Na otřesném dokumentu a vraždění Němců po válce (tak závažném, že ČTK k němu cítila potřebu vydat oficiálními historiky vyfutrované dementi ještě před odvysíláním) mne ze všeho nejvíc šokovalo, jak zhruba v polovině historik v Žatci vysvětloval, že docházelo k velkým tragediím, např. v případě smíšených rodin, a dokonce se stalo, že byl postižen Čech, jehož smůlou bylo příjmení – Němec.

Dobře, že to víme: zabít nevinného Němce je v podstatě v pořádku, skutečné neštěstí je, když nespravedlnost postihne nevinného Čecha…

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)