Autorem blogu je 
Dnes by měl u ostravského krajského soudu skončit proces s vítkovskými žháři, čtveřicí mužů, kteří se dopustili jednoho z nejzávažnějších rasově motivovaných útoků v historii České republiky, za což nyní čelí obžalobě z pokusu o vraždu.
To mne poněkud zaráží, protože jejich skutek lze zcela zřejmě podřadit speciálnímu ustanovení § 179 TrZ/1961; to stanoví, že trestného činu obecného ohrožení se dopustí ten, kdo úmyslně vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že způsobí požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání (obecné nebezpečí). A dále, že dopustí-li se pachatel takového činu jako člen organisované skupiny, což byl patrně vítkovský případ, hrozí mu od osmi do patnácti let vězení.
O vraždu (ve stadiu pokusu) by mohlo jít pouze tehdy, kdyby primárním účelem útoku bylo určitou osobu nebo osoby usmrtit, a žhářství bylo toliko prostředkem, jak tohoto účelu dosáhnout. To se ale podle všeho nejeví být odpovídající domněnkou, třebaže na druhé straně není asi na místě uvěřit obhajobě žhářů, že přítomnost lidí v domě vůbec neočekávali.
Ačkoli postrádám detailní informace z trestního spisu, mám za to, že přiměřený by byl trest v polovině příslušné sazby, tedy podle závažnosti účasti jednotlivých aktérů na útoku od deseti do třinácti let vězení: přitěžuje jim zvlášť zavrženíhodná pohnutka a to, že způsobili újmu osobě mladší 15 let. Vzhledem k tomu, že podmínečně propuštěni by mohli být až po dvou třetinách trestu, byl by to trest zcela odpovídající vysokému stupni nebezpečnosti jejich jednání.
Jestliže vítkovští žháři dostanou ty tresty, které navrhuje státní zástupkyně (vulgo žalobkyně
) Bilíková, bude to důkazem, že zákony v této zemi platí jen naoko a je-li na tom politický zájem, musí jít respekt k právu i nezávislost soudů stranou. A propos, neříkal něco podobného jistý vysoce postavený justiční mafián?
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Vítkov
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Jiné případy
- Počet zobrazení: 7018
Komentáře
Naopak bych upozornil judikát ve věci Olgy Hepnarové (in R 43/1974), kde je specialita obecného ohrožení vůči vraždě jednoznačně dovozena.
Ale český soudce je zvyklý jít vždy s davem a s medii, proto tento výsledek. Snad to ještě opraví v Olomouci, tam to bude trochu víc v medialním ústraní.
Když ale plenící vojáci naženou civilní obyvatele vsi do jedné stodoly a tu z několika stran podpálí, není to obecné ohrožení, ale vražda. Nebo ne?
Čemu se více podobá jednání typu "Šli jsme na cigány"?
Hranici mezi obecným ohrožením a vraždou není myslím možné v daném případě stanovit bez důkladného posouzení subjektivní stránky t.č. (tedy toho, zda se k usmrcení osob vztahoval přímý nebo alespoň nepřímý úmysl všech pachatelů), tedy bez zevrubného a poctivého studia trestního spisu, a vynášení takto radikálních soudů je tedy stěží namístě.
Pokud by se úmysl pachatelů vztahoval k usmrcení osob (byť jako úmysl nepřímý, tedy pokud byli srozuměni s tím, že k usmrcení osob dojít může), je vražda samozřejmě speciální skutkovou podstatou a nemá smysl řešit obecné ohrožení. Nebo ne?
OR
Jak sám píšete, nepřímý úmysl, tedy "věděl a bylo mu to jedno" (resp. byl s takovou možností srozuměn), plně postačuje k tomu, aby to mohlo být kvalifikováno jako pokus vraždy.
Prostě jeli Cikánům vypálit barák, že se obyvatelům může něco stát, neřešili, ale byli s takovou možností srozuměni. To stačí. To je vražda.
Nevím, jestli to tak skutečně bylo, ale bez pořádné znalosti spisu bych si neodvážil takovou možnost vyloučit, natož dělat závěry o politických zájmech atd. Poctivě tohle prostě bez znalosti spisu nikdo objektivně nerozhodne, maximálně se jen ukáže, kdo fandí Cikánům a kdo náckům, nic víc.
OR
Ne. Taková míra lhostejnosti nestačí. To byste totiž mohl dovodit, že kdo sedne opilý za volant a způsobí poté něčí smrt, je vinen vraždou: věděl, že takový následek může jeho jednání mít, a bylo mu to jedno.
