Jak toho dosáhl? Jednoduše: na funkci soudce resignoval.
O českém legislativním Sherwoodu píši zvláštní seriál, ale něco tak hrůzostrašného jako shora zmíněný Kučerův paradox
jsem dosud neměl příležitost popsat. Trik funguje sice jen tři měsíce, ale po nedávné kontroversi ohledně nekandidovatelnosti soudců na úřad ombudsmana je to další případ, kdy se ustanovení § 95 odst 2 zákona o soudech a soudcích ukazuje, mírně řečeno, nedomyšleným.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Pavel Kučera zůstane soudcem
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 2130
Komentáře
Protože proč zastavovat řízení jen proto, že soudce podal rezignaci? Až mu skončí funkční období, tak ano. Být kárným senátem, tak ještě přeruším řízení a předám ho ÚS s tím, že slova "nebo, jde-li o soudce, bylo-li vzdání se funkce soudce doručeno prezidentu republiky; jde-li o státního zástupce též tehdy, bylo-li vzdání se funkce státního zástupce doručeno ministru spravedlnosti" jsou v rozporu se spravedlivým procesem.
O co v tom kárném řízení jde. O čest? Jistě.
Jenže dle dikce zákona o žádnou čest nejde. Jde o to, zda má být odvolán, či ne-li. Výrokem nebude, že ztratil čest soudce, ale že už nebude soudcem. A když jím už být nechce/nemá, tak ta otázka postrádá podstaty, jakkoliv je emotivně vzrušující...
Důvod těch 3 měsíců je, mj. že je nutno dodělat otevřené kauzy.
Napadá mne ale souvislost, zda to zároveň soudce neokrádá o svobodu výhrady svědomí:
Rád bych se někdy soudců zeptal, jak řeší svobodu svědomí. Co když zásadně nesouhlasí s dikcí zákona (třeba z důvodu svědomí, nebo vyznání, což je poslušnost vyššího zákona, než zákona ČR) a musí rozhodnout. Takto by mohl se ctí rezignovat.
RSS kanál komentářů k tomuto článku