Otázka je, zda se tomu dalo předejít. Nesplňují definici vedlejšího účastníka řízení? Pokud by opakované volby byly způsobeny jejich chybou, je tam možná odpovědnost za škodu... :)

Máte princip nemo iudex in causa sua, který nepřebije ani § 8 odst. 1 SŘS, ani nic jiného. Zde budou soudci rozhodovat o tom, zda svým nesprávným postupem zapřičinili nezákonnost volby. Groteska.

Předchozí příspěvek byl pro anonyma.

Zájemníci to nejsou, o jejich právech a povinnostech se v řízení nerozhoduje; účastníci pak už vůbec ne. Jsou toliko podjatými soudci.

To se nedomnívám. Úprava §§ 33–34 SŘS je komplexní, subsidiární užití OSŘ proto nepřipouští.

Neplatili by nic, protože regres je u soudců a SZ podmíněn kárným odsouzením.

Tam by musela být reálná obava, že kárná žaloba bude podána. To lze mít za spolehlivě vyloučené. Ovšem názor, že kdyby se volby opakovaly, tito soudci by mohli čelit minimálně veřejné kritice, má své opodstatnění.

Námitka podjatosti je podružná, a vznesl jsem ji, chcete-li to vědět, jen z důvodu, abych Molkovi připomněl jeho starý článek proti Kočímu a mně (a jak to všechno nakonec dopadlo).

Ale souhlasím, že ten druhý zásah asi dostatečnou intensitu neměl; jenže je to odhad, který nelze učinit kvalifikovaně, protože neexistuje nic jako experimentální politologie. Postačí, že to byl hrubý zásah do zákonnosti volby a její výsledek ovlivnit mohl.

Nelze se divit, že "vyhrává populismus", když jeho "protiváhou" je věcně slabá argumentace, která se rochní v samoúčelném formalismu.
NSS by naopak volbu ovlivnil a právem by čelil stížnostem, kdyby ty frivolní kandidáty, kteří zneužili špatně sepsaného zákona a ještě horšího výkladu MV, vyřadil. Zbytečně se rochnit ve formalistických detailech za situace všeobecného totálního marasmu v celém justičním aparátu může jen - ... no právník. Někdo rozumnější by se zajisté zabýval raději něčím užitečnějším, řešením nějakého skutečného problému. Jako by jich nebylo málo.

Takže soudci mohou být soudci ve své vlastní věci v případech, které jsou mlhavě a libovolně pociťovány jako formalistické? Ne, nemohou. Dnes jde možná jen o princip, ale příště by to znamenalo, ze soudci mohou vstupovat do předvolební kampaně a následně rozhodovat, zda nepřiměřeně ovlivnili volby, budou opět ti samí soudci. To je nepřijatelné.

NSS měl mlčet, pokud kandidaturu údajně ilegálních kandidátů nemohl zvrátit (podle mě kandidovali oprávněně a NSS právě jen slovíčkaří). Pokud ale NSS zastínil start kampaně někoho zpravami o nezákonnosti a vůbec nejak podezřele či nelegitimně získané kandidatury, tak do předvolebního utváření názorů a formování podpory jednotlivým kandidátům vstoupil.

A ti samí soudci nyní mají rozhodnout, zda postupovali v souladu se zákonem?

Kdyby je vyřadili, pak, jak vysvětluji ve stížnosti, by mohl stížnost podat např. Topolánek a nemohl by neuspět.

K hrubému ovlivnění volby dojít mohlo, protože místo Drahoše se mohl do 2. kola dostat někdo jiný, např. Hilšer, který měl taky problém s duplicitním podporovatelem. Nelze to prostě vyloučit, nejde o věc, která by byla jasná prima facie.

Jó, kdyby Topol neměl procent 4, ale 24, to by byla jiná. Takhle je to scifi. O nějakém NSS má nějaké tuchy tak jeden volič že sta.

Mirek Topolánek se v debatách projevil jako názorový vůdce, který nastoluje agendu. Dostal prostor, který by jako prostý občan nedostal. Jiří Drahoš se i v tomto smyslu vyjádřil, ze hlavně od vstupu Mirka Topolánka získala kampaň jiný charakter. Byla více negativní, vnesl do debaty element zkušeného politika a určité tvrdosti v prosazování názorů a i o imigraci se začalo více mluvit, než dříve. A právě tento prvek rozhodl volby; hlasy, že Jiří Drahoš je názorově nevýrazný a nemá politickou sílu vzdorovat Bruselu, rozhodly těsný výsledek. Kampaň jen mezi Drahošem, Horáčkem, Fischerem a Hilšerem by tento element postrádala. Natolik, že by Drahoš pravděpodobně nebyl vnucen do role siláka, který volá po přímém střetu se Zemanem. A pokud by nebyly finálové debaty, měl mnohem větší šanci vyhrát.

Že Mirek Topolánek získal výrazně nižší podporu, než by odpovídalo jeho roli v předvolebních debatách, je, že neměly takovou sledovanost. Takže jen proto, ze v nich získal prostor, nelze soudit, že bylo vykompenzováno, ze start jeho kampaně byl doprovozen nařčením, že je ilegálním kandidátem. Obyčejný volič to nemusel zaznamenat, ale názoroví vůdci ano. Např. Karel Schwarzenberg Topolánka jedním příspěvkem podpořil, ale podpora by mohla být mnohem výraznější, pokud by neznamenala, že člověk podporuje "špatnou" věc, kterou soud nakonec může po volbách použít ke zrušení voleb. To je věc, která "Pražskou kavárnu" odradí. Takto je i racionální jednat: pokud hrozí, ze soud zruší volby, nedat "ilegálním" kandidátům hlas, aby se mohlo tvrdit, ze volby ovlivněny nebyly.

