není uzavřeno (mimo jiné dva spory o seznamy komunistických soudců).
Ani jednou se zatím nestalo, že bych v soudním řízení neuspěl, třebaže to několikrát vyžadovalo celou baterii
kasačních stížností a dvakrát, pokud jde o náklady řízení, i ústavní stížnost.
Dvě žádosti o informace z poslední doby, které pokládám za zajímavé:
Spor 1: Má občan právo na protokoly z požární kontroly?
Požádal jsem o kopie protokolů týkajících se plnírny LPG. Povinný subjekt, hasičský záchranný sbor, žádost odmítl, ministerstvo vnitra jako odvolací orgán moje odvolání zamítlo, takže nezbylo než ministerstvo zažalovat.
Ve sporu jde mj. o interpretaci ustanovení § 11 odst. 3 InfZ a soudní rozsudek může být v tomto směru průlomový.
Spor 2: Podléhá InfZ korespondence presidenta republiky?
Předmětem žádosti o informace je dopis presidenta Klause bývalému ministru vnitra Tomáši Hradílkovi, ve kterém Klaus vyslovuje Hradílkovi podporu proti Vladimíru Hučínovi. Iniciální korespondence není zajímavá, zajímavá je až žaloba a vyjádření protistrany, Kanceláře presidenta republiky, k ní. Na vyjádření jsem reagoval dvěma replikami: replika č. 1 a poté, co vyšla najevo nová fakta, replika č. 2.
Presidentská kancelář tvrdí, že dopis je osobní a veřejnost proto na něj nemá právo, já oponuji, že osobní dopisy president nemůže psát na hlavičkovém papíře a s uvedením své funkce. Výsledek je nejistý, senát Městského soudu 8 Ca (ano, to je ten zásadový
…) slibuje dlouhé a dramatické řízení.
Že Václav Klaus a jeho spolupracovníci pohrdají právem, je známá věc – viz např. případ věčného justičního čekatele
Langera. Na rozdíl od Langera se ovšem nebudu v případě soudního úspěchu rozpakovat poslat Klausův úřad do exekuce a klidně mu nechám obstavit třeba korunovační klenoty. V právním státě nejsou soudy projevem svobodomyslnosti vladaře, který jim sám není podřízen – a ostatně Václav Klaus není žádným vladařem, nýbrž jen nejvyšším státním úředníkem, veřejným služebníkem.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Dva zajímavé informační spory
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Informační právo
- Počet zobrazení: 2102
Komentáře
Nemáte čistě náhodou po ruce nějaký judikát, který by se podobným čistě účelovým a formálním zamítáním stížností zabýval?
Jan Lukeš
Jan Lukeš
RSS kanál komentářů k tomuto článku