Poctivě tohle prostě bez znalosti spisu nikdo objektivně nerozhodne, maximálně se jen ukáže, kdo fandí Cikánům a kdo náckům, nic víc.
Jestliže chci, aby byl dodržován zákon, absolutně to neznamená, že bych jedněm nebo druhým "fandil".
Posouzení míry lhostejnosti je rozhodující pro určení, zda se jedná o nepřímý úmysl (vražda) nebo vedomou nedbalost (obecné ohrožení).
K tomu velmi obsáhle Solnař v Základech trestní odpovědnosti (reedice Orac 2004, str. 284 a násl.). Není to tak jednoduché a v daném případě bych (podle toho, co jsem slyšel v médiích) nepřímý úmysl určitě nevylučoval (pachatelé mohli mít k usmrcení osob vnitřně v podstatě kladný vztah... a la "mrtvý Cikán, dobrý Cikán").
OR
TP: Ne. Taková míra lhostejnosti nestačí.
OR má evidentně pravdu. Pokud byli srozuměni, k nepřímému úmyslu to samozřejmě stačí.
K. Novotný
Tak i zde: vraždit někoho zápalnými láhvemi je krajně neefektivní, nikdo není doopravdy srozuměn s tím, že u toho někdo umře. Něco jiného by bylo, kdyby zatarasili dveře.
Obecně: pokud by měl obyčejný zloděj počítat s tím, že se mu při činu může něco ošklivého přihodit (třeba může přijít o oko), tím spíš musí někdo, kdo hází molotov na dům, kde žijí lidé (tím spíš, pokud při tom téměř zabije a zmrzačí dítě, a tím spíš, že jen proto, že nemá rád "Cikány"), počítat s tím, že stráví zbytek svého produktivního života ve vězení. Nijak mě to nerozněžňuje.
Podle mě je to správné - i z pohledu prevence: každý další potenciální pachatel musí vědět, že společnost nepovažuje házení molotovů na domy, kde žijí lidé, za "klukovinu" (viz "kluci z Vítkova"). Klukovinou může být střílení vzduchovkou nebo jízda autem v opilosti, ne něco takového.
Samozřejmě to neznamená, že by měl být porušován zákon nebo použit nějaký sociální lynč. Jen v tomhle konkrétním případě nevím o ničem, co by mě mohlo vést k závěru, že konkrétně v tomto případě k porušení zákona došlo.
OR
Naopak, kdyby otrávili vodu ve vodojemu prudkým jedem (např. cyankali), byl bych pro trestní postih za pokus vraždy, protože tam lze smrt předpokládat jako pravidelný, obvyklý následek útoku.
Naproti tomu zcela nepřijatelně směšujete nepřímý úmysl a vědomou nedbalost. Vidíte mezi nimi vůbec nějaký rozdíl?
Otázka efektivity není irrelevantní. Pokud nepočítám s tím, že nějaký následek nastane, tak s ním pochopitelně nejsem ani srozuměn.
Pokud v noci hodím molotov na dům, kde žijí lidé, musí mi být jasné (pokud nejsem idiot), že je vysoké riziko, že někdo může zemřít.
To risiko je naprosto minimální. Ani ve Vítkově nikdo neumřel, což je naprosto pravidelný výsledek takového počínání. Někdo umřít mohl, nicméně to by byla výjimka, a proto s takovou výjimkou nemohli být pachatelé srozuměni. Znáte vůbec nějaký případ, kdy za srovnatelného skutkového děje někdo zahynul?
Co se týká risik pachatele, to je něco úplně jiného, to bych sem nemíchal. Bavíme se čistě o zavinění pachatele.
počítat s tím, že stráví zbytek svého produktivního života ve vězení.
Ano, v USA se dává za žhářství s těžkým ublížením na zdraví doživotí. Zde jsme ale v ČR, kde zákonodárce stanovil za násilí poměrně šměšné tresty. A zákon nelze překrucovat jen proto, že pachateli jsou neonacisté. Zákon musí platit padni komu padni, jinak jsme jako oni.
Nijak mě to nerozněžňuje.
To snad nikdo nechce. Jediné, co chceme, je, aby se všem měřilo stejně, nikoliv lidem druhé kategorie (neonacistům) v rozporu s právem.
společnost nepovažuje házení molotovů na domy, kde žijí lidé, za "klukovinu"
Co je toto za nesmysl? Obecné ohrožení je těžký zločin. Myslíte si snad, že 10 až 15 let, které správně měli dostat, je nějaká brnkačka?
Samozřejmě to neznamená, že by měl být porušován zákon nebo použit nějaký sociální lynč.