Hilšer měl dostatek unikátních podpisů, takže u něj by vyřazení umožnil jen extremně restriktivní výklad zákona ("kontaminace" návrhu). Ale i o něm se negativní informace objevily v mediích. Pokud něco volič nerozlišuje, tak právě tyto jemnosti.

TP:
Volič nerozlišil ani takovou "jemnost", že nějaký Topolánek vůbec kandiduje. "Všimly" si toho jen 4 procenta voličů. Zdá se mi, že extrémně zveličujete vnímavost elektorátu.

DS:
Vůbec nevím, co tím chcete říct. IMHO volby nebyly primárně o ničem jiném, než jestli více lidí natolik sere EU a její sebevražedná a násvražedná politika, podporovaná našimi kolaboranty, že proti ní podpoří i někoho takového, jako je Zeman, nebo je více naopak těch, kteří zvolí téměř libovolného Antizemana, jen aby tam Zeman nebyl.
Soudím, že kmenových voličů, kteří by volili na základě kvalitního kandidáta, bylo na obou stranách jen malé množství.

Vy jste snad bývalý lampasák, DS? Nebo je u právníků nějaká předepsaná subordinace? Že berete ÚS jako nějakou nepochybnou autoritu? Přičemž Vámi zmiňovaný zásah i vp. Pecina spojuje s "lehkou hysterií hraničícího zoufalství". Hlavně však byl z hlediska zdravého normálního myšlení chybný, ostatně stejně jako onen napadený zásah NSS. Co bylo aspoň dobře na zásahu NSS, na rozdíl od zásahu ÚS, bylo obiter dictum. Viz disent ÚS. Stejně jako onen disent jsem toho názoru, že ani ÚS, ani NSS, neměl totálně formalisticky a chybně návrh Terezie Holovské odmítnout (když už ten druhý neodmítl Kesnera dříve). Stran "pokárání" obíčka ústavními soudci rovněž sdílím stanovisko disentujících. Když už ÚS nedokázal držet hubu a nekazit rozumnou snahu NSS o jakýstakýs pořádek, měl to dořešit. Podle mého názoru měl NSS návrh Terezie Holovské projednat a zamítnout. Nějaký právnický důvod by si již určitě uměli najít. Já bych to zamítl z důvodu, aby neovlivnili volby, za situace, kdy se ti švindlující pseudokandidáti mohli vymlouvat na špatně formulovaný zákon a dementy na MV. Rochnit se ve formalismu, když máme blbé zákony a povětšinou ještě blbější soudce, může zase jenom blbý právník.

"Výrok o nezákonnosti a nelegitimnosti kandidatury ze strany vrcholové soudní instance" nemohl Mirka Topolánka poškodit do té míry, že byl start jeho kampaně zbrzděn a nezískal širší podporu v "občanské společnosti", když byl především pravdivý a když výsledek NSS byl ten, že kandidatura byla umožněna. Jak jsem výše napsal, volby měly spíše charakter referenda o Zemanovi a v prvním kole určujícím jevem bylo jen to, kdo se stane tím finálním Antizemanem. Žádné jemné nuance, drtivou většinou elektorátu nikterak nezaznamenané, na tom nemohly ničeho významného změnit. Ergo stížnost na neplatnost voleb je prima facie nedůvodná. A vp. Pecina již téměř přiznal, že ji podal jen proto, aby si mohl vyřizovat účty s Molkem. Stížnost je chabá především pro chabost tvrzení, že tvrzená porušení zákona mohla hrubě ovlivnit výsledek volby, a řekl bych i tím, že tvrzená zmatečnost vůbec nebyla způsobena porušením zákona. Tady bych asi zopakoval, že zmatečnost byla způsobena především blbými zákony a podpořena ještě blbějšími pracovníky MV a soudci. A za této situace si stěžovat na zmatečnost může jen ten, kdo chce působit ještě větší zmatek (a nebo ten, kdo má ve skutečnosti jiný důvod, jako v tomto případě).

A z výše napsaného vyplývá, že to není o tom, že by soudci "posuzovali svůj vlastní zásah". Zmatečnost byla způsobena v pořadí výskytu - blbým zákonem, blbou interpretací MV a konečně primárně a ze všeho nejvíce blbé předstírajícími švindlujícími kandidáty. Soudci NSS se na tom podíleli jen zcela zanedbatelně (byť také mají své máslo na hlavě, ale bez toho už to v naší justici snad ani nejde).

Celá argumentace NSS plave na vodě. Takové omezení pasivního volebního práva by musela obsahovat Ústava, neboť dochází k limitaci jejího textu. Získal Mirek Topolánek podpis zákonodárců? Získal. To jedno ustanovení volebního zákona je nutno číst vzhledem ke svému zařazení v systematické zákona jako náležitost konkrétní kandidátní listiny, tj. že může obsahovat pouze jednoho kandidáta, aby byl následný přezkum i kontrola jednodušší. Výklad NSS je čistě jazykové též možný, ale odporuje Ústavě a je metodologicky směšný (údajná ústavní zvyklost, když úprava přímé volby je nová).

Kdyby NSS kandidaturu znemožnil, hrozilo by maximálně, že Ústavní soud takový vyklad odmítne. A nebylo by divu, rozvláčnost ještě neznamená kvalitu, ten výklad je nejen neústavní, ale obecně pochybný.