— Karel Kryl: Synonymická
Až budou jednou historici analysovat dnešní dobu, budou si lámat hlavu tím, jak je možné, že ve společnosti dosáhli takového vlivu lidé posměšně přezdívaní Havlovi pohrobci, tedy nejčastěji příslušníci druhé generace někdejších chartistů, Uhlovi, Jiří Dienstbier ml. a další. Bez voleb a bez skutečných schopností, toliko na základě vzájemných vazeb a kontaktů.
Některé výstřelky těchto osob jsou věru na pováženou, a kdyby jejich setrvání ve funkcích bylo závislé na voličské přízni, dávno by byly vyměněny a skončily by – jak jejich rodičům paradoxně přáli komunisté – na smetišti dějin.
O excesech Anny Šabatové píšeme na tomto blogu opakovaně, je tedy čas věnovat se dalšímu z koryfejů Pravdy a Lásky, Jiřímu Dienstbierovi. Ten před časem nabídl společnosti Facebook, že jí stát dodá placeného censora, který bude rozhodovat o tom, které příspěvky mají být zachovány a které se vymažou.
Facebook odmítl, dobře si vědom, že sice business je business a vycházet vstříc nedemokratickým režimům je často jedinou cestou, jak v těchto zemích podnikat, avšak na americkou veřejnost by nemusel takový ústupek vládě domněle demokratické České republiky učinit dobrý dojem. Censura ano, ale přece jen raději interní, taková, na kterou má arci Facebook jako každý jiný internetový podnikatel právo.
Na Dienstbiera bylo následně politiky z Úsvitu podáno trestní oznámení pro trestný čin zneužívání pravomoci, případně sabotáže.
Domníváme se, že obojí je přinejmenším předčasné. Pokud by Zuckerberg byl návrh akceptoval a česká vláda skutečně instalovala ve Facebooku svého režimního censora, byl by to nepochybně krok narážející na zákaz censury ve smyslu čl. 17 odst. 3 Listiny a osoby, které k tomu zneužily svou pravomoc, by byly vinny zvlášť závažným zločinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 3 TrZ; s přihlédnutím k celospolečenskému významu Facebooku tu lze jistě hovořit o škodě velkého rozsahu.
Na straně druhé, tím, že nabídka byla učiněna, avšak protistranou odmítnuta, může se jednat toliko o pokus tohoto zločinu, a trestnost pokusu je třeba posuzovat podstatně mírněji než dokonaný trestný čin. Proto máme za to, že Dienstbierova odpovědnost je toliko politická, a trest mu vystaví v příštích volbách voliči jeho ČSSD.
Dobře si proto pamatujme: případnou volbou této strany dáváme souhlas, mimo mnoha jiných excesů z demokratické praxe, se státní censurou privátních medií.
Komentáře
Ste Sta
RSS kanál komentářů k tomuto článku