Což se bohužel stalo. Ostudný výsledek mediální hysterie. Už se zase překrucuje právo jako za kommunismu.
Jen v tomhle konkrétním případě nevím o ničem, co by mě mohlo vést k závěru, že konkrétně v tomto případě k porušení zákona došlo.
Jedno jediné: Hození zápalné láhve pravidelně nevede k smrti člověka, není-li touto láhví přímo zasažen.
Proboha, nebavíme se o běžném požáru, ti "kluci" si nehráli se sirkama.
Došlo ke koordinovanému útoku současně třemi molotovy v noci na poměrně malý obývaný objekt, do každého (!) okna vhozen jeden molotov. V takovém případě je šíření ohně velmi rychlé a pravděpodobnost usmrcení velmi vysoká. Ta holčička byla zasažená tekutinou přímo z molotovu. Podle mě jasný pokus vraždy minimálně v nepřímém úmyslu. Nevím, co řešíte.
OR
Naproti tomu zcela nepřijatelně směšujete nepřímý úmysl a vědomou nedbalost. Vidíte mezi nimi vůbec nějaký rozdíl?
Prosím přečtěte si diskusi výše.
Což se bohužel stalo. Ostudný výsledek mediální hysterie. Už se zase překrucuje právo jako za kommunismu.
Spíš mi připadá, že přeháníte a hysterizujete Vy. Pokud nějaká banda chlapů cíleně vypálí obývaný dům a téměř přitom zabije malé dítě, je veřejné odsouzení pachatelů pochopitelné a nastalo by v sebevyspělejší společnosti (zcela bez ohledu na rasový původ obětí nebo politický názor pachatelů). Z důvodů, o kterých jsem psal výše, se nedomnívám, že jsou tu relevantní indicie o tom, že by šlo o "politický proces" nebo o tom, že by byl v této věci porušen zákon.
OR
Jediné, o čem je spor, je těžká újma na zdraví, k níž došlo v přímé souvislosti s vypálením domu.
Vy tvrdíte, že každé vypálení domu s sebou nese jako kausální nexus úmysl někoho zabít. Pak tedy nechápu, proč obecné ohrožení vůbec máme; jakékoliv žhářství obydlí by rovnou mělo být vždy posuzováno jako vražda.
V takovém případě je šíření ohně velmi rychlé
O tom není žádného sporu.
pravděpodobnost usmrcení velmi vysoká
To jste si vyfabuloval. Dokážete vůbec tu pravděpodobnost kvantifikovat a odůvodnit, proč z tolika poškozených nikdo neumřel, když je tam údajně „velmi vysoká pravděpodobnost“?
Ta holčička byla zasažená tekutinou přímo z molotovu
A? Umřela? Ne. Zjevně je tedy Váš kausální nexus mezi molotovem a smrtí naprostý nesmysl.
Podle mě jasný pokus vraždy minimálně v nepřímém úmyslu.
Ještě tady dovozujte přímý úmysl. Chtěl bych vidět blba, který vraždí molotovem. Pokud by chtěli vraždit, tak to udělají jako Charles Manson.
Prosím přečtěte si diskusi výše.
To jsem udělal velice pečlivě a Vaši odpověď nikde nenalezl. Odpovězte tedy prosím na otázku.
veřejné odsouzení pachatelů pochopitelné
O to mi vůbec nešlo. Šlo o to, že jim soud přišil vraždu, ačkoliv to jsou pouzí žháři.
Z důvodů, o kterých jsem psal výše, se nedomnívám, že jsou tu relevantní indicie o tom, že by šlo o "politický proces" nebo o tom, že by byl v této věci porušen zákon.
A my jsme Vám jasně dokázali, že pod mediálním nátlakem jim soud udělil dvojnásobné tresty než měli dostat podle zákona, a to jen proto, že vadným dokazováním nesprávně právně kvalifikoval skutek.
Jste zřejmě dnes v dobrém rozmaru, že takto vtipkujete.
Mně nepřijde vtipné, že se na politickou objednávku dávají lidem druhé kategorie 2x vetší tresty než podle zákona.
Nechci to moc větvit, v některých otázkach se točíme v kruhu. Tedy reakce jen na něco:
Vy tvrdíte, že každé vypálení domu s sebou nese jako kausální nexus úmysl někoho zabít.
To nikde netvrdím. Ani si to nemyslím.
Dokážete vůbec tu pravděpodobnost [usmrcení] kvantifikovat?...
Nedokážu, stejně jako to nedokážete Vy. Smiřte se s tím. Nevím ani, jak byste si tu kvantifikaci představoval...
...a odůvodnit, proč z tolika poškozených nikdo neumřel...
Klika.
Odpovězte tedy prosím na otázku [nepřímý úmysl/vědomá nedbalost].
Něco si o tom přečtěte (třeba zrovna toho Solnaře, kterého jsem zmiňoval). Omlouvám se, ale nechce se mi zde vysvětlovat Vám základy teorie trestního práva.
Šlo o to, že jim soud přišil vraždu, ačkoliv to jsou pouzí žháři.
Váš názor. Můj názor zas třeba je, že jsou to vrazi. Tato otázka je předmětem celé této diskuse o úmyslu/nedbalosti a stupni lhostejnosti.
A my jsme Vám jasně dokázali...
Ani já, ani Vy, ani Tomáš Pecina, jsme tu zatím nic nedokázali ani nedokazovali, pokud jsem si všimnul. Celou dobu se bavíme o našich subjektivních názorech. Dokud (pokud) si nepřečteme trestní spis, zůstane to tak.
OR
Dokážu. Ve Vítkově bylo 8 lidí, nikdo nezemřel. Dále: "[V] několika posledních měsících totiž v nedalekém Moravském Berouně vyšetřovala hned dva útoky s podobným průběhem, i když při nich nebyl nikdo zraněn." Předpokládejme 2 ohrožené oběti. Dále: "Vlna útoků se poprvé odehrála v 90. letech minulého století, většina jich skončila pouze ohořelou fasádou, při jednom byla ale popálena starší žena. Historie evidovaných případů začala 4. února 1996 v Krnově, kdy naziskinheadi vhodili do domu spící rodiny zápalnou láhev. Tím to ale neskončilo. Následovaly další útoky a Krnov se stal městem, kde žháři v 90. letech útočili nejčastěji. Asi čtyřletá pauza skončila náhle v červenci 2002, kdy žháři zaútočili na Romy v Karviné-Hranicích. Druhá vlna se odehrála v letech 2008 až 2009 v Moravském Berouně, Bruntále, Vítkově a ve Vrbně pod Pradědem." To je celkem 6 případů, předpokládejme 6 ohrožených obětí. Kdyby tedy při příštím žhářském útoku někdo zahynul, činí pravděpodobnost 1 / (8 + 2 + 6 + 1) = cca 6 %. Je tedy mizivá a srozumění naprosto vylučuje.
Klika.
Jak může být klika něco, k čemu z 16 dokumentovaných případů nedošlo ani jednou? Obávám se, že kausální nexus je pro Vás velkou neznámou.
Tato otázka je předmětem celé této diskuse o úmyslu/nedbalosti a stupni lhostejnosti.
Ano. Problém je v tom, že Váš názor je zcela nepodložený.
Dokud (pokud) si nepřečteme trestní spis, zůstane to tak.
Nikoliv. Rozhodné skutkové okolnosti jsou obecně známy. Správná právní kvalifikace je proto odborná otázka, v níž nemůže být sporu.
Za to byl obviněný L. K. odsouzen podle § 179 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 roky, k jehož výkonu byl podle § 39a odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s dozorem.“
Nikoliv. Když vezmeme TrZ/1961, je základní sazba za těžké ublížení od dvou do osmi, za vraždu deset až patnáct. To je nelogické.
"Kvantifikace": není to takto jednoduché, každý ten útok je jedinečný. Takový útok se nedá brát čistě aritmeticky jako "kus". V daném případě došlo, znovu opakuji, ke koordinovanému útoku současně třemi molotovy v noci na poměrně malý obývaný objekt, do každého okna byl vhozen jeden molotov. Útok byl tedy zvlášť brutální a ta holčička měla opravdu velkou kliku, že přežila. To může být podstatný kvalitativní rozdíl, který spolu s dalšími skutečnostmi (okolnosti související s přípravou útoku, komunikací mezi pachateli, detaily provedení), které nám nejsou dostupné (víme jen to, co je, jak píšete, obecně známo), může svědčit o srozumění pachatelů s následkem. Tedy o tom, že v daném případě už nespoléhali na to, že nikdo nezemře, a naopak byli s takovou možností srozuměni, tedy měli vnitřně k takové možnosti v podstatě pozitivní vztah (případně jim byla úplně lhostejná: na právní kvalifikaci takové možnosti jsou pokud vím, různé názory).
Na druhou stranu však musím upřímně uznat, že Váš konkrétní argument tím, že v důsledku v minulosti zaznamenaných podobných žhářských útoků nikdo dosud nezemřel, je relevantní a zdá se mi být dost silný a způsobilý případně vyloučit srozumění pachatelů s následkem (třeba jen některých z nich, např. ten Cojocaru), pokud okolnosti útoku (a jeho zvlášť brutální provedení) nesvědčí o opaku.
Stejně si ale nemyslím, že jde nutně o politický proces. Veřejný tlak na soud a veřejné odsouzení pachatelů by myslím bylo podobné, kdyby šlo útok Romů na "bílé", nebo třeba o brutální žhářský útok např. příznivců dechovky na příbytek metalistů, při kterém by došlo k mediálně propíranému zmrzačení malé holčičky, jen proto, že třeba nemají rádi metal. Veřejnost je na malé děti citlivá. Nedivím se, sám mám malé děti, možná to proto podvědomě beru lehce emotivně.
OR
Zde byly následující: Útočníci chtěli vydat poškozené v nebezpečí smrti (je to definiční znak privilegované skutkové podstaty; tento přímý úmysl z podstaty věci vylučuje souběh s pokusem vraždy). Zároveň způsobili těžkou újmu na zdraví, a proto je jejich obecné ohrožení kvalifikované – podle druhého odstavce.
Zákonodárce dobře ví, že ohrožení života je průvodním znakem obecného ohrožení, a stejně tak dobře ví, že následek není pravidlem, nýbrž výjimkou podle 3. odstavce. Proto nepřiřadil žhářství pod vraždu, ale pod obecné ohrožení. NS ČR tak navíc konstantně judikuje. Opravdu není, co řešit.
V konkrétním případě šlo o rodinný dům, a proto bylo použito více molotovů než na byt podle KS-Os , sp. zn. 45 T 7/2000. Dovozovat z toho pokus vraždy je chyba v dokazování.
Kdyby Natálka nepřežila, změnila by se kvalifikace z 2. na 3. odstavec. Nic víc, nic míň. Zákonodárce s tím počítá; nepotřebuje zde pracně dovozovat vraždu.
Dokazováním nelze vraždu molotovem dokázat z povahy věci. I kdyby si pachatelé mysleli, že molotovem mohou zavraždit, byl byl by to útok nezpůsobilým způsobem, tedy skutkový omyl.
Nikdo nic nemá proti tomu, aby byli odsouzeni. Jsou to zločinci. Ale zaslouží si spravedlivý trest, nikoliv vykonstruovaný. Důvody mediální hysterie si netroufám soudit, ale vzhledem k tomu, jak se zdůrazňovalo, že pachatelé jsou neonacisté, nepřijde mi motiv dítěte tak podstatný.
No právě. Když házím v noci molotova oknem do obytného domu, do kterého kvůli tmě nevidím, na základě čeho bych měl asi tak spoléhat, že hořlavina (která se po dopadu pěkně rozprskne) nezasáhne někoho přímo?
Věřil bych, že spoléhali na to, že nezabijou malé dítě, a že s jeho případnou smrtí srozuměni nebyli. Ale pokud šlo o otce rodiny, opravdu věříte tomu, že by s jeho úmrtím měli nějaký problém?
Pokud bychom Vámi navržený výklad začali používat plošně, na tresty za vraždu v nepřímém úmyslu můžeme zapomenout. "Sice jsem ho několikrát kopl kanadou do hlavy, ale nepočítal jsem s tím, že by ho to mohlo zabít. Ve filmech se to přece děje hrdinům běžně a taky vždycky vstanou"... :/
No, trest sice skoro nedělám, ale Cvrček nás před lety učil, že skutkový omyl pachatele je v takovémto případě irelevantní. Pokud jsem se rozhodl zavraždit manželku jedem na krysy, a místo toho jsem jí do kafe omylem nasypal cukr, dopustil jsem se vraždy v přímém úmyslu ve stádiu (neúspěšného) pokusu. Souhlasíte? Pokud ne, proč? Pokud ano, necítíte potřebu upravit svůj výše uvedený názor?
Rokurota Makabe
Zde by šlo o situaci, že by se někdo pokusil usmrtit druhého tím, že mu vhodí do okna molotov, což, jak bylo demonstrováno, v 99 % případů k zymýšlenému důsledku nevede, už proto, že není vysoká pravděpodobnost přímého zásahu a pokud je oběť schopna utéct (a není např. imobilní), zachrání se; zachránit se může, samozřejmě i pokud je hořlavinou přímo zasažena. V takovém případě nestačí dokonce ani přímý úmysl, vražda to prostě není, minimálně v právním státě.
RSS kanál komentářů k tomuto článku